|
| |
|
Městské muezum Králíky
21. 11. 2005 Králíky jsou malé podhorské městečko, malebně situované na úpatí Mariánského kopce, jehož dominantou je zdaleka viditelný poutní kostel a klášter. Historické jádro města, tvořené klasicistními a barokními stavbami patří v širokém okolí mezi nejlépe dochované. Jeho nejvýznamějšími architektonickými památkami jsou kostel sv. Michaela Archanděla, hotel Zlatá labuť, budova knihkupectví a bývalá radnice s věží – nyní Městské muzeum s ojedinělými historicko-biologickými sbírkami. Klasicistní budova, ve které dnes muzeum sídlí, byla postavena v letech 1795–1796, a to z iniciativy starosty města Josefa Neutzlera. Město potřebovalo novou radnici, protože dočasná plně nevyhovovala pro činnost regulovaného magistrátu a městské rady. Bylo tedy rozhodnuto o vybudování nové. Nejvýhodnějším místem se zdál být střed severovýchodní strany králického náměstí, hned v sousedství dosavadní radnice. Radnice byla vystavěna bez věže a bylo jí přiděleno čp. 365 po původním starém městském domě (pravděpodobně dřevěný jako většina původních domů na králickém náměstí). Charakteristickou dominantu – věž – budova získala teprve v roce 1834 a v roce 1840 byla doplněna hodinami, které zhotovil králický hodinář Franz Reiss. Po roce 1850 se Králíky staly sídlem okresního soudu a berního úřadu a město uvolnilo radnici pro potřebu těchto úřadů. Tato budova pak sloužila jako sídlo okresního soudu s malými přestávkami téměř 100 let. V oblasti kulturního dění na přelomu 19. a 20. století docházelo v Králíkách po vzoru jiných měst ke vzniku mnoha spolků. Vznikla městská kapela, knihovna, ale i městské muzeum. Muzeu byla 11. 3. 1907 pronajata bývalá místnost v budově c. k. okresního soudu. Na zakládající schůzi 16. 7. 1907 byl zvolen 10tičlenný muzejní výbor. Od prvního dne, kdy bylo muzeum zřízeno, přibývaly téměř denně počty muzejních předmětů a již 8. 12. 1907 bylo muzeum oprvé otevřeno pro veřejnost a mělo přes 600 sbírkových předmětů. Během 2. světové války bylo muzeum dočasně přemístěno do čp. 132 v nynější ulici Jana Opletala. Po skončení války byly sbírkové předměty ještě dvakrát přemístěny, než se opět vrátily zpět do původní budovy nyní již po zrušeném okresním soudu. Prvním správcem po roce 1945 se stal Josef Čermák, správce školy při zemské vychovatelně. Ten získal mnoho předmětů z konfiskátů (sklo, porcelán, slohový nábytek, obrazy, hodiny aj.) a za velmi těžkých podmínek začal pracovat na evidenci – popisy, určování předmětů a jejich vzetí do příjmu. V 60. letech nastoupilo sedm dobrovolných pracovníků, kterým muzeum dodnes vděčí za svůj pozdější velký rozkvět. Začínaly se pořádat výstavy, kompletovaly se sbírky a připravovala se velká biologická expozice, která potěší oko návštěvníka i dnes. V roce 1969 byl z domu vystěhován poslední nájemník a muzeum získalo poprvé ve své existenci samostatnost, docházelo k rozšíření výstavních i pracovních prostor. Po několika neúplných rekonstrukcích v 70. a 80. letech nastal pro muzeum zlomový okamžik, a to rok 1994, kdy bylo rozhodnuto o opravení vnější fasády, střechy a věže a dále rok 1997, kdy byla zahájena celková vnitřní rekonstrukce. 27. 6. 1998 bylo Městské muzeum v Králíkách po přestavbě slavnostně otevřeno a představeny široké veřejnosti zbrusu nové, tematicky uspořádané expozice: Historie města – počátky osídlení na Králicku, první zmínka o tomto místě a pozdějším městě, výstavba a život ve městě – cechy, obchod, platidla, okresní soud, významné návštěvy (Josef II.), vybavení králických domácností; zbraně minulých století (Králíky byly velmi často postihovány válečnými událostmi). Spolky a hasičské sbory – nejznámější spolky ve městě v 19. a v první pol. 20. století (Kuřácký spolek Modrý opar a Střelecký spolek) a činnost hasičských sborů ve městě a v okolních vesnicích. Řezbářské tradice – zdejší řezbářská škola získala v roce 1904 hlavní cenu Grand Prix v Saint Louis v USA. Dnes už tato škola sice neexistuje, ale na jejích tradicích jsou postavena pravidelná sympozia, kde tuzemští i zahraniční řezbáři vyřezávají sochy, udávající tón dnešní doby. Ani na známé králické betlémy není v expozici zapomenuto. Jejich výroba, která se po staletí dědila z otce na syna, si zachovala kouzlo tradice. Svěží a půvabné postavičky oživí vzpomínky na dávné časy našich pradědů. Expozice představuje i nejvýznamnější betlémáře na Králicku Josefa Schwarzera a Hugo Stumpfa. Varhanářství – v 18. a 19. století byly Králíky jedním z nejdůležitějších středisek varhanářské výroby. Pod rukama králických mistrů vzkvétala velkolepá díla, která nacházela svůj nový domov v leckterém chrámu v Čechách a na Moravě (pražská Loreta, kostel Panny Marie Sněžné v Olomouci, opatský kostel Narození Panny Marie v Želivi ad.). Hlavním magnetem expozice je plně funkční šestirejstříkový renesanční varhanní pozitiv z boční oratoře kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Mezi odborníky je označován za jeden z nejstarších dochovaných nástrojů tohoto typu v Čechách. Byl postaven dosud neznámým varhanářem kolem roku 1640. Každoročně se tu na něm konají koncerty, zahrát si může však i běžný návštěvník. Tkalcovství – zastoupeno je domácí tkalcovství a zdejší tkalcovna hedvábí, která měla a ještě stále má veliký význam pro zdejší kraj. Její výrobky, ať to je kravatovina nebo damašek, jsou známy v celém světě. Přírodovědná expozice: Sbírky nerostů, brouků, motýlů, ptáků, savců a modelů hub – ojediněle početné sbírky v rámci regionálních muzeí. Dříve než návštěvník opustí brány muzea, zahraje mu na památku polyfon (předchůdce gramofonu) - svědek zašlých časů. Tyto staré, avšak velmi působivé písně jsou nahrány i na CD.
Autor: Kolektiv Městského muzea Králíky Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005 Předchozí článek: Dělostřelecká tvrz Bouda Následující článek: Vzkříšení polygonální stodoly v Pusté Rybné na Poličsku Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
