Sdružení přátel Pardubického kraje

Podorlické Modlivé doly

Kunvald při ústí Modlivého dolu

19.05.2019 V půvabné krajině pod Orlickými horami najdeme dvě romantické údolní partie, už po staletí nazývané Modlivý důl. S tímto pojmenováním se na různých místech naší vlasti setkáme několikrát a téměř vždy jde o poněkud odlehlá a temná zákoutí, která v pobělohorské době náboženského útisku sloužila českým bratřím k modlitbám a tajným bohoslužbám. Ani dnes tyto poklidné partie nic neztratily ze svého poněkud tajemného půvabu a k mnohým směřují i turisticky značené cesty. Platí to i pro oba podorlické Modlivé doly v blízkosti Potštejna a Kunvaldu. ˂BR˃˂BR˃

Ve stínu hradní zříceniny˂BR˃ Poněkud „divočejší“, tedy náročněji prostupný, je Modlivý důl v levém bočním údolí Divoké Orlice poblíž Potštejna. Působivá kulisa zdejšího hradu nepochybně zaujme každého, kdo kolem projíždí vlakem na trati z Týniště nad Orlicí do Letohradu nebo po silnici č. 14 mezi Vamberkem a Ústím nad Orlicí. Hrad Potštejn tu na návrší stojí už z hloubi 13. století, během své pohnuté minulosti byl několikrát pobořen a znovu obnoven, ale od poloviny 17. století už není trvale obydlený a zbyla z něj jen „rozeklaná“ zřícenina. Vztahuje se k němu několik pověstí, z nichž nejznámější – o marném hledání dávného pokladu – zvěčnil Alois Jirásek v románu Poklad. Hrad před nedávnem prošel poměrně výraznými úpravami a v turistické sezóně patří k oblíbeným cílům rodinných a školních výletů. Kromě hradu a také nedávno otevřeného barokního zámku v přilehlém podhradí stojí za bližší poznání i mnohé okolní partie. Jsou dobře dostupné z obce Potštejn, která se patřila ke známým letoviskům a zejména na přelomu 19. a 20. století hostila též řadu významných osobností. Kolem Divoké Orlice do „divokého“ zákoutí˂BR˃ K nejromantičtějším zákoutím mezi potštejnskými kopci patří Modlivý důl. Zaujímá temné údolí, ke kterému se z Potštejna přiblížíme po zelených značkách proti toku Divoké Orlice. Zprvu půjdeme letitou lipovou alejí v „promenádním“ Anenském údolí, sevřeném mezi hradním kopcem a příkrým svahem vrchu Kapraď, pak se údolí rozšíří do lučinaté partie, zvané Vochtánka. Slouží zejména k rekreačním účelům a je proto oblíbeným místem rodinných vycházek, různých víkendových akcí a dá se zde i tábořit.˂BR˃ Za Vochtánkou a lávkou přes Divokou Orlicí se cesta ponoří do Modlivého dolu, na což nás záhy upozorní i kamenný pomníček. Pod názvem Modlivý důl byla v roce 1956 vyhlášena i zdejší přírodní rezervace, chránící přilehlé, místy vskutku „divoké“ partie se soustavou strmých skalních srázů (převažuje tmavší typ žulové vyvřeliny – granodiorit a tonalit), s porostem původního suťového lesa, ve kterém má významné zastoupení buk. Jen některá zdejší skaliska byla pojmenována, např. kdysi vyhlídková Kazatelna pod hranou svahu proti hradnímu vrchu. ˂BR˃˂BR˃ Za výhledy a další zříceninou˂BR˃ U pomníčku zelené značky uhýbají do nejhlubší rokle Modlivého dolu, kudy křivolaká stezka stoupá po kamenech kolem drobných kaskád potoka. Mezi členitými skalisky s temnými převisy není těžké uvěřit pověstem o dávných skrýších. Terén se zklidní až nad údolím a od horního cípu lesa pokračuje už pohodlnější cesta do obce Polom, případně přes Skrovnici až do Brandýsa nad Orlicí. ˂BR˃ Od okraje lesa nad Modlivým dolem vede sice neznačená, ale zřetelná luční stezka také nad obec Proruby. Tam je i vrcholek kopce Kapradě (529 m) – nejvyššího ze všech „potštejnských kopců“. Krátká odbočka zde směřuje k údolní hraně nad mýtinu s úchvatným výhledem na hrad Potštejn a na protější táhlý hřbet Chlumu, ukončený nad Liticemi mohutnou jizvou kamenolomu. Přes Kapraď přechází žlutě značená trasa, která odtud strmě klesá do Potštejna. Ještě v horní polovině lesní stráně protíná širší cestu, po které se můžeme vydat vlevo. Záhy přijdeme na červeně značenou cestu, odbočující k jakési „menší sestře“ potštejnského hradu – nevelké zřícenině hradu Velešov. Také jeho minulost je opředena řadou záhad i pověstí a jisté je jen to, že kámen z jeho zdiva byl použit ke stavbě mladšího hradu Potštejna. Na Velešov se ale už častěji chodí od parkovacího místa při silnici z Potštejna do Chocně a za výstup na strmé návrší jsme odměněni pěkným pohledem přes široké údolí Divoké Orlice směrem k Vamberku a Rychnovu nad Kněžnou. ˂BR˃˂BR˃ Ke kolébce jednoty bratrské˂BR˃ Nepochybně mnohem pohodlnější, ale rovněž působivá je vycházka druhým podorlickým Modlivým dolem, tentokrát v blízkosti Kunvaldu. Tento protáhlý městys, se staveními rozsetými po údolních stráních Horského potoka a Rokytenky, je dostupný po silnici nebo turistických trasách z 5 km vzdáleného Žamberka. Do povědomí veřejnosti pronikl zejména jako „kolébka jednoty bratrské“, která zde byla založena v roce 1457 bratrem Řehořem. V Kunvaldu i blízkém okolí tuto okolnost připomíná řada pamětihodností. Při silnici uprostřed obce je nepřehlédnutelný pomník Jana Ámose Komenského, hned pod ním můžeme navštívit Domek Na sboru s malou muzejní expozicí, věnovanou pohnuté historii českých bratří.˂BR˃˂BR˃ Kde rostou růže bez trnů˂BR˃ Poblíž najdeme také vyústění úzce sevřeného, asi čtvrt kilometru dlouhého lesního údolíčka, zvaného Modlivý důl a procházeného modře značenou cestou. Památné místo, kde se čeští bratři scházeli k tajným bohoslužbám, je i zde vyznačeno kamenným pomníčkem. Ten se tu skrývá v porostu růží a sami se můžeme přesvědčit, že jejich větvičky jsou zcela bez trnů. Také hustě zarostlý kunvaldský Modlivý důl je místy poněkud sevřeny, tu a tam i skalnatý, ale zdejší skalní stěny příliš vysoké nejsou a tvoří je vrstvy světlé horniny opuky svrchnokřídového stáří.˂BR˃ Modré značení by nás pak zavedlo přes osady Končiny a Zbudov do sousedního Klášterce nad Orlicí, ale od usedlosti v horním uzávěru Modlivého dolu vede polní cesta také k nedalekému místu, zvanému Jordán. Tady prý byli nově příchozí čeští bratři křtěni čirou vodou ze studánky, která však už dávno vzala za své. Před nedávnem se tomuto místu dostalo nové úpravy a už zpovzdálí jej poznáme podle skupinky stromů s oblými balvany a lavičkami. ˂BR˃˂BR˃ Na prahu Orlických hor˂BR˃ Pověstmi opředená místa v Kunvaldu najdeme i nad protější údolní strání. Žluté značky se proplétají k rozsochaté Bratrské lípě, která tu údajně vyrostla ze tří proutků, které zasadili čeští bratři při loučení s vlastí. Jižnímu okraji obce zase dominuje Krejsův kopec, zvedající se nad soutokem Horského potoka a Rokytenky a obcházený zeleně značenou trasou do Žamberka. K tomuto osamělému a poněkud nesouměrnému návrší se váže několik dávných zkazek. Podle jedné stával na lysém vrcholku klášter, vypleněný při nájezdu husitského vojska, a čas od času se tu prý ozývá hlahol zvonů, zakletých v hlubinách kopce...˂BR˃ Opačný, horní konec Kunvaldu se přes návrší s příznačným pojmenováním Zmzrlík (621 m) zvedá ke zvlněnému prahu Orlických hor s rozsáhlým komplexem Žamberských lesů. Z Kunvaldu se sem vine silnice do Bartošovic a také zelené značení, které se v lese kříží s hojně užívanou červeně značenou orlickou „hřebenovkou“, tzv. Jiráskovou cestou. Po ní lze dojít buď táhlým stoupáním (4 km) k horské osadě Panské Pole s blízkými objekty předválečného opevnění Hanička, nebo opačným směrem naopak klesnout (3,5 km) do údolí Divoké Orlice s působivou skalní soutěskou na Zemské bráně.˂BR˃

GPS souřadnice: 50.0713547N, 16.3126800E

Autor: Jan Vítek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019


Pověstmi opředený Krejsův kopec z údolí Rokytenky






Předchozí článek: Krajská galerie výrazně rozšiřuje sbírky i s výhledem na prostory v automatických mlýnech
Následující článek: Kam na výlet? Hrad Svojanov otevírá brány


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml