|
| |
|
Vzpomínka na benediktiny z Opatovic
4.09.2011 Když jsme v loňském letním dni vyjeli z Pardubic na výlet do Sudet a Dolního Slezska a míjeli v Opatovicích nad Labem kostel sv. Vavřince s jeho typickou zděnou helmicí a zděným cimbuřím, netušili jsme, že po ujetí více jak 180 km se s jeho živou připomínkou opět v příštích dnech setkáme. Navštívili jsme „Lehnické Pole“, kde se odehrála roku 1241 bitva slezského vojska vedeného vévodou JINDŘICHEM II. s Tatary. V křesťanském vojsku bojovali statečně i horníci z blízkých dolů na zlato. Pro Tatary sice bitva skončila vítězně, Jindřich II., nejstarší syn vévodkyně svaté Hedviky Slezské, padl, ale protože se na bojiště blížilo vojsko vedené českým králem Václavem I., tažení Tatarů do nitra Evropy bylo zastaveno. Výsledně tedy zvítězili křesťané. A v tom tkví jádro příběhu, který nás může i dnes poučit. Na památku bitvy na Lehnickém Poli tu benediktini se svým opatem Othmarem Zinkem, který pocházel ze Slezska, vybudovali rozsáhlý barokní klášter. Klášteru dominuje kostel Povýšení sv. Kříže a sv. Jadwigy (Hedviky) Slezské navržený Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Měli jsme štěstí, že v kostele byla slavnostní mše, takže zážitek z barokní architektury byl doplněn dojmy ze skvělé freskové výzdoby od Kosmase Damiana Asama z Mnichova a barokní hudby provozované na originální nově restaurované varhany z r. 1731 vč. úžasných trumpet. Ze stropu se na nás přitom dívali benediktini z Opatovic, kterým kněžna sv. Hedvika (patronka Slezska) předává relikvii svatého Kříže. Náš opatovický klášter byl kdysi bohatý a vlastnil i pozemky ve Slezsku v Legnickém Poli. Hedvika se věnovala např. zakládání nemocnic a také připravovala cestu zástupcům četných řádů, aby se mohli s charitativním cílem usadit ve Slezsku. Hedvika musela vytrpět mnoho útrap. Její rodný hrad byl zničen, sestra byla zavražděna, zemřel jí muž a o tři roky později padl její nejstarší syn v boji proti Tatarům. Chvíle strávené v Legnickém Poli byly velmi poučné, překvapili nás však nejvíce benediktini z Opatovic dívající se na nás v kostele navrženém pražským barokním architektem. Zdá se mi, že teprve příběh kněžny Hedviky nás poučuje o významu opatovických benediktinů. Do Lehnického Pole je ale daleko a kostel sv. Vavřince mlčí. Snad by alespoň dobře umístěná tabule a lavička, na níž bychom mohli zavzpomínat na mnichy, kteří se přičinili o kolonizaci Pardubicka, současný stav zlepšila.
Autor: Ing. arch. Vladimír Rozehnal Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2011
Předchozí článek: Náboženství v Ostřetíně Následující článek: ŠDLZ Pardubice 1947–1948 Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
