Sdružení přátel Pardubického kraje

Pískovcové skály v Pardubickém kraji

Pískovcová stěna Toulovcových maštalí.. Foto autor

29.03.2020 K přírodním krásám a zajímavostem východočeského regionu nepochybně patří pískovcová skalní města. Na území Královéhradeckého kraje jsou významnou součástí chráněných krajinných oblastí Broumovsko a Český ráj, k pozoruhodným pískovcovým útvarům se však můžeme vydat i v Pardubickém kraji.
Většina pískovcových skal v České republice je součástí geologické jednotky česká křídová pánev, tvořené mocnými vrstvami usazených hornin, které se ve svrchní křídě ukládaly na dně tehdejšího moře. Vedle jemnozrnných sedimentů (jílovců, písčitých slínovců a prachovců, často zahrnovaných pod pojem opuka) mají významné zastoupení pískovce, místy přecházející do hrubozrnných slepenců. V našem kraji se výskyt pískovců – a tedy i pískovcových skalních tvarů – omezuje hlavně na okrajové partie české křídové pánve.

Budislavské skály – Maštale
Bezesporu nejvýznamnější pískovcové skalní území Pardubického kraje jsou součástí oblasti zvané Maštale nebo Budislavské skály. První pojmenování pochází od ústřední partie Toulovcovy maštale a vžilo se zejména turisty. Nese jej i zdejší přírodní rezervace (vyhlášená před třiceti lety o výměře 1046,56 hektarů), kdežto název Budislavské skály (podle obce Budislav) se spíše užívá v geografickém názvosloví.
Maštale – Budislavské skály se rozprostírají přibližně mezi Novými Hrady, Budislaví, Prosečí a Zderazí, tedy uprostřed pomyslného trojúhelníku mezi městy Vysoké Mýto, Litomyšl a Skuteč. Jsou součástí jihovýchodních okrajů České tabule (přiléhavě zvaných Novohradská stupňovina), volně zde přecházejících do zvlněné krajiny Českomoravské vrchoviny. Díky malebné poloze a spoustě půvabných skalních a lesních partii patří už od konce 19. století k oblíbeným letoviskům a v posledních desetiletích se staly hojně vyhledávanou turistickou oblastí. A to i díky agilní činnosti zdejšího mikroregionu Sdružení obcí Toulovcových maštalí.
Skalní oblast je součástí pískovcové plošiny mírně skloněné k severu, stejný směr sledují i údolí, protékaná zdrojnicemi říčky Novohradky. Eroze těchto potoků rozčlenila plošinu vějířem skalních roklí, které se sbíhají u osady Vranice a další přibírají také pod chatou Polánkou u Nových Hradů. Rokle jsou procházeny nebo vzájemně propleteny řadou značených cest. První rokle ve směru od východu (od Budislavi) se nazývá V Kvíčalnici a pískovcové skály v ní vystupují zejména na pravém svahu (např. převislý útvar Cikánka pod Jarošovem). Z Budislavi směřují žluté značky i do Městských maštalí, což je působivá partie na sebe navazujících soutěsek (s útvary Pod deštníkem, Hrad, Pancéřová loď aj.), směřujících k Voletínskému údolí. Také tam vystupují pěkně tvarované skály (např. Kostelíček a Velryba), místy protnuté nevelkými skalními slujemi (Partyzánská a Purkmistrova jeskyně). K zajímavostem v údolí při cestě do Vranic patří i Voletínská studánka, na jejímž dně se pod tlakem vody „vaří“ písek.
Od Kostelíčka ve Voletínském údolí se červené značky proplétají též do ústřední partie celé skalní oblasti – Toulovcových maštalí. Pojmenování bylo inspirováno zkazkami o skrýších a maštalích, které tu údajně na přelomu 14. a 15. století měl Vavřinec Toulovec – poněkud rozporuplný rytíř z nedaleké jarošovské tvrzi. Jde o nevelké, ale romantické skalní bludiště v těsných, na sebe navazujících soutěskách a slujích, zahloubených do pískovcové plošiny. Prochází jím krátký a místy i členitý okruh, kde není těžké uvěřit pověsti o dávných skrýších loupežníků… Partii Toulovcových maštalí lze považovat za počáteční stadium vývoje skalního města s velice pestrou povrchovou modelací pískovcových stěn. Nepřehlédnutelné jsou tu rozličné mikroformy zvětrávání pískovců, zejména voštiny (tj. drobné jamky, oddělené pevnějšími lištami), oválné dutiny nebo drobné železité tvary (rezivě červené výstupky nebo rourky).
Toulovcovy maštale, nejsnáze dostupné červeným značením z osady Vranice, jsou v podstatě součástí pravého svahu Vranického údolí, protékaného pramenným tokem Novohradky. Levý svah téhož údolí je tvořen členitou stěnou Vranických skal s úzkým průchodem k údolí Karálky, které patří k nejvýraznějším pískovcových kaňonům v celých Maštalích. Jeho údolní svah pod obcí Bor tvoří soustava mohutných skalních stěna a útesů. Při turistických trasách k nim patří např. vyhlídková Petrovna nebo strmá a těsná průrva Dudychovy jeskyně, vybízející ke zkoušce obratnosti, případně k posouzení míry tělesných proporcí... Cesta do Vranic pak míjí Mojžíšův pramen, v němž voda vytéká přímo ze skály.
Z obce Bor (při silnici z Nových Hradů do Proseče) vybíhají turistické trasy i na opačnou stranu do rozložitého údolí Všivice, vyplňujícího severozápadní část rezervace Maštale. Žluté značky se proplétají napříč lesním a skalnatým terénem do obce Zderaz (při silnici z Nových Hradů do Skutče), kde lze navštívit zbytky uměle vyhloubených skalních obydlí. Červené značení postupně klesá údolím a ještě poblíž Boru z něho vede odbočka k pozoruhodnému útvaru s přiléhavým názvem Kolumbovo vejce. Zajímavostí dolní části Všivic je soustava peřejí a romantických jezírek (zvaných Kupadla) v žulových prazích, odkud to kolem uměle vyhloubeného skalního Betléma už není daleko k chatě Polánka při křižovatce silnic do Nových Hradů, Proseče a Skutče.

Ještě v kraji Maštalí
Řada pozoruhodných pískovcových útvarů v „kraji Maštalí“ vystupuje i mimo území přírodní rezervace. Například v dolní části obce Budislav vytvářejí působivou scenérii rozložitá skaliska – Velké a Malé Hradisko, poblíž (pod ekumenickým kostelem Boží lásky) najdeme zbytek odlámaného útvaru Zámeček s drobnými pozůstatky skalních světniček. V poněkud odlehlejší partii na východním okraji rozšíření pískovců vystupují menší, ale pozoruhodné skalní útvary také v údolí Oborského potoka, kam lze dojít z obce Poříčí po naučné stezce Kolem Štimberka. Zajímavostí zdejších skalních stěn jsou rezivě červené a hnědé polohy – tzv. železivce. K výraznému proželeznění pískovců zde zřejmě došlo podle tzv. poličského zlomu, který zde vymezuje východní okraj křídové pánve.
Soustava pískovcových skal provázejí též údolí Novohradky pod osadami Vranice a Roudná, kde se většinou prolínají s četnými rekreačními chatami. Zejména levý údolní svah je místy protnutý bočními a rovněž skalnatými roklemi. Poblíž roudenského koupaliště k nim například patří temný zářez, místě zvaný Mločí rokle.
Dvě mnohem výraznější soutěskovité rokle – chráněné jakožto přírodní památky – protínají levý svah v následující části údolí Novohradky, procházené turistickou cestou od Polánky do města Luže. V blízkosti osady Dolany ústí rokle Pivnice, vzniklá spojením dvou velmi úzkých a obtížně prostupných soutěsek. Vyznačuje se řadou pozoruhodných tvarů, vzniklých erozními a zvětrávacími procesy v poměrně měkkém pískovci. Kromě dutin a výklenků k nim patří i nízká vrstevní jeskyně (asi 30 m dlouhá) a působivý skalní tunel. Tomuto místu se dříve říkalo též Žižkovy maštale. Podobný ráz má i sousední Střítežská rokle, ústící do údolí Novohradky u osady Podchlum. Rovněž začíná zářezem v jemnozrnných opukách a posléze za zahlubuje do pískovců, v nichž tvoří několik obtížněji prostupných soutěskovitých úseků. (Podrobnější popis obou roklí podaly VLPK, 2017/č. 2.)

Na Chrudimské tabuli

Několik pískovcových skalních partií je známo i z jiných míst na jihovýchodních okrajích české křídové pánve, respektive Chrudimské tabule. Dvě najdeme v blízkém okolí Skutče. Asi 1,5 km východně od města se při silnici do obce Zbožnov (za mostkem přes Anenský potok) nachází při úpatí svahu lokalita Malhošť, kde se v porostu skrývá několik nevelkých skalek a umělých odkryvů svrchokřídových pískovců a slepenců. Některé se vyznačují členitou povrchovou modelací. (Pískovce tvoří i spodní část svahu v nedaleké PR Anenské údolí, ale většinou jsou zde překryté vrstvami opuk.)
Výraznější skupina pískovcových skal vystupuje ze spodní polovině příkrého jižního svahu Kostelecké hůry (432 m) mezi Skutíčkem a Vrbatovým Kostelcem. Některé z těchto srubovitých skalních výchozů jsou až 7 m vysoké, místy poznamenané lámáním kamene. Uměle upravena zřejmě byla i malá (s rozměry i hloubkou kolem 1,5 m) jeskynní dutina Drápka, nepřehlédnutelná z ohybu zeleně značené cesty, spojující výše uvedené obce. Předmětem někdejší těžby, spíše však jen pokusné a v našem kraji neobvyklé, byla i pískovcová skalní partie V syslích na okraji obce Bítovany. Je součástí pravého svahu údolí Ležáku, tvořeného v délce asi 300 m soustavou na sebe navazujících výchozů, ve kterých se střídají různě odolné a proto i členitě tvarované vrstvy pískovců a slepenců. Ty zde nasedají přímo na krystalické podloží z kaolinicky zvětralé žuly. Ve svrchní křídě se usazeniny (štěrky, písky, jíly apod.) zprvu ukládaly ve sladkovodním prostředí, o čemž svědčí tenké, ale dosud zřetelné proplástky uhlí, které se tu zejména v 19. století „v malém“ též těžilo. Pozoruhodné jsou však i vlastní pískovcové výchozy, oprávněně začleněné do přírodní rezervace Farář, nazvané podle přilehlého rybníka, který je hodnotnou botanickou lokalitou.
Významným místem výskytů pískovců je také lokalita Škrovád ve stejnojmenné jižní části města Slatiňany. V tomto případě však většinou nejde o výchozy přírodního původu, ale o pozůstatky pískovcových lomů, činných zejména ve dvou minulých stoletích. Provázejí oba břehy Chrudimky, ale přístupnější i výraznější najdeme nad pravým břehem, kde jsou součástí rekreační oblasti s poměrně hustou chatovou zástavbou. Skalní stěny, místy až 10 m vysoké, jsou oblíbeným lezeckým terénem.

Na srázných Třebovských stěnách
Menší pískovcové skalní útvary se skrývají také na východním okraji České tabule, (respektive Svitavské pahorkatiny), např. na strmých srázech přírodní rezervace Třebovské stěny. Pískovce zde – podobně jako v navazující části Hřebečského hřbetu – vystupují v podloží jemnozrnných slínovců (opuk) a v minulosti byly mnohde rovněž lámány. Výraznější skalky přírodního původu tak najdeme jen na některých místech a nejdostupnější provázejí červeně značenou cestu, klesající od rozcestí na Palici (v blízkosti kóty 613 m) lesním svahem Třebovských stěn k silnici ze Skuhrova do Ostrova. Zdejší skály a bloky jsou až 6 m vysoké a do jejich stěn se místy zahlubují drobné zvětrávací tvary (dutiny, výklenky apod.), velké balvany ležící na strmém svahu zase svědčí o občasném skalním řícení.
Závěrem je třeba zmínit, že skály ze svrchokřídových pískovců nejsou jedinými pískovcovými útvary na území Pardubického kraje. V oblasti tzv. podorlické pánve se místy setkáme také s výchozy červených pískovců permského stáří, např. na hradním vrchu Žampachu a sousedním Kozinci, v údolí Divoké Orlice (u Červené, Lanšperka aj.) a přítoků.

Z literatury
Adamovič J., Mikuláš R., Cílek V. (2010): Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky. 460 s. Academia, Praha.
Balatka B., Sládek J. (1984): Typizace reliéfu kvádrových pískovců české křídové pánve. Rozpravy ČSAV, ř. MPV, 94, 6, 80 s. Praha.
Bína J., Demek J. (2012): Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 344 s. Academia, Praha.
Doucek J. a kol. (2014): Geoprůvodce. Speciální průvodce po Geoparku Železné hory. 177 s. VZ, Chrudim.
Faltysová H., Bárta F., a kol. (2002): Pardubicko. Chráněná území ČR, sv. IV, 316 s. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
Fiala F. (1910): Průvodce Toulovcovými skalami a okolím. Novohradsko-Prosečsko. 90 s. Litomyšl.
Vítek J. (1991): Chráněný přírodní výtvor Maštale. Památky a příroda, 16:10: 633-637.
Vítek J. (1999): Přírodní památka Pivnice. Ochrana přírody, 54:202-204.
Vítek J. (2001): Geomorfologie Střítežské rokle v Novohradské stupňovině. Vč. Sb. Přír., Práce a studie, 9: 3-15.
Vítek J. (2017): Tvary proželeznění pískovců ve skalní oblasti Maštale. Vč. Sb. Přír., Práce a studie, 24: 3-23.
Vodička J. (1997): Železné hory očima geologa. Železné hory – Sborník prací č. 5. 68 s. Nasavrky.
www.geoparkzh.cz

Autor: Jan Vítek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2019


Uměle upravený útvar Zámeček pod kostelem Boží lásky v Budislavi. . Foto autor
Výrazně proželezněný pískovec se skalními dutinami a voštinami v Maštalích. Foto autor




Předchozí článek: Blahopřání p. Fra Karlu Eduardu Paarovi, emeritnímu velkopřevorovi Suverénního řádu Maltézských rytířů
Následující článek: Vrch bouře tažení vojsk Matyáše Korvína územím dnešního Pardubického kraje


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml