Sdružení přátel Pardubického kraje

Přírodní rezervace Bohdanečské rybníky má novou naučnou stezku


26. 06. 2009 Jedna z největších rybníkářských oblastí u nás vznikala již na sklonku 15. století v okolí dnešních Lázní Bohdaneč. Zásluhou fi šmistra Vlčka a Jana Mřena z Čechtic byla v letech 1518 až 1520 zbudována pardubická rybniční soustava. Za Viléma z Pernštejna pak došlo k největšímu rozvoji rybníkářství. Okolo roku 1513 byl dokončen Opatovický kanál, který napájí většinu rybníků v okolí Bohdanče dodnes. V pozdějších dobách však docházelo k úpadku rybníkářství a u jednotlivých rybníků k jejich vysoušení. Zatímco v roce 1560 zde existovalo 230 rybníků, v roce 1743 jich bylo již jen 157. Roku 1802 se již hospodařilo jen na 69 rybnících. Po roce 1802 došlo zásluhou barona Richarda Drasche z Wartinberka k napuštění mimo jiné i Bohdanečského rybníka.

Ten je dnes největším rybníkem v Pardubickém kraji. Jeho posláním je zejména ochrana přírody a extenzivní chov ryb. O Bohdanečský rybník a o sousední rybník Matka se dnes stará CHKO Železné hory. A jak souvisí bohdanečské rybníky s Železnými horami? Vedoucí Správy CHKO Železné hory RNDr. František Bárta nám vysvětlil, že to souvisí se změnou zákona 114/1992, kdy správy CHKO převzaly působnosti pro národní přírodní rezervace mimo hranice CHKO. A tak byla od roku 2008 pověřena správou Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník CHKO Železné hory. Tato přírodní rezervace byla za chráněné území vyhlášena již v roce 1951. Rezervace se rozkládá na ploše téměř 250 hektarů a jejím posláním je ochrana ornitologické lokality a komplexů vodních, mokřadních a lesních ekosystémů.
Ptačí oblast Bohdanečský rybník pak byla vyhlášena 27. října 2004. Předmětem ochrany v této ptačí oblasti je chřástal kropenatý. Ten žije v rákosových a ostřicových porostech, kde se živí převážně různými larvami hmyzu a drobnými měkkýši.
A co mají možnost návštěvníci spatřit nebo alespoň slyšet? Především se zde ozývají žáby. Jedná se například o skokany skřehotavé nebo kuňky obecné, v okolí rákosin je možné spatřit ještěrky živorodé, užovku obojkovou, nacházejí se tu i ještěrky obecné. Z těch větších a nápadných ptáků zde je potápka roháč a rákosník velký. Je zde možné slyšet také slavíka, je tu i malá racčí kolonie.
V Bohdanečských rybnících je největší hnízdící kolonie volavek popelavých v našem kraji. Jejich hnízdišť tu je na sedmdesát. Ta jsou dobře viditelná z ptačí pozorovatelny, takže lidé mohou sledovat péči o mláďata i krmení mláďat. Z pozorovatelny je možné shlédnout velká hejna hus a kachen v době tahu jarního nebo podzimního. Když se rybník vypouští, objevují se tu bahňáci, stovky čejek chocholatých a po celou dobu je tu možné vidět i volavky bílé. Na podzim jich tu je 50–60 kusů.
Kdo by měl štěstí, mohl by vidět asi nejvzácnějšího ptáka, který tu nyní je, což je jeřáb popelavý, který tu i hnízdí v počtu jednoho až dvou párů. Pokud někdo uslyší bučení z rákosu, tak je to bukač velký.
V loňském roce došlo ke zvýšení hladiny vody v rybníku o 20 cm. Jak vysvětlil Bárta, byla sice původně hladina vody ve výšce, jako je tomu nyní. Před lety však došlo k jejímu snížení a olšiny, které byly do té doby podmáčené, byly najednou suché, takže odsud zmizel život. Klesl početní stav kuněk a dalších žab, které potřebují podmáčené louky, snížila se populace chřástalů. Opětovné navýšení hladiny vody je pozitivní nejen pro ptactvo, které se k rybníku vrátilo, ale také pro ryby a květiny. Vyšší vodní sloupec znamená její pomalejší prohřívání a více kyslíku, více živin. Tak jako každý rybník, i ten Bohdanečský čeká na podzim výlov kaprů a jeho vypuštění. Na vypuštěném dně zůstává spousta drobných ryb, které jsou potravou pro volavky. Občas se v období tahu na chvíli objeví také kormoráni. V oblasti bohdanečských rybníků probíhá již pět let monitoring ptactva, jejich odchytu a následného kroužkování metodou CES. „Sleduje se druhové spektrum ptáků, věkové složení populace, návrat do lokality. Dnes již například víme, že v této rezervaci se střídají ptáci z celé Evropy. Není mnoho států v Evropě, kde by nebyl zaznamenán výskyt jedinců právě odsud,“ vysvětlil Bárta.
Z rostlin se v oblasti vyskytuje například hlíznatec Lezelův, což je květina, která však nebyla poslední čtyři roky nalezena. Návštěvníci zde naleznou bublinatku, žebratku, dva druhy prstnatce, hadilku atd.
Vzhledem k tomu, že je zde pravidelné rybniční hospodaření, nenachází se tu žádné lekníny. Navíc, jak Bárta přiznává, před dvaceti a více lety nebyla plocha rybníku zarostlá tak hustě rákosem, jako je tomu nyní. „Dříve se tu hospodařilo trochu jinak, sklízely se rákosy. Dnes se nesklízejí, protože o ně nemá nikdo zájem a rybník zarůstá. Proto se nyní provádí revitalizace rybníka,“ vysvětlil dále. Již bylo provedeno pět etap revitalizace a chystají se další dvě. V dolanské zátoce bude zlikvidována část rákosin, vytvoří se zde laguny ve prospěch rostlinných či živočišných druhů. „Očekáváme, že se tam objeví i některé druhy, které tu 20 nebo 30 let nebyly. Na dně je totiž bohatá zásoba semen. Stačí je jen zpřístupnit světlu a obnovit biotop, který tu byl,“ dodal Bárta.
Bohdanečské rybníky nabízí také hned několik vodních živočichů. Z měkkýšů tu jsou například hrachovky, je tu okružovák, který je hojný, ale jen na některých rybnících nebo bahenka živorodá, která dříve bývala v každém rybníce, již dnes téměř není. Jsou tu zajímavé druhy vážek, nachází se zde evropsky významná lokalita pro vážku jasnoskvrnnou, jsou tu dva druhy modrásků – očkovaný a bahenní, opět významné druhy z celoevropského hlediska. Návštěvníci Bohdanečských rybníků
se mohou okolo jejich břehů projít po naučné stezce. Ta první byla vybudována v roce 2001. Vedla okolo celého rybníka a byla dlouhá 8 km. Jak se však ukázalo, její trasování bylo problematické, protože zejména na západní straně popadaly stromy přes cestu, severní břeh zase zarůstal kopřivami a udržení stezky v této podobě bylo technicky nemožné. Navíc se zde uhnízdili jeřábi, kteří potřebují klidovou zónu. Stezka se tedy po dvou letech zrušila a vlastně sama zanikla svou neúdržbou.
Na konci roku 2008 byla zbudována stezka nová. Ta byla zkrácena na 5 kilometrů. Na této nové trase byly obnoveny informační panely, které jsou nyní dvojjazyčné. Kromě češtiny zde totiž návštěvníci naleznou informace i v angličtině, v současné době se chystá vydání průvodce po naučné stezce.
Stezka vede v nové podobě na Polákův poloostrov k nově vybudované dřevěné pozorovatelně a poté zpět a dále směrem na Dolany. Snahou do budoucna je její zokruhování z Dolan zpět do Bohdanče.

GPS souřadnice: 50.08808N, 15.66820E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009






Předchozí článek: Univerzita si k patnáctému výročí nadělila nový areál za více než miliardu korun
Následující článek: Dostihové závodiště v budoucnosti – běžkaři, hotel i jezdecká hala


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml