Sdružení přátel Pardubického kraje

Několik dat z řestocké historie


12. 12. 2005 Řestoky - jméno vsi na Chrudimsku nebo jak je psáno ve starých dokumentech Žestoky, Ržestoky, Zestoky - dostalo své jméno podle jedněch od sestoku vod, dle jiných od staroslovanského jména žestoci, což znamená divocí, drsní.
Patří k nejstarším osadám na Chrudimsku. Nejstarší dějiny jsou sice zahaleny rouškou nejistoty, kdy vlastně můžeme datovat dobu jejich vzniku. První zmínka pochází již z roku 1115, do období, kdy kníže Břetislav II. založil klášter benediktinský v Litomyšli. Tehdy nepřikázal na výživu zdejších mnichů statky, nýbrž jen důchody z některých vsí, které byly roztroušeny na různých stranách kláštera. Tehdy pod klášter odevzdán v Řestokách kovář Mucek se syny s dcerami. V té době byly také na Chrudimsku tak zvané újezdy, to je území, které bylo prodáno či darováno. Jedním z nich byl i újezd řestocký, jak se o tom píše v Kladrubské listině a listině krále Vladislava, které jsou ovšem odborníky pokládány za falza, i když jsou připouštěny určité věrohodnosti na základě věcného obsahu uvedených listin.

Významné datum v dějinách Řestok zaujímá rok 1350. V tomto roce máme zaručena historická data o zřízení samostatných farností a mezi nimi byla zřízena tato i v Řestokách. Tím byla obec povznesena neobyčejně nad okolí. Mělo to význam nejen náboženský, ale i sociální a kulturní, neboť tehdejší farnosti byly středem vzdělanosti, kultury a školství pro celé okolí. Řestocké plebánie, v jejímž čele stál samostatný duchovní, čili plebán, měla velikou pravomoc nad svými podřízenými věřícími. Její duchovní (plebián), byl vyňat z pravomoci soudu a podléhal toliko soudu církevnímu.
Soudíme, že v té době byl už samostatný kostel farní, dále farní budova a pohřebiště, umístěné jako všude jinde kolem kostela. Velmi pravděpodobně tu byla i farní škola, kterou vedla církev a kde vyučoval plebán. Ta škola byla alespoň nižší pro výchovu dětí a šířila nejnižší vzdělání, protože stát se o školství v té době nestaral. Dá se říci, že to byla tehdy v Řestokách vůbec první lidová škola.
Další významné datum obce je rok 1664. Po zřízení královéhradeckého biskupství na místě zaniklého v Litomyšli, tehdejší biskup Ferdinand Sobek z Bilenberku zřídil v Chrasti, kde měl své sídlo, farní úřad. K němu byly podřízeny i Řestoky, kde až do této doby byl farní úřad, k němuž byly podřízeny budovy a kostel v Chrasti. Farní úřad v Chrasti byl povýšen na děkanství. Řestoky se svým kostelem se staly od této doby filiálním.
V roce 1910 bylo provedeno sčítání lidu a Řestoky měly 492 obyvatelů římsko-katolického vyznání, 6 vyznání řecko-katolického a 20 evangelíků.
V roce 1915 měl kostel zdejší ve věži 3 zvony: malý o váze 30 kg bez nápisu, druhý o váze 75 kg rovněž bez nápisu a třetí největší a nejvzácnější o váze 170 kg s nápisem - Leta Božiego 1492 slit jest tento zvon -Amen.
Historie zvonů je poznamenána jejich sejmutím za 1. i 2. světové války, kdy se dva z nich staly obětí povinného odevzdání pro válečné účely. Jen zvláštní náhodou se podařilo zachránit právě ten nejcennější. Kostel v Řestokách prodělal během staletí několik oprav a přestaveb, které trochu narušily jejich původní gotický stavitelský sloh. Restaurování bylo i uvnitř. Jedno z největších se odehrálo v roce 1901, kdy byl pořízen nový oltář, zasvěcený svatému Václavu. Byl postaven firmou Synové Petra Bouška na Sychrově a stál 450 zlatých tehdejší měny. Byla rovněž obnovena okna v presbytriu a zasklena barevnými květnatými skly, a to v původním gotickém slohu.
Presbytář kostela maloval chrastecký malíř Jan Chlouba ne dosti uměleckým způsobem.
Týž namaloval obraz Večeře Páně na oblouku, který dělil presbytář od chrámové lodi. Obraz byl také méně zdařilý. Později byla uskutečněna výzdoba nová, umělecká. Přičinil se o to architekt a malíř Jaroslav Major z Prahy. Zároveň byla v kostele položena nová mozaiková dlažba.
Finanční obnos byl opatřen sbírkou osadníků řestockých, darem od patrona obce knížete Kinského ve výši 500 zlatých tehdejší měny a nemalou zásluhu na daru 70 zlatých si získali i chrastečtí tamburaši - hudební soubor, který uspořádal v Řestokách umělecký koncert a jeho zisk věnoval na opravu kostela. V roce 1905 byly pořízeny do kostela nové varhany, umělecké dílo Josefa Kobrleho z Lomnice nad Popelkou.
V roce 1929 došlo k poslední větší opravě před 2. světovou válkou. Tehdy byla provedena vnitřní přemalba malířem architektem Jaroslavem Majorem z Prahy. Svatyně byla opravena ladně a s vkusem, stěny ozdobeny krásnými obrazy, a to - v presbytáři Svatý Václav u stolu Páně, nad pobočným vchodem obrazem Svatý Václav vyučován jest babičkou svou svatou Ludmilou a naproti pak obrazem Mučednická smrt svatého Václava. Obrazy maloval malíř J.Adámek.
Na vítězném oblouku je vymalován obětovaný beránek Boží, jenž jako oběť přijímá od dvou andělů státní znak republiky a znak svatého Václava. Zvlášť výstižně jsou zde i světcovy symboly - vinný hrozen a pšeničný klas.
Byly též restaurovány boční oltáře sv. Alžběty a sv. Matěje, doplněny a opraveny varhany. Poslední větší úprava kostela proběhla v roce 1984 a 1985, kdy byl kostel opraven vně i uvnitř a tím je tato starobylá svatyně důstojná ke svému poslání. Obnovení provedli členové družstva Malba z Chrudimě Jiří Brunclík a Josef Koníček.
Kostel je řádně vybaven všemi potřebnými předměty k bohoslužbě, z nichž nejcennější je gotická monstrance, kalich z 15. století, kancionál z roku 1764 a šestihranná kropenka.
V kostele je zavedeno elektrické osvětlení. Na krovu věže je zachován nápis, že tesařské práce vytvořil Jan Dvořák z Horky v roce 1839.
Tento starobylý kostel sv. Václava si právem zasluhuje naší pozornost.

GPS souřadnice: 49.92200N, 15.91599E

Autor: Zdeněk A. Cinkan
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005






Předchozí článek: Je Bystré na Poličsku skutečně jedním z nejstarších míst kraje?
Následující článek: Nasavrky - centrum keltské kultury


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml