Sdružení přátel Pardubického kraje

Selské povstání v Dolním Újezdu u Litomyšle


22. 02. 2010 Již jsme vás v minulém čísle Vlastivědných listů Pardubického kraje informovali o zajímavém Muzeu vesnice, které se nachází v Dolním Újezdu u Litomyšle. Informovali jsme Vás o zajímavých expozicích, připomínající historii regionu, ale zejména zemědělskou výrobu, život a řemesla, která dnes známe spíše již jen z vyprávění. Jedna z expozic je však také věnována selskému povstání, jehož centrem byl roku 1680 právě Dolní Újezd a jeho hrdinou mlynář Lukáš Pakosta.

V průběhu třicetileté války (1618–1648) byla celá česká země a zvláště venkov poničen a vydrancován od Švédů i císařských vojsk. Na litomyšlském panství byla v některých vesnicích až 1/3 statků zpustlá a pole zarostlá. Ještě 10 let po skončení války zde byly statky jen s 1/4 oseté půdy. Největší metlou je pro poddané stále narůstající robota. „Koncem 17. století se na mnoha panstvích měnil způsob hospodaření. Zakládaly se panské dvory. Ty zabrali z pustých statků po třicetileté válce.Vznikaly tak útvary s výměrou 300 – 500 hektarů. Na dvoře bylo ale málo čeládky. Byl tam většinou šafář, pár čeledínů a děveček, dva páry koní a dva páry volů. To ale na takovou výměru půdy nestačilo,“ popsal situaci Zdeněk Holub z Muzea vesnice v Dolním Újezdu u Litomyšle, který nám dále vysvětlil, že právě tato situace po třicetileté válce vedla k tomu, že se začaly měnit robotní povinnosti, které byly do té doby naturální. Náhle však museli jak malí chalupníci, tak velcí sedláci, chodit na robotu. „V době sklizňových prací museli jít tři dny v týdnu na robotu a nestíhali obdělávat své pole. V okolí Dolního Újezda bylo v té době 90 selských statků, které měly lánovou výměru ke dvaceti hektarům a tak začínala pole pustnout a sedláci se scházeli a snažili se domluvit s pánem v Litomyšli. To ale nevedlo k ničemu,“ pokračoval Holub. Od počátku roku 1680 začínají v celé zemi nepokoje a zjevný odpor proti narůstajícím robotním povinnostem. I na Litomyšlsku je situace obdobná.Rychtáři a konšelé chtějí s pány vyjednávat. Píší „memoriály“ o snížení robotních povinností, ale vesměs marně. Nejaktivněji jedná bývalý rychtář Matěj Abrahám z Poříčí, Jakub Mikulecký ze Sedlišť, Pavel Havran z Dol. Újezda, Jakub Čížek, Pavel Beybl a rychtář Lukáš Veselík z Hor. Újezda, ale i někteří rychtáři a konšelé z německých vesnic. Při jedné schůzce jsou přítomní v krčmě u Morejnů zadrženi a jeden sedlák uvězněn. Toto se stalo bezprostředním podnětem zahájení povstání. Ten den v podvečer začal již podruhé hořet panský dvůr v německých Litrbaších.
V ten den roku 1680 jel shodou okolností mlynář z Horního Újezda na návštěvu do Litomyšle a tento požár dvora uviděl. To byla obrana lidí, kteří si mysleli, že řešením bude vypálení dvorů. Mlynář Lukáš Pakosta poslal jiskru k povstání a začal rozesílat posly k rychtářům. Na návrší mezi Osíkem a Litomyšlí vzniká velký částečně vojensky organizovaný tábor, kde jsou během několika dní zastoupeny téměř všechny panské vesnice. Dle některých pramenů až 3 000 vzbouřenců mohlo napadnout a vyplenit zámek. Všichni se připravovali táhnout na zámek. Správce litomyšlského zámku Karel Světelský z Lichtenfl ussu nemohl dovolit, aby k něčemu takovému došlo. A tak vyrazil s vozy, kde měl sudy piva a sliboval, že se podmínky zlepší. Mezi tím však už bylo povoláno vojsko z Chrudimi.
Vojáci pochytali asi 35 lidí, kteří se shromáždění zúčastnili a postupně je odsuzovali, někteří byli vězněni od dubna do srpna v Litomyšli a v Chrudimi.
Císař na žádost hraběte ustavuje vyšetřovací komisi, která má zjistit příčiny pozdvižení a viníky potrestat. Vyšetřuje desítky podezřelých a stovky svědků od 30. července do 13. srpna r. 1680. Ortel komise je nečekaně tvrdý: Lukáš Pakosta, „zpáteční mlynář“, je od hlavy dolů kolem lámán, Matěj Abrahám z Poříče a Jan Černý Uher z Bučiny jsou stati mečem, Jiřík Lorenců z Hor. Újezda oběšen. Dalších 24 obviněných musí 1–3 léta pracovat v poutech a železech na obecním dí1e. Den po popravě hrabě Trautmansdorf vydává mírnější poddanský řád s nižšími robotními povinnostmi v duchu nařízení císaře Leopolda I. Oběti tohoto povstání byly prvními podněty ke zrušení nevolnictví a později i roboty. Myšlenka postavit památník popraveným vůdcům povstání se zrodila 3. července r. 1905. Hospodářské společenstvo okresu Litomyšl pořádalo v Dubince u Němčic velkou selskou slavnost. Po přednášce jednatele společenstva Bernarda Beniše (t.č. řídícího učitele v Němčicích) o selských bouřích v r. 1680 někdo zvolal: „Postavme těm rebelům pomník“. V r. 1907 se v tomto duchu koná prvn „Oslava Lukáše Pakosty“. 31. října 1907 byl v Dolním Újezdě ustaven Spolek pro postavení památníku obětem povstání na Litomyšlsku. Střádalo se i na různých spolkových schůzích, slavnostech, honech a zábavách. V r. 1912 byl vyhlášen konkurz. Jednou z podmínek realizace památníku byla postava sedláka v nadživotní velikosti v litomyšlském kroji.
Po delším jednání bylo později rozhodnuto mezi návrhy sochařů Ladislava Šalouna a Jana Štursy. Byl přijat návrh se symbolickou postavou sedláka opírajícího se o kleč rádla a s hlavami popravených na robustním katafalku. Dle modelu Jana Štursy byly v ateliéru hořické sochařské školy zhotoveny z pískovce jednotlivé části památníku. Práci řídil sochař Otakar Velinský, později mistr dílen Akademie výtvarných umění v Praze. Základní kámen byl položen 25. května a památník byl slavnostně odhalen 19. července v r. 1914.
Dle zápisů se slavnosti zúčastnilo téměř 20 tisíc lidí. 4 tisíce odznaků bylo rozprodáno již před slavnosti. Z většiny okolních obcí byly vypraveny alegorické vozy s námětem roboty, přástek, obžínek atp. Klub oživení historie obce Dolní Újezd chce v připravovaném Muzeu vesnice i dalším generacím připomínat selské povstání r. 1680 trvalou expozicí.

GPS souřadnice: 49.82539N, 16.25480E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009






Předchozí článek: Centrum Bohuslava Martinů
Následující článek: Dny Baria v Žamberku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml