Sdružení přátel Pardubického kraje

Skutečský rodák Václav Jan Tomášek


30.11.2013 Zdá se, že město kamene zvoní nejen údery perlíku v okolních lomech, ale také v hudbě svých rodáků, kteří se tu narodili, naslouchali hře varhan v děkanském, kdysi poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie i hlasům jeho zvonů. Tady se v prosté chalupě, jakých tu bylo dříve nejvíc, narodil r. 1774 Václav Jan Křtitel Tomášek. Jeho dětství bylo skromné, zato v dospělosti ve službách hraběte Jiřího Buquoyje s ním cestoval jako jeho skladatel a učitel hudby v jeho rodině po celé Evropě. Uměleckou společnost oba nacházeli v tehdy proslavených Mariánských Lázních, kam zajížděli i ze zdravotních důvodů. Václava Tomáška trápila dna, pilně absolvoval pitnou kůru i procedury, ale ve volném čase zhudebňoval básně jiného slavného pacienta západočeských lázní J. W. Goetha. V srpnu 1822 potěšil Tomášek smutného Goetha písní „Útěcha v slzách“. V Tomáškově památníku jsou verše, které mu slavný básník za to věnoval.

Oba sbližoval i milostný vztah k mladším ženám. Goethe byl smutný odmítnutím Ulriky von Lewetzow, štastnější Tomášek ve vztahu ke své žačce Vilemíně Ebertové1) našel zpěvačku svých písní a pozdější manželku. I díky jí a jejímu otci se Tomášek stává přední osobností českého obrození i v pražské společnosti. Václav Jan Tomášek v Praze založil salon, ve kterém se scházela vzdělaná a muzikální inteligence. Tady našel pomoc a přátelství i velký František Palacký. Pod vlivem nálezu Rukopisu Královédvorského zhudebnil Tomášek, kterému bývalo vytýkáno, že se stýkal ve svém salonu nejen s Čechy, ale i s Němci, romantický epos Wlasta. Mladý Tomášek slyšel Mozarta, jako již zralý člověk mluvil s Beethovenem a ve stáří se setkal s mladým Wagnerem, kterému o Beethovenovi vyprávěl2). V Mariánských Lázních bývala často přítomná polská klavíristka v petrohradských službách – paní Szymanowská, které se Goethe i Tomášek obdivovali. Kvůli Tomáškovi nechala slavná virtuóska rozbalit již zbalený klavír a po jeho improvizaci napsala Tomáškovi do památníku: „Musela bych mít tvůrčího genia Goethova, abych dovedla vystihnout vznešené nadání přeslavného V. J. Tomáška“. Tak si cenili světově proslulí umělci počátku 19. století tohoto skutečského rodáka. Můj otec MUDr. Vlastimil Bastl (rodák z Vrbatova Kostelce poblíž Skutče), jako „Tomáškovec“ a klavírista nechal ofotografovat to, co se zachovalo z Tomáškova díla, zvláště jeho Eklogy3) a Dithyramby4), které rád hrál. Přála bych si, aby ho i dnes někdo napodobil. Stará česká hudba stále ještě nebyla pro posluchače dostatečně objevena. Tomáškův život a dílo zahrnuje široký rozsah hudebních směrů a společenských změn, o nichž Tomášek napsal svůj životopis. Václava Jana Tomáška můžeme také nazývat zakladatelem pražské školy klavírní, jejíž základní linii můžeme vysledovat až do dnešních dní.

Autor: MUDr. Zdenka Rozehnalová-Bastlová
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2013




Předchozí článek: Osoby a osobnosti leteckého dávnověku Pardubického kraje do roku 1914
Následující článek: Z Barborky až na Terezku aneb putování po rozhlednách v našem kraji - 2. část


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml