Sdružení přátel Pardubického kraje

Náboženství v Ostřetíně

Kostel Zvěstování Panny

3.09.2011 Náboženství v obci po roce 1918 probíhalo zajímavým vývojem, charakterizovaným dotud nebývalým množstvím konverzí v církvích, popřípadě i vzestupem lidí bez vyznání. Významnou roli v tomto procesu měla nově vytvořená církev československá, avšak dominantní postavení v obci si zachovala římskokatolická církev. Farní chrám Zvěstování Panny Marie se připomíná již roku 1350, ale byl roku 1758 spálen společně s částí vesnice od Prusů. Nový jednolodní kostel vznikl r. 1781 v „copovém slohu“ s presbyteří obrácenou k východu, přičemž farou se nazývaly tři okolní chaloupky. Nová fara vznikla až v roce 1871. Na hlavním oltáři kostela se nacházel obraz Zvěstování Panny Marie od Jaroslava Hejdy z Lovčic a Bartoloměje Slavína, malovaný podle francouzské školy. V devadesátých letech 19. století proběhla oprava kostela, po níž byl původní hlavní oltářní obraz od jezuity Josefa Kramolína zavěšen na vedlejší zeď. Došlo také k zabarvení původního nápisu „HOSPODINA MILUJÍCÍ CTITELÉ TVOJI NA OKRASU PŘÍBYTKU A STÁNKU TVÉHO“ nad hlavním oltářem. Postranní oltáře kostela se nazývaly li á h it l i podle Panny Marie Lourdské, Pána Ježíše a Panny Marie Bolestné. Na nich byly umístěny vždy sochy příslušných svatých, pocházející z dílny Ferdinanda Stufl esera ze St. Ulrichu v Tyrolích. Dále byl v kostele obraz sv. Václava od akademického malíře Adolfa Ruse. Na kamenné věži v průčelí kostela visely čtyři zvony. Dva z nich měly nápis „Johan Georg Kühner goss mich in Prag 1786“, ostatní byly bez nápisů i data. Kromě nich byl ještě v dřevěné věžičce nad prebysteří menší 50 librový zvonek

V roce 1917 došlo k rekvizici zvonů. Nyní uvedu její průběh, jak jej zaznamenali místní kronikáři: „…Prvý den byly zvony ze svých ložisek vyzvednuty a na podlahu zvonice položeny. Druhý den na to shozeny oknem věže dolů, při čemž podiveno, že žádný z nich se nerozbil. Největší zvon byl na zvonici rozlomen na kusy a ty pak svrženy dolů. Smutnému tomu aktu přihlíželo mnoho občanstva zdejšího…“. Váha zvonů byla následující: největší vážil 381 kg, druhý 198 kg, klekáník 87 kg a umíráček 14 kg. Rekvizici neunikly ani varhanní píšťaly 1. července 1918.
Dne 24. 8. 1917 byl do Ostřetína propůjčen menší zvon z Velin. Jeho převoz byl velice dramatický. Nejprve se ztratilo jeho srdce, které některý velinský občan pečlivě schoval a při odjezdu z Velin došlo k incidentu. Statkář Bačina zapůjčil k převezení povoz s kočím. Ten prý musel z Velin jet tryskem, aby unikl sprše kamení létajícího z rukou velinských občanů, zvláště žen. Zvonek poté sloužil 8 let až do zavěšení nových zvonů, které se konalo 1. února 1925, kdy došlo k jejich posvěcení od konzistorního rady P. Jana Veverky a vzápětí k namáhavému vytažení a zavěšení. Jejich váha byla 292, 213 a 29 kg. První byl pojmenován „Zvěstování Panny Marie“, druhý poledník „ke cti Jana Evangelisty“ a umíráček „Sv. Václav“. Zvony pocházely od fi rmy Buřil a Švagerka z Kuklen a pořizovací cena byla 14 708,36 Kč, hrazená částečně ze sbírek mezi místními a vysockými občany, katolickými spolky a místním farářem Václavem Nepokojem. Do roku 1910 působil v obci domácí vikář P. František Čermák, který zemřel 23. dubna téhož roku. Nového faráře P. Jana Šmika brzy vystřídal P. Václav Nepokoj. Ten zastával i funkci učitele náboženství na zdejší škole. Jako místní farář působil necelých 17 let až do své smrti 30. prosince 1927. Podle místních kronikářů to byl kněz dobrý, horlivý a kromě svých kněžských povinností se věnoval své knihovně, již v poslední vůli daroval obci. Knihovna se rozrostla na téměř 600 svazků a již za jeho působení si mohli ostřetínští občané knížky bezplatně půjčovat. Dále také přispěl k pořízení zmíněných nových kostelních zvonů. V roce 1925 bylo také provedeno vymalování kostela a oprava varhan V. Poláčkem.

GPS souřadnice: 50.04554N, 16.02806E

Autor: Petr Jakoubek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2011






Předchozí článek: Osmdesát let od velkolepé sportovní výstavy hrozí pardubickým Tyršovým sadům devastace!
Následující článek: Vzpomínka na benediktiny z Opatovic


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: Barokní radnice uprostřed náměsdtí v POLIČCE.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml