Sdružení přátel Pardubického kraje

Nasavrky - centrum keltské kultury


12. 12. 2005 Možná se se jménem Nasavrky setkáváte poprvé - trochu nezvyklý název našeho města však obvykle utkví v paměti. I samo město si jeho návštěvníci obvykle pamatují. Je docela malebné, když se před námi vynoří nad silnicí od Chrudimě na začátku stoupání do Železných hor, na jejichž úpatí leží. A leží tu již dlouho: první písemná zmínka o Nasavrkách je z roku 1318. Již v roce 1360 byly Karlem IV. povýšeny na město s právem konat trhy. Přeskočíme-li období několika set let, ještě počátkem 20. století byly Nasavrky významným centrem severní části Železných hor, mj. sídlem okresního hejtmanství a soudu. I když význam obce poté poněkud upadl, i dnes jde o spádové středisko pro široké okolí. (V Nasavrkách sídlí např. středisko aktivit pro ochranu přírody v oblasti téměř celého regionu, tj. Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory.)

Přitažlivost Nasavrk je dána právě zejména přírodními podmínkami, pestrostí a rozlohou lesních porostů v zajímavém krajinném reliéfu (např. romantickými scenériemi přírodních rezervací Krkanka a Peklo v údolí Chrudimky, několikahektarovou plochou původního pralesního zalesnění u obce Polom atp.). Stejně tak jsou pro návštěvníky Nasavrcka a okolí zajímavé pozůstatky hradů a tvrzí, ale i zachovalé historické stavby: např. renovovaný nasavrcký zámek je využíván k pořádání koncertů a výstav (celostátně známá a uznávaná je zejména letní "Nasavrcká paleta", v níž za více než 25 let vystavovala řada špičkových výtvarníků). Místní turistice slouží rozsáhlá síť značených pěších stezek i cyklotras.
Z našeho hlediska je však hlavním ohniskem zájmu pravěké sídliště, keltské oppidum, jehož základy se nacházejí v Hradišti u obce České Lhotice 3 km od Nasavrk. Dne 26. 9. 2003 občanské sdružení Boii slavnostně otevřelo Keltskou stezku Železnými horami, přivádějící účastníky k této zajímavé lokalitě. Stezka se navíc vyznačuje tím, že při putování krásnými partiemi nasavrckého okolí po 9 km dlouhé trase propojuje nejen vlastní historicko-naučné a poznávací hledisko, ale je i turisticky vysoce přitažlivá.
Koncepce a zprovoznění Keltské stezky je dílem občanského sdružení Boii, založeného v roce 2002 jako nestátní nezisková organizace s cílem navázat na keltské historické kořeny, usilovat o oživení kulturního a společenského života v Nasavrkách a okolí a spolupracovat s ostatními evropskými centry keltské kultury. Jeho zakládajícím členem se stal i tehdejší předseda Senátu PČR Petr Pithart. Hlavní činností OS Boii je seznamování s historií Keltů a propagace keltských památek prostřednictvím realizace projektu tzv. Archeologického parku.
Kromě výše zmíněné Keltské stezky Železnými horami do tohoto projektu patří ještě expozice "Po stopách Keltů" v prostorách nasavrckého zámku, ale i ambiciozní záměr výstavby Keltské vesničky představující ukázky staveb, způsobu života a provozování řemesel v pravěkých osadách.
Současná podoba expozice začala vznikat v roce 2004. Finanční prostředky na budování expozice byly získány díky pochopení obce Nasavrky a finančního příspěvku Pardubického kraje. Z těchto peněz se podařilo uhradit dodělání náročného modelu oppida Hradiště u Českých Lhotic (největší svého druhu v Evropě) a jeho zasklení včetně osvětlení, dále figuríny Keltů, pro místnost "Smrt", byly vyrobeny repliky zbraní, oblečení a šperků u uměleckého kováře, který se zabývá právě výrobou kvalitních keltských replik. V expozici lze nalézt i maketu keltského obydlí včetně dobového vybavení. Pro děti a nadšence byly ve spolupráci s truhlářem Pavlem Kombercem vyrv
ořeny tři skládací stavby: maketa brány do oppida a polozemnice, které jsou rozložitelné na jednotlivé díly a zpětně složitelné. Ty dle Martina Vlasáka ze Sdružení Boii vyvolaly velký ohlas z řad školních výprav. Třetí stavbou byl kamenný kruh, jehož kameny měli návštěvníci zasazovat do dřevěné podložky. Interaktivní součástí nebyly pouze tyto stavebnice, ale návštěvníci si mohli veškeré předměty osahat a vyzkoušet - nejunikátnějším zde byl originální kamenný žernov zapůjčený paní Korábkovou z Hradiště, který skutečně dokázal drtit zrno na mouku.
Expozice byla slavnostně otevřena 20. května letošního roku, za první měsíc ji navštívilo cca 1.000 návštěvníků.
Obecně nad výše zmíněný rámec aktivit OS Boii jde i celková, globální orientace OS Boii nejen na ochranu a poznávání archeologických památek, ale i na problematiku prohlubování vztahu člověka k přírodě, na ekologickou výchovu, a to včetně pořádání akcí (školních výletů, táborů) či i ucelených vzdělávacích programů v tomto směru pro děti a mládež. Navázána byla i mezinárodní spolupráce s obdobně zaměřenými organizacemi a odborníky v zahraničí.

GPS souřadnice: 49.84423N, 15.80675E

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005






Předchozí článek: Několik dat z řestocké historie
Následující článek: Suchý vrch


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml