Sdružení přátel Pardubického kraje

Sběratelská kuriozita historické hodnoty


26.01.2019 Medailonky byly vydávány k různým událostem, tento (aluminiový) nám zachoval svědectví o jednom z mnoha pomníků Velké války. Nad precizností provedení na ploše 2,3 x 2,3 cm s na pomníku pod lupou čitelným heslem PRAVDA VÍTĚZÍ i datem 28.X.1918 ve věnci nezbývá než žasnout, autor žel zůstane nejspíš neznámý.
Rok 1918. jest posledním rokem válečným…
Máme znovunabytou samostatnost po třistaleté porobě. Vzpomínáme těch, kdo padli za naši samostatnost s láskou a vděčností. Konány v obci sbírky, by těm kdo nemohli se vrátiti do domovů svých, postaven byl pomník. Snaha tato z počátku byla podporována, ale později umlkla, až usnula úplně.

Znovu probuzena snaha tato, kdy ozval se hlas vděčnosti lidu znovu, by postaven byl důstojný památník odboje. Pomalu počalo se hovořiti o tom, by sehrána byla v přírodě hra p. Ant. Pražáka „Bude vojna bude“ a z peněz takto získaných by postaven byl pomník. Konečně v r. 1922 došlo k provedení hry „u rychty“ a sice ve dnech 26. m. července a 6. m. srpna, kde nalezeno bylo nejvhodnější jeviště. Tolik kronika obce, ale datum odhalení kupodivu neuvádí.
Poněkud jinými slovy o události píše školní kronika. „V nešťastné a hrozné válce světové padli a zahynuli mnozí občané zdejší, jednak otcové, jednak synové nešťastných matek, téměř veskrz žáci (bývalí) školy zdejší. Řídící učitel při každé příležitosti uctil jich posmrtnou památku vzpomínkou veřejnou, posledně pak návrhem a podnětem, by hrdinům těm postaven byl v obci pomník. První sbírku k tomu účelu přinesla mládež školní.“ Zapsáno to je před Slavností „svobody a samostatnosti“ v obci zdejší 17/11 1918, o níž se praví: Svobodu naší vlasti, samostatnost říše československé oslavila naše obec způsobem nade vše důstojným a okázalým… Slavnost ukončena byla doslovem řídícího učitele a sbírkou na pomník padlým vojínům a národní hymnou.
Až teprve u Výročí samostatnosti 28. října [1922] se dovídáme, že: O prázdninách 30. července postaven památník odboje a padlým vojínům…
Návrhu pomníku dostalo se místní osvětové komisi od Hořické školy a vypracováním v pískovci hořickém pověřen byl p. [Karel] Sršeň, sochař a kameník z České Třebové. Pomník umístěn byl na zahradě p. Sýkory ve stráni mezi číslem 48 a č. 49. Když v r. 1930 došlo ku stavbě silnice po obci a ku stavbě domu č. 61, přemístěn byl pomník [naproti] za novou silnici, na místo kde dříve stával domek před potokem a opatřen do kola zábradlím a nátěrem dosti vhodným ač pískovci nátěr příliš nesvědčí. Na čelní stěně pomníku jest heslo p. presidenta „Pravda vítězí“. Na postranních stěnách pomníku jsou jména [třinácti] padlých s místy, kde dřímou věčný sen. Ještě v roce 2003 bylo (navzdory nátěru) čitelné, že pomník „Navrhl B.Podpe“. Sochař Blahomír Podpěra (nar. 1895 tehdy ve Velkém Břevnově, okr. Praha), který C. a k. odbornou školu sochařsko-kamenickou (oddělení pro kameníky) v Hořicích v Podkrkonoší absolvoval v roce 1913, byl pak majitelem kamenického závodu v Kralupech nad Vltavou, zaměřujícího se na funerální umění. Ten spolupracoval s firmou Karla Borovičky v Čáslavi, za něhož se provdala Podpěrova sestra, sochařka Blažena, stranou nezůstala ani Podpěrova manželka paní Františka (rozená Bělská), též sochařka.
Přesto několik otázek nakonec zůstává bez odpovědi. Kolik v součtu pořízení pomníku obec stálo? Dělal (neznámý) autor medailonek podle návrhu pomníku nebo podle skutečnosti, jinak řečeno nebyl vydán až dodatečně na paměť jeho odhalení? Ale i kdyby, to nejpodstatnější víme. I to, že dnešní stav pomníku se od původní podoby v detailech liší a můžeme se dohadovat, je-li na vině čas, zadavatel nebo restaurátor.

Prameny: Pamětní kniha obce Malé Řetové 1877, od R. 1924 Řetůvky, str. 127/128; Kniha pamětní školy v Malé Řetové 1885, str. 141/142, 155

GPS souřadnice: 49.9553969N, 16.3568281E

Autor: Miloslav Renčín
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018






Předchozí článek: Zdechovicko – zajímavá část Pardubicka
Následující článek: První den svobody v Poličce


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml