Sdružení přátel Pardubického kraje

Sága rodu Vokolků Václav Vokolek (1871 – 1952) – zakladatel knihtiskárny


11.10.2016 Václav Vokolek se narodil 6. ledna 1871 v obci Býchory na Kolínsku. Narodil se v domě čp. 67 Janu a Rozálii Vokolkovým a měl snad 7 sourozenců. Navštěvoval obecnou školu v Ovčárech a pak nižší reálné gymnázium v Kolíně. Byl prý původně němé dítě, matka se však s ním v jeho 5-6 letech vydala na poutní místo k zázračnému prameni, kde ho polévala vodou. Malý Václav tak prý začal mluvit a měl se proto státi knězem… Rozhodl se však jinak. Po absolutoriu nižšího gymnázia nastoupil do učení na typografa do firmy Bayerv Kolíně. Roku 1892 pak nastoupil jako sazeč v nově se tvořící Společné knihtiskárně v Pardubicích. Pracoval v ní 10 let, až se vypracoval na faktora. V 90. letech 19. století se zapojil aktivně i do pardubického veřejného života. Roku 1897 spoluzakládal v Pardubicích národně-vzdělávací a podpůrnou besedu „Barák“ (s přítelem V. Novákem). Soustřeďovali se v ní budoucí národní socialisté, kteří pořádali m.j. i výlety na Kunětickou horu. Na jednom z nich snad Václav poznal svou budoucí ženu Annu Macháňovou, s níž se oženil roku 1894. Následujícího roku se jim narodil syn Antonín o dva roky později dcera Maria. Anna však zemřela již roku 1900 a 29 letý Václav zůstal sám s dvěma malými dětmi. Svou druhou manželku našel v Heleně Heřmanové z Přelouče, učitelce v Živanicích. Vzali se v lednu 1903.

Václav Vokolek pracoval od roku 1892 jako faktor knihtiskárny v Pardubicích. V letech 1902-1903 působil ve Vysokém Mýtě jako spolumajitel firmy Tachecký a spol. Už v prosinci 1903 podal žádost o udělení koncese v Pardubicích. Ve svém domě v Jindřišské ulici čp. 29 chtěl vybudovat továrnu na papírové sáčky. K tomu potřeboval zřídit tiskárnu na potisk sáčků. Podnik začal budovat po udělení koncese, na počátku roku 1904. Po 3 letech získal i koncesi tiskařskou s tím, že v jeho podniku nesmí pracovat více než 16 osob. Roku 1910 podal žádost o udělení úplné knihtiskařské koncese, jíž získal roku 1912. Po narození syna Vlastimila (18.12.1903 ve Vysokém Mýtě) se rodina Vokolkových přestěhovala do Pardubic. Bydleli nejdříve ve Sladkovského a pak v Jindřišské ulici, v 1. patře nad nově postavenou tiskárnou. Roku 1910 přibyl do rodiny další syn Vojmír a roku 1913 Vladimír.
Václav Vokolek, oslovovaný ve městě jako „pan továrník“, usiloval o rozkvět firmy a v létě 1914 se vydal se syny Antonínem a Vlastimilem na Světovou grafickou výstavu do Lipska. V Drážďanech je 28. června 1914 zastihla zpráva o sarajevském atentátu. Měsíc po návratu z Lipska vypukla Velká válka (1914-1918). Rok 1914 znamenal odchod většiny personálu z firmy a ztrátu zakázek. Roku 1915 musel i Václav Vokolek na vojnu. Jeho paní zůstala v Pardubicích s třemi malými dětmi bez výdělku. Po půlroce se však Václav vrátil domů a začal obnovovat firmu. Roku 1921 v březnu přibyla do rodiny dcera Květa. Téhož roku se osamostatnil Antonín a založil si tiskárnu v Hradci Králové. Otec s Vlastimilem pracoval v knihktiskárně v Pardubicích.
Ve 20. letech 20. století vstoupil Václav Vokolek do národně demokratické strany Karla Kramáře, za niž byl roku 1922 zvolen do městské rady. Zastával i funkci předsedy Městské spořitelny. Založil v Pardubicích Živnostenské družstvo pro stavbu domů a pracoval v něm jako místopředseda. V národně demokratické straně byl předsedou živnostenského odboru. Veřejností byl hodnocen jako muž pevného charakteru, přímý a poctivý živnostník. Byl výborným řečníkem, rád promlouval i na sjezdech své strany (ČSND), odkud však vystoupil roku 1931 po konfliktu s mladším spolustraníkem. Vstoupil do živnostenské strany (ČSŽOS) v níž byl roku 1835 zvolen předsedou okresní organizace.
Tiskárna Václava Vokolka fungovala od roku 1904, od roku 9125 byl jejím faktorem syn Vlastimil. Výroba a potisk papírových sáčků byly rozšířeny o tisk novin a časopisů (např. Rudého východu KSČ, Východočeského republikána agrárníků, týdeníku Vpřed, revue Kultura a lidství, časopisu Láska a pohlaví a čtrnáctideníku Člověk). V závodě pracovalo asi 30 zaměstnanců – mužů, dalších 20 žen lepilo sáčky doma. Pracovalo se 6 dní v týdnu. Václav Vokolek byl zaměstnavatelem se silným sociálním cítěním, protože sám vyšel z chudého prostředí. Roku 1931 se jeho syn Vlastimil stal spolumajitelem firmy. Její název se změnil na V. Vokolek a syn, závody knihtiskařské a papírnické v Pardubicích. Roku 1933 se firma ocitla ve vážné krizi, jež vyvrcholila roku 1934 propadnutím majetku, ve prospěch Městské spořitelny. Syn Vlastimil zabránil na poslední chvíli otcově sebevraždě. Roku 1941 – za nacistické okupace – oslavil Václav své 70. narozeniny, k nimž mu rodina připravila veršované blahopřání. V této době V. Vokolek působil jako přísedící Okresního výboru a místopředseda správní rady nemocnice.
Po válce, v únoru 1950, byla na podnik uvalena tzv. národní správa. V červnu t.r. firma zastavila provoz. 17 regálů stejně jako stroje byly zničeny. Vše se demontovalo na místě a rozbíjelo. 81 letý stařec Václav, jenž nikdy nestonal, ulehl doma na postel, otočil se ke stěně a 18. května 1952 zemřel. Nechtěl už žít…

Literatura: V. Matoušová, Jméno Vokolek, stať ze stejnojmenné knihy, vyd. TORST 2011, s. 9 – 61.

Autor: PhDr. Jiří Kotyk
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016




Předchozí článek: Ing. Dr. Robert Husák
Následující článek: Údolí Chrudimky v Železných horách


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
110 let pardubického vodojemu
Pivnice a Střítežská rokle
Jak jsme hledali Vojmíra Vokolka
Květa Vokolková




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Lřížev LITOMYŠLI, nejvýznamnější památka z předhusitského období.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml