Sdružení přátel Pardubického kraje

SLAVNOST JIŘIN VE VELKÝCH OPATOVICÍCH

Foto: autor

7.07.2016 Pardubický kraj zahrnuje část území historické Moravy, nazývané Malá Haná, což je samostatná část území Hané rozložená v severní části Boskovické brázdy. Táhne se od Boskovic přes Velké Opatovice, Jevíčko, Jaroměřice, Chornice až po Městečko Trnávka.
Tato Malá Haná byla osídlena od pradávna.
Není divu; je zde úrodná půda, mírné a zdravé klima, které dnes využívá též plicní sanatorium v Jevíčku, a hlavně dostatek vody.
Je to území strategicky perspektivní díky své poloze v Boskovické brázdě, kterou od nepaměti procházela řada důležitých dálkových stezek spojujících Čechy, Moravu a Slezsko.

Poslední velkou dopravní stavbou, která je dlouhodobě torzem, je rozestavěná dálnice Vídeň–Vratislav, kterou začal budovat Hitler za pomoci válečných zajatců. Rozpaky nad touto totalitní stavbou se zdají být překonány. Rozestavěná stavba by měla být využita pro rychlostní komunikaci napojující Malou Hanou na Brno a přes Moravskou Třebovou na další chybějící východozápadní komunikaci R35. Tím by se Malá Haná stala dostupnou turistickou krajinou, což by si pro svou krásu zasloužila.
Přímo u hranic našeho kraje a v sousedství královského města Jevíčka leží město Velké Opatovice. Původně se toto sídlo jmenovalo jinak a zřejmě patřilo s blízkými vesnicemi litomyšlskému klášteru, který je získal jako dar od Bavora ze Strakonic. Tím Velké Opatovice historicky patří též do litomyšlské domény. V 16. století byly Opatovice krátce majetkem Pernštejnů, vládců v Pardubicích i v Litomyšli. Teprve v 17. století byly okolní bažiny vysušeny a tvrz byla rozšířena na zámek se zahradou.
Roku 1834 byla dosavadní zámecká zahrada přeměněna za hrabat Herbersteinů na krajinářský park, který přecházel do obory s jelení zvěří. Herbersteini zámek upravili empírově. Hraběcí rodina vedla nákladný život a jejich jezdecký kůň startoval na Velké pardubické a možná i v Liverpoolu.
V letech 1908–11 byl zámek z reprezentačních důvodů důkladně novobarokně upraven, získal mansardovou střechu s vikýři a na jihozápadě přístavbu s náročně řešenou střechou i luxusní opukové schodiště přisvětlené lucernou. Pro rozvoj obce Opatovic mělo velký význam založení továrny na šamotové výrobky v roce 1892, jenže očekávaný velký fi nanční efekt se nedostavil. Ani důl na lupek nezachránil hraběcí rodinu před bankrotem a dluhy a tak ho musela po roce 1918 prodat.
Zámek se posléze dostal do vlastnictví obce a ta zde zřídila m.j. školu.
Zvyšování výroby oceli v padesátých letech 20. století vyžadovalo více šamotu a nový rozvoj továrny na jeho výrobu. V roce 1969 se staly nyní již Velké Opatovice městem. Devět let poté částečně jižní křídlo zámku vyhořelo. Bylo třeba zámek důstojně opravit. Hledala se i vhodná náplň. V architektonické soutěži byl vybrán k realizaci zcela netradiční návrh mladého architekta Zdeňka Fránka ve stylu organické architektury s názvem Fosili.
Objekt novostavby je příjemně měkce tvarován a spíše než zkamenělinu připomíná živou velrybu. Dostavba je pozoruhodně sladěná s objektem zámku. Překvapení je skryto ale hlavně uvnitř, kde je umístěno Moravské kartografi cké centrum, výstižnější název by byl Muzeum map.
Ústředním exponátem je obří plastická mapa Moravy. Je jedinečná, tvořená původně pro vojenské úcely po několik desetiletí. Nabídne vám nezvyklé pohledy, jako kdybyste nad Moravou letěli v letadle. Poutavý výklad pana Mgr. Vykydala vás seznámí s historií map a s unikátními muzeálními exponáty.
Po návštěvě zámku, kde je též expozice akademického sochaře Karla Otáhala a kde jsou vystaveny výrobky továrny na šamot si můžeme prohlédnout krásné stromy v zahradě.
Vzácná Opatovická borovice je pátý Strom roku 2015. Tvarem připomíná sedmihlavou saň a pověst o ní hovoří jako o zakletém drakovi se kterým bojoval sám svatý Jiří, kterému je zasvěcen místní kostel. Stáří stromu je 257 let. Borovici se říká Julinka, protože pod ní sedávala hraběnka Julie Herbersteinová, poslední majitelka panství a pravnučka Marie Luisy Habsburské, druhé manželky Napoleona Bonaparta.
Po prohlídce zámku je možné po naučné stezce Hanásek vystoupit na Opatovické hradisko osídlené již na sklonku starší doby bronzové s výhledem na Velké Opatovice a Jevíčko a pod ním na pískovcových blocích obdivovat dílo sochaře Otáhala – jeho reliéfy Petra Bezruče, který do Velkých Opatovic rád jezdil, a podobně i J. B. Foerstra.
Pan magistr Vykydal nás upozornil ještě na jednu společnou akci s Pardubicemi, totiž Národní výstavu jiřin, která se za první republiky konala v tzv. Jiřinkových sadech v Pardubicích. Dnes se tato Národní výstava jiřin, o níž jsme se domnívali, že zanikla koná ve Velkých Opatovicích o posledním srpnovém víkendu. Potěšilo nás, že vznikají i nové odrůdy jiřin a je možné si jiřiny ve Velkých Opatovicích zakoupit.
Celek města, kostela a zámek s parkem s velmi hodnotnou výstavou map je velkou vzácností na hranicích našeho kraje, kterou by měl vidět každý. Objekt moderní dostavby zámku bude nepochybně časem součástí učebnic moderní architektury.

GPS souřadnice: 49.6123714N, 16.6794683E

Autor: ing.arch. Vladimír Rozehnal
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016


Foto: autor






Předchozí článek: KUJEBINA JE VYSOKÉ MÝTO
Následující článek: VÝZKUM KOSTROVÉHO POHŘEBIŠTĚ na nádvoří zámku ve Zdechovicích


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml