Sdružení přátel Pardubického kraje

Muzeum Emila Holuba chystá interaktivní expozici

Foto: Archiv muzea

09. 02. 2010 Jméno cestovatele Dr. Emila Holuba (7. 10. 1847– 21. 2. 1902) snad není nutné dlouze představovat. Pokud semchcete o tomto cestovateli, významném holickém rodákovi, ale i o africkém kontinentě dozvědět více, jistě neopomeňte navštívit Památník Dr. Emila Holuba právě v jeho rodišti v Holicích. „Historie muzea začíná 30. dubna 1966, kdy v akci Z byl postaven kulturní dům a současně s ním budova muzea. Základem sbírek se stala pracovna Dr. Holuba, kterou Holicím odkázala jeho manželka Růžena po své smrti v roce 1958,“ popsala vznik muzea jeho zaměstnankyně Marcela Jeřábková.

V šedesátých letech byl vydán výnos vlády, na jehož základě byly všechny sbírky cestovatele Emila Holuba soustředěny právě v Holicích při vznikajícím muzeu, které dodnes funguje v téměř nezměněné podobě od roku 1966. Muzeum je rozdělené na tři části. První část je životopisná, kde se návštěvníci seznámí s dětstvím a životem Emila Holuba. Zde jsou soustředěny osobní předměty, které měl s sebou v Africe, jako například boty, kufr, přilba či zbraně. Je tam také již zmíněná pracovna, kterou paní Holubová odkázala muzeu.
V největší – prostřední – části je pak zoologická expozice, kde jsou soustředěny exponáty, mezi nimiž je největší chloubou lev zvaný Karel. Jak se však dále dozvídáme, na rozdíl od ostatních vycpaných zvířat v muzeu však není tento lev úlovkem Emila Holuba. Ten si lva zakoupil jako malé lvíče, které si ochočil. „Holub lva pojmenoval Princ, ale zde v muzeu mu říkáme od nepaměti Karel,“ vysvětlila Jeřábková dále. Holub měl Prince moc rád. Když měl v Africe svou ordinaci, tak hned za ní měl malý zvěřinec, kde nechyběla klec s Princem, kterého si chtěl posléze odvézt domů. Jenže sluhové, kteří se v Holubově nepřítomnosti měli o Prince starat, mu nečistili klec a lev se v kleci otrávil čpavkem z vlastních výkalů. Když se Holub vrátil, tak na tom Princ byl velmi špatně a za několik dní pošel. Holub aspoň vypreparoval kůži a nechal Prince vycpat. Kuriózní také je, že v šedesátých letech byl vycpaný lev do Holic dovezen ze Dvora Králové, kde byl v ateliéru fotografa, který s vycpaným Princem fotil místní smetánku, a protože se mu lev nevešel do objektivu, tak jej nechal o dvě žebra zkrátit. Takže lev je dnes menší. „Další raritou je skutečnost, že když se v loňském roce v muzeu zastavil náš největší odborník na lvy Dr. Lupták, tak zjistil, že tu máme velkou raritu. Tento náš lev je totiž představitel Kapského lva, který vyhynul v polovině 19. století. V současné době je prý těchto takto vycpaných lvů sedm na světě. Je to tedy dvojnásobná rarita,“ dodala Jeřábková.
Ve třetí části muzea je pak je africká vesnička, kde se návštěvníci seznámí s modelem vesnice, jak ji popisoval Emil Holub. Je tam i pódium, kde si děti mohou pohrát a vesničku sestavit.
Muzeum je dnes orientováno především na děti a školní mládež. „Jelikož jsem bývalá učitelka mateřské školky a největším procentem návštěvníků jsou školní výpravy školek a škol, tak se chceme zapojit do programu Pedagogika do muzeí,“ vysvětlila Jeřábková dále. Takže v současné době zde v muzeu návštěvníci naleznou interaktivní prvky, kde si děti mohou nejprve sbalit kufr Emilu Holubovi, hrabat v pískovišti jako archeologové, mohou si zkoumat haptické budky, kde je možné po hmatu zkoušet africké předměty v nich uložené. V africké vesničce je pak pódium, kde si děti mohou z dřevěných modelů postaviček či zvířat sestavit vlastní africkou vesničku, u stolečků si mohou kreslit a modelovat. Dále zde pak jsou pracovní listy pro děti. Ty jsou k budkám a ale také do expozice, kde děti chodí a vyhledávají předměty, pojmy nebo něco, co slyšely z výkladu. Na závěr návštěvy si pak vyhodnotí, kdo z nich by měl schopnosti cestovat jako Emil Holub.
Pro příští rok pak muzeum chystá pro děti ještě další zpestření. Na základě spolupráce s Pedagogickou fakultou Univerzity v Hradci Králové se na Katedře výtvarných umění připravuje program pro mateřské školy, pro první stupeň základních škol a pro druhý stupeň základních škol. Zároveň by měly být ve spolupráci s univerzitou vytvořeny nové vzdělávací pomůcky. „Chceme, aby náš program v muzeu navazoval na Rámcový vzdělávací program, což je základní materiál, podle kterého učí. Z toho vychází ve svých hodinách a tak by mohli určitou hodinu ve škole vynechat a přijet sem, kde se děti dozvědí jinou formou to, co by se dozvěděly v lavicích. Je tam ta návaznost a bude to odborně garantované,“ vysvětlila Jeřábková.
Jak již však bylo uvedeno, samotný vzhled muzea je od šedesátých let minulého století téměř neměnný. Proto se muzeum rozhodlo žádat o dotaci z EU z fondu Regionálních operačních programů na částečnou opravu budovy a zmodernizování expozice. Samotný architektonický návrh je již hotov, jeho autorem je architekt Vávra a záleží na tom, zda se podaří dotaci získat či nikoliv.
Pokud to dopadne, tak by v muzeu měla vzniknout zcela nová expozice zvířat, část muzea bude věnovaná i paní Růženě Holubové, v místnosti, kde je model vesničky, by měly vzniknout dokonce Viktoriiny vodopády, v muzeu vznikne savana, nové vitríny, interaktivní mapa Afriky, měly by být vytvořeny repliky nábytku, kde budou moct děti například otevřít šuplík, kde budou repliky dobových předmětů, se kterými si budou moct pohrát. Zpestřením by pak mohla být plánovaná interaktivní zvířata, která budou vrnět při pohlazení. Jak je tedy vidno, návštěva Památníku Dr. Emila Holuba by měla rozhodně stát za to.

GPS souřadnice: 50.07092N, 15.98844E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009






Předchozí článek: Muzeum obuvi a kamene ve Skutči
Následující článek: Sto let od železniční tragedie v Uhersku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml