Sdružení přátel Pardubického kraje

Pruská káva ve Skrovnici

02. 07. 2008 Vůně ranní kávy se rozprostírá po místnosti a já přemýšlím o tom, jak mohlo být kdysi lidem, kteří kávu vůbec neznali. Jak se probouzeli a bez pomoci blahodárné černé tekutiny dostávali do každodenního živo-ta. Jak nabírali tolik potřebnou energii? Snad touha sepsat hold kávě mi přihrála na stůl písemně zachycenou vzpomínku, která se kávy bezprostředně dotýká. Text s názvem První zrnková káva patří do souboru Zkazek a vyprávění o Skrovnici a zavádí nás do období pruské okupace v roce 1866

Cit.: >První zkušenost s ní (zrnkovou kávou - pozn.aut.) je spojena v naší obci s prusko-rakouskou vojnou v r. 1866. Ubytovaní vojáci pruští (Prajzi) žádali hospodyni, by jim uvařila černou kávu a dali jí dosud neupraženou plnou hrst zrnek. Protože viděla kávu poprvé v životě, pokládala ji z neznalosti za obdobu hrachu nebo malých fazolek. Nechala proto zrna namočit a vojáci zatím hráli ve stodole karty. Pak je dala vařit do hrnce až to syčelo, ale káva byla pořád tvrdá. Šla si proto na špatnou kvalitu stále houževnatých zrnek stěžovat a hrnec jim ukázala. Vojáci s velkým smíchem vodu vylili, zrnka usušili, na plotně upražili a v hmoždíři na prášek roztloukli. Pak dali vařit vodu do dvou hrnků a před hospodyní do každého toho "černého prachu" nasypali a hned celé stavení kávou zavonělo. Když kávu osladili nabídli kávu přihlížející hospodyni. Ta se bála té "černé špíny" napít. Když ale viděla jak všem chutná, dala si také říct.<
Skrovnická hospodyně se poprvé napila kávy v době, kdy tento nápoj byl již víceméně běžný. Zejména pak v armádě. Když už je řeč o Prusech vojáci 1. pruské armády měli v den bitvy u Hradce Králové v žaludcích pouze kávu a ti co zůstali na živu, si touto horkou černou tekutinou prolili trávicí trakt ještě večer po bitvě.
Káva se objevuje také v rekvizičních požadavcích pruských vojsk coby okupantů: tak například k snídani pro jednu osobu požadovali jeden lot kávy a dva rohlíky nebo jednu velkou housku. K obědu vedle masa a příkrmu byl pak rekvírován další lot kávy. Pro mnohé z nás k šálku kávy patří i dobré kuřivo. Prusové rekvírovali tři loty tabáku nebo pět doutníků na osobu a den.
S kávou se ve svém vojenském životě začali setkávat i vojáci rakouští. Ranní káva byla v c.k. armádě zavedena právě v roce 1866. Dvě třetiny lotu neupražené kávy patřilo k dennímu přídělu na jednoho muže. Kávové konzervy si Rakušané vozili sebou i na válečná pole. A tak tomu bylo až do roku 1918. Kolikrát se v zažloutlých denících vojáků dočteme o "kafekonzervách" jako součástí "fasování". I když tehdy, v závěru války, mnozí vojáci pili něco, co s kávou mělo jen pramálo společného. Jak se zmiňuje ve svém deníku Jan Heger, v říjnu 1918 příslušník dělostřeleckého pluku v Litoměřicích: "21.X. a 22.X. jsme chodili do lesů v okolí na sbírání žaludů, které pražili a vařili z toho černou kávu…" Káva je fenomén a nikdo z nás - konzumentů - jistě nepíše scénář toho, co by nastalo, kdyby tato světově proslulá plodina zmizela ze světa. Jistě by to byl scénář smutný. Zvlášť dnes, kdy labužnicky upíjíme ze širokého spektra druhů káv. Existují sice lidé, kteří kávu nepijí, ale myslím, že nepřeženu, když budu tvrdit, že by se nenašel člověk, který kávu nezná… Dnes by se Prusové asi divili, kdyby někdy náhodou přišli s hrstí zrnek do Čech na kafe…

Prameny:
- První zrnková káva. Fond 19 - písemnosti. Městské muzeum v Ústí nad Orlicí. Inv.č.D4210
- Kol. Pod císařským praporem. Elka press. 2003
- Bělina, Pavel - Fučík, Josef. Válka 1866. Havran Paseka. 2005

Autor: Martin Zahálka, Městské muzeum v Ústí nad Orlicí
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008




Předchozí článek: Hora Matky Boží v Králíkách
Následující článek: Jan Talafús z Ostrova - bratrský hejtman na Slovensku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml