Sdružení přátel Pardubického kraje

Lichnici si oblíbil i Karel IV.

Foto: autor

5.04.2012 Na okraji Železných hor nedaleko Třemošnice se nachází zřícenina hradu Lichnice. Ten byl postaven okolo roku 1250. Dodnes však není zcela jisté přesné založení hradu, jehož původní název byl Lichtenburk. Není jisté, zda to byl hrad královský nebo šlechtický. Na stavbu kamenného hradu měl v tehdejší době peníze pouze král, proto šlechtického založení bylo málo hradů. Jisté je to, že Lichnice byla ochranným (župním) hradem Čáslavského kraje. Půdorys hradního areálu tvoří trojúhelníkový tvar, podobně jako například Křivoklát. Lichnice byla hradem s obvodovou zástavbou, což znamená, že hradní palác se nacházel po obvodu, uprostřed bylo volné nádvoří. Tehdy ve 13. století se tímto stylem stavěly pouze královské hrady. Tím, kdo nechal hrad tedy postavit, mohl být například Václav I. Je však také možné, že si hrad nechal postavit Smil ze Žitavy. První písemná zmínka o Lichnici pochází z roku 1251.
Hradní palác se v případě Lichnice nacházel na jihovýchodní straně. Jeho stěna po opravách na sklonku 16. století dosahovala 7 metrů šířky, aby odolávala i metacím strojům. Hradní palác byl od nádvoří oddělen menším hradním příkopem. Na východní straně stávala vstupní brána s padacím mostem, po straně byly vchody do parkánů. Hrad byl ze dvou stran obehnán parkánovou zdí. Dnes je patrná již pouze první hradní stěna, ta parkánová se dodnes nedochovala. Při třetí straně trojúhelníkového půdorysu byl příkrý sráz do Lovětínské rokle, tudíž masivní opevnění nebylo z této strany třeba. Do hradební zdi byla vklíněná válcovitá věž o průměru 12 metrů. Vnitřní světlost této věže byla 6,5 metrů. Jejím smyslem byla obrana vstupní brány s padacím mostem. V pozdějších dobách měla věž i bytový účel. Jako další opevňovací článek byl v pohusitských dobách před hrad předsunut barbakán. Ten zvýšil nedobytnost hradu. A právě na Lichnici je barbakán ojediněle zachovalý.

V blízkosti hradního paláce se na nádvoří dodnes zachovala studna, která je v současné době vyhloubena do hloubky 13 metrů, přičemž do hloubky 8 metrů je zděná, hlouběji je již pouze lámaná ve skále. U studny je patrná i část hradního příkopu, který stával, jak již bylo zmíněno, na hradním nádvoří, aby odděloval hradní palác od nádvoří.
Na západní straně areálu byl později přistavěn fraucimor a hospodářská část, kde stávaly sýpky, sklepení, kuchyň a místnosti, které používala hradní posádka. Stejně tak k hospodářským účelům sloužila dvoutraktová budova čtvercového půdorysu.
Již bylo zmíněno, že původní název hradu byl Lichtenburk. Lichtenburkové vzešli ze šlechtického rodu Ronovců. Tento pevný hrad Smilu z Lichteburka odňal Jan Lucemburský, když zjistil jeho výhodnou strategickou polohu. Jednalo se tehdy pravděpodobně o výměnu, protože Smilovi synové získávají v držení Litice, Choceň a Chvojno, jež byly původně zeměpanskými statky.
Jan Lucemburský dosadil na Lichnici svého nejvyššího písaře Štěpána z Tetína. Ale ten dává záhy hrad do zástavy. Ze zástavy ho vykupuje roku 1333 Karel IV. Roku 1350 také prostřednictvím Majestes Carolina rozhodl, že bude Lichnice zařazena mezi 11 nejdůležitějších hradů v tehdejších Čechách. Dokonce zde na Lichnici Karel IV. roku 1370 dlouhodobě pobýval. Využil své panovnické povinnosti a do Ronova nad Doubravou roku 1371 dosadil vlastnoručně faráře. Ten dosazoval faráře také do nedalekého míčovského kostela. Karel IV. tak měl k tomuto místu vztah. Od roku 1377 Lichnice patřila do věna českých královen. Později byla věnným a vdovským hradem. Avšak roku 1394 za doby Václava IV. se hrad opět dostává do zástavy. Získává jej Štěpán z Opočna. Roku 1410 byly z Lichnice pořádány loupeživé výpravy konané Ješkem z Trojovic. Ješek byl loupežník, který přepadával na liběcké, trstenické a haberské stezce, které procházely v okolí hradu. Až Oněš z Mělkovic dosazený na Lichnici Václavem IV. sjednal pořádek.
Tento hrad pak získala jako vdovské věno královna Žofi e. Ta sem dosadila svého purkrabího Petra z Chlumu, který po 4 týdenním obléhání roku 1421 vydává Lichnici bez boje pražskému husitskému sboru vedenému husitským hejtmanem Hynkem Krušinou z Lichtenburka. Ten měl ale určité výhrady k táborskému učení, proto byl na hrad dosazen jeho synovec. Ovšem ten také zradil a nakonec muselo k Lichnici přitáhnout sirotčí vojsko. Po ročním obléhání se Lichnice vzdala a vyhladovělá přešla na sirotčí stranu. Na hrad byl dosazen Jan Hertvík z Rušínova, tedy sirotčí hejtman. Zikmund tento hrad postoupil Barbaře Celské při korunovaci. Ovšem ta ho Hertvíkovi nevyplatila a on zůstává na Lichnici až do roku 1455. V roce 1490 Lichnici koupil Vladislav II. Jagelonský pro svého stoupence Mikuláše Trčku z Lípy mladšího. Trčkové byli v 16. století jedním z nejbohatších šlechtických rodů. Za královy pomoci dostal Trčka od krále 500 kop grošů, hrad rozšířil o barbakán a vystavěl nový fraucimor. Podle pamětí Mikuláše Dačického z Heslova byl Trčka krutým pánem na Lichnici. Podle pověstí zde roku 1507 nechal zazdít svou manželku paní Kateřinu z Kosti a Šelemberka.
V roce 1555 Lichnici od zadlužených Trčků kupují Robm hápové z Suché. Roku 1610 však Lichnice vyhořela a již nebyla obnovena a nakonec na zvláštní příkaz Ferdinanda III. v roce 1649 bylo opevnění hradu pobořené. Proto je dnes hrad vidět pouze v obvodovém zdivu bez opevnění. První záchranné práce začal provádět Svaz turistů od roku 1933 do r. 1950. V současné době Lichnici opravuje město Třemošnice. Tak jako ke každému hradu, i k Lichnici se váže pověst. Již 650 let se v Podhradí vypráví pověst o panně Miladě. Jednou, když se vracel její otec z lovu, se pod ním splašil kůň a on se zřítil dolů ze skály. A panna Milada svého tatínka velice milovala, proto dala vyhlásit do kraje, že si vezme jen toho, kdo tu skálu pokoří a v plné zbroji na koni o půlnoci se třikráte otočí. Mnozí rytíři se rozjeli z Lichnice na tu skálu otáčet, protože panna Milada byla krásná a bohatá. Ale všichni spadli dolů a zabili se. Až jeden, který dal svému koni diamantové hřeby do podkov, to dokázal. S koněm se třikrát otočil v plné zbroji, ale za to, že byla panna Milada tak pyšná, že dala pro své ctitele tak těžkou zkoušku a hodně jich tím zahubila, jí na místě probodnul srdce šípem a Milada klesla k zemi. Tento rytíř pak odjel neznámo kam Lovětínskou roklí. Na důkaz toho, že se to stalo, jsou na kameni dodnes vyryté podkovy. Není bez zajímavosti, že hrad Lichnice má spojitost i se založením nedalekého města Třemošnice. Říká se, že třem paním se znelíbilo života na hradě a sešly dolů k obci Vejborno, kde založily Třimošnici. A jelikož se to špatně vyslovovalo, začalo se tomuto místu říkat Třemošnice. Proto má Třemošnice ve znaku 3 mošny. Hrad Lichnice leží v oblasti NPR Lichnice – Kaňkovy hory. Do okolí je opravdu nádherný rozhled. Jak upřesňuje kastelánka hradu Ivana Matyková, výhled je například na vrch Bučina ve výšce 606 m n. m., vidět je pak například prachovická cementárna a vápenka na Závratci, která je dnes již kulturní památkou, výhled je i na Žleby, Čáslav, Kutnou Horu či Kolín. Při dobré viditelnosti je prý vidět i Říp, Milešovka nebo Bezděz.
Za pozornost a návštěvu stojí také okolí hradu. Ve vesnici pod hradem stojí památný Žižkův dub – 750 let starý strom s obvodem přes 9 metrů. I když se mu říká Žižkův dub, sám Žižka tu nikdy nebyl.

GPS souřadnice: 49.8790219N, 15.5858472E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2011


Foto: autor
Foto: autor






Předchozí článek: téměř zapopmenuté pardubické firmy - X. část
Následující článek: Hradiště Vraclav


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml