Sdružení přátel Pardubického kraje

Obecní ponocní v Čermné

Poslední Čermenský ponocný Šubart v roce 1927.

30.11.2013 Obecní ponocní v obcích, jako určitá profese, byla v minulých dobách velice potřebná. V noci chránili majetky a příbytky občanů a dbali o veřejný pořádek. Hlídali, aby nevznikl v obci oheň nebo, aby zasáhli proti nenechavým lapkům. Ponocný, ustanovený rychtářem, později obecním zastupitelstvem, chodil ve stanovenou noční dobu po vesnici a sledoval vše, co se v obci a jejím okolí „šustlo“. Jeho povinností bylo také ohlašovat čas. Ponocní dostávali od obce kožich Kdy bylo ustanoveno ponocování pro naši obec Čermnou, jsem se nedopátral. První zprávy v obecní kronice jsou z konce 19. stol. Pro naši obec, která byla dlouhá 7 km, byli ustanoveni 2 ponocní. Jeden pro horní část (dnešní Horní Čermnou) a jeden pro dolní část (nyní Dolní Čermnou). Obrátky pochůzek jim byly stanoveny. V dolní části obce chodil ponocný od „Roháče“ až k Formánkům (nyní Horní Čermná). Horní ponocný od Matějků až po Jarkovskou vilu a opět zpět. Ponocovat se nemuselo nahoře na samotách v místech Kalhota, Báj, Zloma a na Vrchách, dole na Bídě a v Kotli (nyní Petrovice). Ponocní byli vyzbrojeni jen halapartnou, lucernou a trubkou (ohlašování času a pro případ nutného probuzení občanů při nenadálé události). Společníkem jim býval i hlídací pes. Zpravidla od obce také dostávali pro zimní měsíce kožich, který byl předáván následným ponocným.

Ponocný dostával od obce roční plat. Dva ponocní v roce 1857 dostávali 90 zlatých a 6 zlatých na trubku. O tři roky později, v roce 1860, dostávali již jen 68 zlatých a 30 krejcarů a v roce 1870 po 20 zlatých ročně. Ponocnými byli až na výjimky všichni obyvatelé obce Jména čermenských ponocných před rokem 1874 nejsou známa. K tomuto roku je v obecní kronice uveden jen horní ponocný Josef Šilar, který dostával ročně 39 zlatých. Jméno dolního ponocného není v kronice zaznamenáno. Od roku 1880 byl ponocným v dolní části ustanoven Čeněk Faltejsek. Od roku 1900 se dole připomíná Josef Ruprych. V roce 1915 se usneslo obecní zastupitelstvo, že s ponocnými Josefem Ruprychem a Čeňkem Faltejskem budou ponocovat ještě další dva občané, jako posila. Občané za ponocování dostávali 20 korun měsíčně. Obecní zastupitelstvo dne 25. března 1920 ustanovilo za obecní pomocné Karla Šilara pro horní část a Vincence Pecháčka pro dolní část. A hned nato 17. dubna téhož roku bylo usneseno, aby s obecními ponocnými ponocovalo i občanstvo. Byl vypracován a schválen ponocenský řád, který určil tuto povinnost všem občanům vyjma dětí do 16 let, poštovních zřízenců, osob neschopných a nemajetných vdov. Ponocovali 2 občané nahoře a 2 občané dole a též byli vyzbrojeni halapartnami. V létě byla doba ponocování stanovena od 22.00 do 3.00 hod., v zimě od 22.00 do 4.00 hod. Kdo nemohl ve stanovený čas ponocovat, musel si za sebe sehnat náhradu na své útraty. Pokud některý občan nešel ponocovat a nesehnal si náhradu, byla mu udělena obcí pokuta ve výši 25 korun. Obecní zastupitelstvo dne 15. ledna 1924 ustanovilo za ponocné, dole Vincence Frománka z čp. 83 a nahoře Josefa Šubarta z čp. 81 (viz foto). V létě dostávali plat 5 Kč a v zimě 4 Kč za každý „odponocovaný“ den. Ponocenství skončilo po válce Ponocenství za okupace nacistického Německa nadále trvalo. Nevykonávali jej ponocní, ale bylo povinné je vykonávat dvěma občany. Ti měli za úkol sledovat, zda občané mají řádně zateměná okna, zde neposlouchají Němcům nepřátelská rozhlasová vysílání a zda se v obci neprovádí sabotážní akce. Ponocenství bylo stanoveno v létě od 22.00 do 4.00 hod. a v zimě od 21.00 do 6.00 hod. Toto nařízení platilo až do 1. června 1945. Dne 1. června 1946 nastoupil jako noční obecní hlídač Vincenc Vacek z čp. 66. Ten zároveň vykonával i práci obecního posla. Vincencem Vackem skončilo v naší obci ponocenství.

GPS souřadnice: 49.9784500N, 16.5674311E

Autor: Vladimír Jansa
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2013






Předchozí článek: Semanínská naučná stezka
Následující článek:


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml