Sdružení přátel Pardubického kraje

Přírodní park Lanškrounské rybníky

Lanškrounské rybníky. Foto: autorka

06. 10. 2010 Tato nádherná přírodní oblast, která se nachází v těsné blízkosti města Lanškrouna, je přímo stvořena nejen k odpočinkovým procházkám, ale i k turistickým výletům. Proto byla zdejší oblast vyhlášena jako přírodní park.
Přírodní park - byl zřízen roku 1990 na ploše 243 ha, jako oblast klidu. Soustava rybníku na Ostrovském potoce celkem zahrnuje šest rybníků, a to: Plockův, Sluneční, Pšeničkův, Olšový, Dlouhý a Krátký, ten už je pod městem. Přírodní park se rozkládá západně od Lanškrouna, a to mezi Lanškrounem a obcí Ostrov, odkud přitéká Ostrovský potok, jako součást příměstské rekreační zóny. Od nadmořské výšky 380m n.m. při hrázi Olšového rybníka vystupuje na jihu zalesněný hřbet Kypuš do výše 450m n.m. Na severu se rozkládá komplex Vraního lesa s protékajícím Zadním potokem.

O vznik drobných rybníčků se pokoušeli už mniši lanškrounského augustiniánského kláštera, kteří přišli do Lanškrouna v roce 1371. Lanškrounská kronika za počátek místního rybníkářství považuje však až rok 1433. Na vyšší stupeň pozvedl lanškrounské rybníkářství nový majitel zdejšího panství Zdeněk Kostka z Postupic po svém příchodu v roce 1451. Roku 1464 zřizuje rybník Dlouhý na pozemcích patřících městu. K Dlouhému rybníku přibyly v následujících desetiletích ještě tři další: Krátký, Olšový a Pšeničkův. Přírodní park má v okolní zemědělsky obhospodařované krajině mimořádnou biologickou a estetickou hodnotu. Biologicky nejhodnotnější jsou především rybníky a na ně navazující pobřežní louky, mokřady a jasanové olšiny v okolí vodních toků. Většina rybníků se využívá k hospodářskému chovu kapra a pravidelně se pří výlovech vypouští. Pouze rybníky Sluneční a Krátký, sloužící ke sportovnímu rybolovu, si zachovávají větší druhovost ryb, ostatních živočichů a rostlin, protože se více jak 20 let nevypouštěli. Výlov Slunečního rybníka proběhl v roce 2005. V těchto rybnícíh žijí býložravé ryby - amur bílý a tolstolobec, které nejsou v našich vodách původní, ale pocházejí z asijských veletoků. Dále zde žijí ryby všežravé, jako jsou tři druhy kapra (lysec, šupináč a hladký), cejn velký, cejnek malý, slunka obecná, perlín ostrobřichý, plotice obecná, hrouzek obecný, karas obecný. Mezi dravé ryby, které zde žijí, patří především největší a nejtěžší sumec velký. Častěji však štika obecná, candát obecný a okoun říční. Vzácně pak mník jednovousý a bolen dravý. Dále zde žije všežravec i dravec jelec tloušť. Dokonce zde žijí i samice úhoře říčního (samci žijí po celý život v moři). Ve vodě, na vodě a okolo vody žije mnoho druhů hmyzu, obojživelníků a hadů. Nezastupitelní jsou i ptáci, jako čáp bílý a černý, volavka popelavá, potápka a kacha divoká, kteří zde hnízdí. Vzácněji se zde vyskytuje moták pochop, orlovec říční a občas se objeví při přeletu kormorán. Běžně lze pozorovat celou řadu dalších vodních ptáků - polák velký, chocholačka, labuť velká, čírka obecná, slípka zelenonohá, chřástal vodní, kulík říční, racek chechtavý a další. Z menších druhů ptáků zde žije konipas bílý, cvrčilka říční a zelená, pěnice hnědokřídlá, strnad rákosní a další. V přilehlých lužních lesích hnízdí mnoho pěvců, např. ťuhýci, pestré červenky, brhlíci. V březích spojovacích kanálů mezi rybníky žije robustní hlodavec ondatra pižmová. V lokalitě rybníků se usídlil i bobr evropský. Mimo tyto zde žije mnoho drobných hlodavců.
Pro tyto hodnoty byla část přírodního parku (41,52ha) zahrnuta do Evropské soustavy NATURA 2000 jako evropsky významné stanoviště.
O přírodní hodnoty tohoto parku pečuje Krajský úřad Pardubického kraje ve spolupráci s pověřeným městským úřadem a příslušnými obecními úřady.

Od historie k současnosti -
U Dlouhého rybníka roku 1911 vybudoval mlynář Jan Müller poblíž hráze nové koupaliště s dřevěnnými šatnami, lehátky a půjčovnou loděk, které na počest své manželky pojmenoval Tereziiny lázně. Dnes je zde moderní koupaliště a restaurace. Kolem rybníků začala vznikat dětská hřiště, sportoviště a tábory. Roku 1965 byl z iniciativy lanškrounských rybářů postaven nový rybník, s názvem Sluneční. V 80.letech byl k rekreačním účelům přestavěn starý mlýn na hrázi rybníka. Je zde tábor a restaurace s názvem Starý mlýn. Pod ním protéká Ostrovský potok dále do Krátkého rybníka a pod Lanškrounem se vlévá do Moravské Sázavy.
Přírodním parkem prochází nejen vycházkový okruh s naučnou stezkou, ale i cyklostezka, a okrajově rovněž stezka pro jezdce na koních. Zde se mohu návštěvníci podrobněji seznámit se zajímavostmi tohoto území, a to velmi krásného a cenného.
Naučná stezka - okolo rybníků vede okružní turistická žlutá značka spolu s naučnou stezkou. Výchozím bodem pro žlutou značku je náměstí J.M.Marka v Lanškrouně, ale 2km od náměstí začíná skutečný "Vycházkový okruh obora" na hrázi Dlouhého rybníka od restaurace "Starý mlýn". Vede po břehu rybníka k táboru Obora, odtud cesta uhýbá vlevo. Kousek nad táborem je několik chat a nad těmi se tyčí krásná stavba vily rakouského profesora Otto Piffla. Byla vybrána mezi 51 významných vil Pardubického kraje na výstavě, která se konala na jaře 2009 na pardubickém zámku, pod číslem 16. Tuto vilu si nechal postavit zdejší rodák profesor Otto Piffl v roce 1913 jako letní sídlo. Zde také strávil svá poslední léta až do roku 1926. Zemřel 27.1.1926 v Lanškrouně, v den svých šedesátých narozenin a je pohřben v rodinné hrobce na místním hřbitově. Jeho rodina po roce 1945 v rámci odsunu musela nejen vilu, ale i Československo opustit. Zpustlou a vyrabovanou ji koupil před několika lety soukromý majitel a ten ji postupně nechal opravit do původní podoby s úpravami. Vila je opravdu nádherná.
Cesta dále stoupá do kopce mezi chaty až na kótu 443,6 m n.m. Poté se cesta stáčí doprava, pokračuje lesem téměř po vrstevnici až do místa s názvem "Kypuš", odkud je nádherný výhled do krajiny a dolů na Olšový rybník. Je zde lavička a informační tabule s turistickým ukazatelem, rovněž vrchol sjezdovky a lyžařský vlek. Cesta pokračuje ještě kousek po vrstevnici a posléze prudce klesá až na cyklostezku k Pšeničkovu rybníku. Zde se nachází vydatný "Eduardův pramen", původně zvaný Vápenný. Ten upravili lanškrounští ostrostřelci v roce 1861 na počest svého velitele a prvního hejtmana Eduarda Erxlebena a nazvali jej Eduardovým. Cyklostezka, vedoucí kolem rybníků z Lanškrouna, u Eduardova pramene zatáčí doleva pod kopec Kypuš, míjí Sluneční a Plockův rybník a pokračuje do Ostrova. Žlutá turistická spolu s naučnou stezkou obcházejí doprava Pšeničkův rybník a pokračují k rybníku Olšovému. Zde se nachází další, ale méně vydatný pramen. U vodního pramene nad hrází Olšového rybníka postavil bohatý měšťan Franz Schmeisser mariánský pomníček a pramenu se začalo říkat Mariánská studánka. Poslední úsek cesty vede již po silnici podél Dlouhého rybníka a končí na rozcestí nad Starým mlýnem. Vycházkový okruh je dlouhý celkem 6km.

Areál lanškrounských rybníků je velmi vzácným klenotem celého regionu, a proto stojí za ochranu nás všech a za návštěvu.

GPS souřadnice: 49.92144N, 16.58184E

Autor: Jarmila Skalická
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010






Předchozí článek: Svítkovské vzpomínky na konec války
Následující článek: Nový zámek u Rudoltic v minulosti třikrát vyhořel


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml