Sdružení přátel Pardubického kraje

Vzkříšení polygonální stodoly v Pusté Rybné na Poličsku


21. 11. 2005 Pustá Rybná je výspou Pardubického kraje ve směru jihozápadním, jejíž katastr sahá až na samu hranici markrabství moravského, v současnosti kraje Vysočina. Rozdělení zde tvoří řeka Svratka od svého pramene, až do moravského Jimramova. Celá ves je součástí chráněné oblasti Žďárské vrchy, typické svou roztroušenou zástavbou. Dávní předkové (první zmínky kolem roku 1350) stavěli svá obydlí u svých studní a políček. Tehdy se jednalo o Rybnou Moravskou; adjektivum pustá se objevuje až o století později. Nemám však ani nejmenší snahu „ brodit“ se dávnou historií. Dědina, o níž je řeč má, mnoho pozoruhodností. Ku příkladu konfigurace terénu, určená tokem hlavním (potokem Hlučálem) i přítoky, nemá v běžném obrazu vsí obdobu. Právě tak tři kostely různých vyznání při počtu stálých stošedesáti obyvatel – toť rovněž výjimka.

Dominantou obce je osmiboká dřevěná stodola. Tato stavba a letošní sněhem bohatá zima byly iniciačním momentem pro tyto řádky. Stodola je stará, až přestará. Traduje se, že se po vyhlášení tolerančního patentu (to se psal podzim 1781), zde scházeli věřící nově přihlášení k tolerančnímu vyznání kalvínskému. Byly zde vysluhovány Večeře Páně pod obojím. Sad ani oheň nemohl to dílo zničit. Po všech rekonstrukcích zbyla na jihozápadní straně došková střecha. Zima roku 1969–1970 byla nesmírně bohatá na sníh. Vrchol nadílky přišel začátkem března 1970. Stará konstrukce střechy neodolala a padla na stropní trámy. Zdálo se , že se všechno změní na haldu paliva, leč události kráčely jiným směrem. Předsedou MNV v Pusté Rybné byl tehdy člověk chytrý, ušlechtilý a pracovitý, pan František Fajmon.
Kde obstaral peníze i materiál, nebudu objevovat. Jisté však je, že místní „strejci“ otesali kmeny a bez součinnosti statiků a projektantů vztyčili nový, jednoduchý krov, střechu pokryli lepenkovými pásy – stodola „žila“ znovu. Poslední zásah na objektu, který tak zkrásněl, se prováděl již s penězi a spoluprací s památkáři. Stěny jsou toho času kompletní trámové, střecha šindelová, uvnitř najdeme v současné době exponáty staré zemědělské techniky. Tolik tedy o stodole a 35. výročí jejího pádu a vzkříšení. Potvrzuje se, jak důležití jsou lidé stojící v čele seskupení malých, větších i velkých. Ovšem, že důležitější je pracovat, než srgumentovat údajnými překážkami a tolik oblíbeným nedostatkem peněz. Toť tady poučení v rovině obecné. Františku Fajmonovi a jeho spolupracovníkům, kteří nás předešli v práci i smrti, by měli všichni trvale děkovat za zachování architektonického pokladu. Všem ostatním doporučuji, aby se přišli podívat na zmíněnou stodolu, ale i na to, jak tepe zastaralé, leč překrásné srdce Českomoravské vysočiny v Pusté Rybné.

GPS souřadnice: 49.70847N, 16.13619E

Autor: Bohuslav Ducháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005






Předchozí článek: Městské muezum Králíky
Následující článek: Josef Daněk


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Vstupní brána MORAVSKOTŘEBOVSKÉHO zámku

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml