Sdružení přátel Pardubického kraje

Poličské Betlémy


20. 01. 2006 Jsou historicky doloženy počátkem 19. století.Jedním z nejstarších betlemářských rodů je rod Jeřábko -Andrlův. Jan Jeřábek (1801 - 1879) byl autorem betlémových figurek z lipového dřeva. Některé byly v betlému ve starém poličském kostele, kde při požáru roku 1845 shořely. Dalším pokračovatelem rodinné tradice se stal syn Karel Jeřábek (1824 - 1896), který otcův betlém značně rozšířil a zdokonalil. Po něm zdědil lásku k betlémům a také řezbářské nadání jeho vnuk František Andrle (1884 -1942).V období 1. světové války vytvořil svůj první betlém v lidových krojích ve valašském stylu. Další betlémy vytváří pro kostely ve Lhenicích a Volyni i pro svého bratra Karla, Jana Červeného i Josefa Štorka. Byl také autorem loutkového divadla (loutky velikosti 60 cm). Při požáru roku 1930 jeho zemědělská usedlost i s betlémem shořela. František Andrle zachraňuje alespoň několik figurek a pouští se do tvorby nového betléma v biblickém pojetí. Předčasná smrt mu nedopřála, aby dílo dokončil. Přesto po něm zůstalo torzo dokazující jeho velké schopnosti a umělecké nadání. Nedokončen zůstal i betlém jeho bratra Jana Andrleho (1882 - 1915), který padl na rakousko-ruské frontě ve východní Haliči.

Jeden z největších a nejkrásnějších betlémů v Poličce, navíc dodnes dochovalý, je betlém Andrlíko - Friedlův. Jeho autor Dominik Andrlík (1831 - 1909) pečlivě prostudoval knihu Životy svatých a podle ní vytvářel město a krajinu betléma. Z lipového dřeva vyřezával hlavičky, ruce a nohy, které spojoval drátkem a omotával koudelí. O "ošacení" se starala jeho dcera, lidová spisovatelka Terezie Andrlíková (1863 - 1921), nejčastěji bylo z kašírovaného papíru obarveného klikovými nebo olejovými barvami. Jeho zeť Leopold Friedl (1869 - 1939) tento betlém značně zdokonalil a rozšířil. Po jeho smrti byl betlém uschován na půdě a mnoho let se nestavěl, až jej "k životu" zpět vrátila jeho dcera Marie Pakrová (1909 - 1985).
Mezi nejkrásnější betlémy v Poličce patřil také betlém prýmkaře Burkharda Šimáčka (1844 - 1905). Jeho figurky měly také vyřezávané ruce, nohy a hlavičky, těla byla ovinuta koudelí a oblečena do krásných látkových šatů. Betlémské panoráma znázorňovalo kromě obvyklé scény také Zachariášovu oběť, vraždění neviňátek, útěk do Egypta a jiné. Současně to byl betlém pašijový - uklízel se tedy před Velikonocemi. Později byl prodán do poutního kostela ve Sloupu v Moravském krasu.
Dalším významným betlemářem v Poličce byl Josef Demer (1825 -1875), který kupoval figurky od řezbáře Popelky a sám si vytvořil město a další potřebné prvky ke stavbě betlému. Jeho syn a poté i jeho vnuk stále zdokonalovali, figurky později kupovali od kralických řezbářů. V roce 1932 tento starý rodinný betlém pohltil oheň.
Zajímavý je také betlém Františka Grundlocha. Některé figurky jsou od betlemáře Jeřábka, jiné zakoupené z dílen kralických. Co je ale zvláštní, je architektonické pozadí složené z různých kostelů a poutních míst nejen z východních Čech. Těmto skvostům církevní architektury, jejichž autorem je František Grundloch (1870 - 1948), vévodí věž kostela sv. Jakuba v Poličce.
Betlém Josefa Svobody (1884 -1977) v lidovém stylu má zcela odlišný ráz, než na jaký jsme zvyklí u poličských betlémů. Tradiční město je zde nahrazeno krkonošskými chaloupkami rozptýlenými po kopcovité krajině. Svatá rodina nachází přístřešek v polorozbořeném přístavku jakéhosi domu. Některé figurky jsou věrné kopie figurek Františka Andrleho. Betlém se nyní nachází v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Další krásná díla vyšla z rukou betlemářské rodiny Červených, Náhlíkovy nebo od Františka Horáčka, Čeňka Nožky, Emanuela Bořivoje Kašparidese, Josefa Jánele, Jana a Václava Kastnera, Josefa Vlka, Josefa Hnáta a dalších.

Autor: Bohumír Andrle
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005




Předchozí článek: Hřebčín v Heřmanově Městci
Následující článek: Helena Śmahelová


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml