Sdružení přátel Pardubického kraje

téměř zapopmenuté pardubické firmy - X. část

Archiv autora

5.04.2012 V téměř zapomenutých fi rmách pokračujmepísmenem F. Jak je vidět z předchozíchdílů, podnikatelská sféra doby meziválečnébyla v Pardubicích mimořádně pestrá a odpovídalai demografi ckému vývoji města,které v době těsně před začátkem druhésvětové války dosáhlo 35 062 obyvatel.Ing. Robert Fischl vedl obchod smíšenýmzbožím v Pardubicích, Masarykova tř.č. 400, později v Praze, ul. Fochově č. 19(„bazar u města Prahy“). Firemní značkoubyl nápis Stapa. Hned v prvním roce provozufi rmy podalo protest Grémium knihkupcůa nakladatelů pro JV Čechy v Pardubicích(dat. 27. 6. 1935) proti otevření jednotkovéhoobchodu „Bazar u města Prahy.“ Důvodembyla nepřesnost v opovědi Ing. R. Fischla,kde se udávalo vymezení podnikáníoblasti galanterní. Ostatně pod velmi nepřesněspecifi kovaným názvem „bazar“ silze představit skutečně leccos! Podle „kolujícíchpověstí“ šlo o odštěpný závod jednotkovéhodomu „Stapa“, který vlastnil v Prazeněkolik odboček. Ing. R. Fischl odpovědělGrémiu dne 26. 6., že je kdykoliv připravenna přezkoumání všech protokolů, které sevztahují k otevření jeho bazaru. Chápe stížnostz ryze konkurenčních důvodů. V datuodpovědi jde o chybu, protože podle zákonůlogiky by podnikatel odpověděl na stížnostden předtím, než byla Grémiem podána!Součástí odpovědi bylo i 5 fotografi í fi rmy(fotoateliér Javorek, Pardubice). 3 fotografi ese týkaly výkladní skříně bazaru, zbývajícídvě interiéru. Před každým výrobkem bylyštítky s cenovkami. Na první pohled zaujmebadatele neobvykle velký počet hraček, předevšímpanenky a dětské stavebnice. Opravduimpozantně vypadá část výlohy, která jevěnována dámským kabelkám.

Prohlídka bazaru Ing. R. Fischla se skutečně konala dne 3. 7. 1935 (fi rma byla v provozu od 14. 6. 1935). Obchod byl teprve ve stádiu zařizování. Jak vyplývá ze zprávy komise, při prohlídce byly shledány závažné nedostatky především v označení cen vystavených výrobků. Firma Ing. R. Fischla byla ve spojení s fi rmou Churain a spol. se sídlem v Praze, ul. Celetná č. 33 (jednalo se rovněž o obchod smíšeným zbožím). Dne 8. 7. podává JUDr. Josef Zinner, pardubický advokát, vládnímu radovi návrh na zavření obchodu zmíněné fi rmy. Ing. R. Fischl se odvolal k Zemskému úřadu v Praze již 3. 7. 1935. Vzápětí se badatel dozvídá, že dne 15. 8. se Ing. R. Fischl odstěhoval do Prahy (Praha-Vinohrady, Fochova č. 19) kde si zřídil obchod na prodej kůží! Na vyřízení svého odvolání ohledně zavření bazaru v Pardubicích již Ing. R. Fischl netrval. Rudolf Filip (nar. 1899, Vítkovice) byl v Pardubicích zubním technikem v letech 1934–1947 v ul. Štrossově č. 703. Před rokem 1934 pracoval v Sedlci u Kutné Hory, Wilsonova ul. č. 48. Dnem 27. 3. 1946 si podává žádost o přeložení zubní ordinace ze Sedlce do Pardubic. Jako důvod žádosti uvádí velký odliv obyvatel ze Sedlce do pohraničí. Kromě toho pracovali v Sedlci tři zubní technici. Dne 3. 6. 1946 Grémium dentistů v Praze přestěhování zubní ordinace ze Sedlce do Pardubic povolilo. Prvním stanovištěm fi rmy byla ul. Karlova č.14.
Jan Filip (nar. 1913 v Jablonném n. Orlicí) pracoval jako drogista v letech 1942–1948 v ul. Štrossově č. 1001. V letech 1927–1930 absolvoval výuční dobu, poté pracoval v různých fi rmách, např. ve fi rmě E. Fischer, drogerie v Liberci (r. 1933), dále ve fi rmě V. Peřina, drogérie v Čáslavi (r. 1937). Krátce pracoval i v hlavním městě dneš. Slovinska ve fi rmě V. Gregovič (1937). J. Filip hodlal převzít fi rmu po Frant. Doskočilovi, který, jak se posléze ukázalo, však neměl povolenou koncesi! Dne 18. 5. 1942 povolila Hospodářská skupina maloobchodu J. Filipovi podnikání. František Filip vlastnil kartáčnictví v letech 1941–1944 v ul. Dašické č. 658, později Na Zeleném č. 97. F. Filip pracoval nějakou dobu ve známé kartáčnické fi rmě J. Černohouse v Pardubicích. Společenstvo různých živností v Pardubicích zpočátku jeho žádost o opovědění živnosti dne 15. 5. 1941 zamítlo. Důvodem byla totiž existence pracovního poměru F. Filipa v Semtíně.
Anežka Fialová (nar. 1906, Pardubice, roz. Horčičková) pracovala jako dámská krejčí v ul. Rožkově č. 1645 v roce 1940. O délce trvání fi rmy prameny mlčí. Dne 22. 5. 1940 Společenstvo krejčích v Pardubicích žádost A. Fialové schválilo.
Byl to však pravděpodobně její první a zároveň poslední rok podnikání. O další podnikatelce Janě Fídrové (nar. 1910 v Bezděkově), která pracovala v Pardubicích rovněž jako dámská krejčová, víme je přibližný počátek její podnikatelské činnosti, 1936. Firma sídlila v ul. Pernštýnské č. 15. Jaromír Fiala (nar. 1919, Bečov u Mostu) vlastnil pravděpodobně řeznictví a uzenářství na Masarykově tř. č. 408 v letech 1946–1947. J. Fiala, bývalý legionář, byl za okupace vězněn na Pankráci jako válečný zločinec s návrhem na trest smrti. Ve vězení dostal záškrt, zánět srdečního svalu a následnou obrnu. Po válce dne 23. 1. 1946 Místní NV v Pardubicích neschválil opovědění živnosti J. Fialovi z důvodu plného krytí místní potřeby. J. Fiala pracoval před pokusem získat živnost nějakou dobu na výpomocných zemědělských pracích v Boru u Tachova. Schválení živnosti se pokusil získat i prostřednictvím legitimace Osvobozených politických vězňů. Z dalších zpráv není jasné, zda J. Fiala skutečně živnost řeznickou získal a provozoval.
František Fiala (nar. 1896 v Letovicích na Moravě, bydliště Havlíčkova č. 1018, Pardubice) provozoval v letech 1936–1946 modelářství a výrobu dřevěného zboží v ul. Karlově č. 16. Dne 2. 7. 1936 je zaregistrována stížnost Společenstva kolářů v Pardubicích na F. Fialu, který vyrábí i vozíky a saně (i lyže). F. Fiala totiž řádně neopověděl živnost kolářskou. Opovědění jeho fi rmy znělo pouze na výrobu modelů a dřevěného zboží, což nebylo přesně specifi kováno. F. Fiala zaměstnával ve své fi rmě 3 dělníky a 3 učně. Roku 1936 Zemský úřad v Praze udělil Fialovi pokutu v hodnotě 200,– po případě nezaplacení trest 20 dnů vězení! F. Fiala zřejmě zaplatil, protože o dalších případných postizích prameny mlčí. Společně se svoji manželkou Marií (roz. Pechmanovou, nar. 1902) vytvořil veřejnou obchodní společnost pod jménem F. Fiala a spol., tovární výroba a prodej dřevěného zboží. V roce 1943 byla výroba rozšířena o výrobu dřeváků.
Marie Faulová (nar. 1913, Horní Růžodol, Liberec) vlastnila krátce v letech 1945– 1946 kominictví v ul. Na Prádlech č. 288 (265). Jistě vás může udivit, že se jednalo pro ženu o dost atypický druh podnikání. M. Faulová uplatnila vdovské právo po svém manželovi, mistru kominickém.

Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 2/2011.

Autor: PhDr. Petr Borovec
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2011


Archiv autora
Archiv autora




Předchozí článek: Semín, bývalý zámeček v místě tvrze
Následující článek: Lichnici si oblíbil i Karel IV.


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml