Sdružení přátel Pardubického kraje

Smírčí kříž u Jedlové

Foto autor

24.02.2013 Krásný kamenný kříž jsem našel za Jedlovou při odbočce na Modřec. Podle pověsti tu měl být zabit bednář nebo dráteník. Je vysoký 107, široký 74 a silný 26 cm. Se smrtí bednáře by mohly korespondovat zkřížené paličky, jimiž je kříž vyzdoben.
Zmínku o tomto kříži nacházíme v knize Hynka Jurmana Smírčí kříže na Vysočině – 2000, druhé doplněné vydání str. 34. V nedávné době byl původní kříž, který se nyní nachází v atriu Městského muzea v Poličce, nahrazen replikou.
Babka u Jedlovské silnice
(dle slýchaného vypravování upravil Jaroslav Vorlíček)

Při západním příkopu silnice z Poličky do Jedlové v Modřeckém kopci nenápadně vyčnívá nízký žulový kříž o krátkých, zaoblených ramenech, v zemi skoro zapadlý.
Takovým křížům říkávali cyrilometodějské, že tito věrozvěstové dávali podle pověstí zasazovat je při svém putování po našich zemích. Jinak se nazývají také „babky“. Jsou jakoby schoulené do sebe a praví se o nich, že to bývaly pohanské modly, které při šíření křesťanství byly přetesány na hrubé krátkoramenné kříže. Na uvedeném kříži je vzadu vyrytý, už nečitelný nápis. Jde o něm pověst, že byl postaven na místě, kde přepadl a zranil žárlivý sok mladíka. Syn bohatého poličského pláteníka Jan při jízdě s „ dílem“ – plátnem na prodej do Boskovic, Letovic a Brna se seznámil v Jedlové s milým děvčetem, Matyldou, která náklonnost Janovu opětovala. Jan jezdíval pravidelně týdně do některého z uvedených měst a Matylda na hocha čekávala na kraji vsi. Sedla si k němu do vozu na kozlík, povídali a těšili se svou láskou. Děvče na konci vsi vystoupilo a Jan pokračoval na cestě k Bystrému. Po Matyldě se také ohlížel syn jedlovského rolníka Mates. Matylda však o něj nestála, znala ho jako prudkého mladíka, který si rád v hospodě vypije, pak vyvolává hádky a potyčky s vesnickými hochy. Jan byl uhlazený, mírný a vystupoval jako syn vážené měšťanské rodiny. Mezi hochy byl tak v očích dívky veliký rozdíl. Mates věděl o její známosti s poličským mladíkem, a umínil si, že mu děvče odloudí, aby se nevdalo jinam. Když jednou Jan vyjížděl z Jedlové k Poličce, čekal na něj opodál na silnici Mates a zprudka mu vytýkal a zakazoval známost s Matyldou. Jan odpověděl, že to je jeho záležitost a pokračoval v jízdě. Rozezlený Mates žádal Jana, aby zastavil povoz, že si spolu promluví. Jan odmítl a Mates začal koně zadržovat. Rozčílený Jan švihl po Matesovi bičem. To považoval jílovský za pohanění a došlo k potyčce na silnici. Mates srazil Jana k zemi a těžce zraněného a bezvědomého ho nechal opuštěného na silnici. Koně stáli nějakou dobu u místa neštěstí, potom se dali sami po silnici k domovu. Pocestný naproti jdoucí povoz bez kočího zastavil a když ani po půlhodině nikdo nepřišel, dovezl povoz do Poličky a odevzdal obchodníkovi. Přirozeně nastala sháňka po synovi. Muži na koních se rozejeli k Jedlové hledat Jana. Brzy ho našli v bezvědomí ležícího, zraněného a odvezli ho domů k léčení, které trvalo mnoho týdnů. Matylda se dověděla o Janově neštěstí a tušila, že mu asi poranění způsobil žárlivý Mates. Ohlásila rychtáři své podezření a Mates byl vyslýchán. Byl usvědčen, musel se k činu přiznat. Jako poddaný bysterského panství byl souzen v městečku a odsouzen k vězení a k náhradě škody zraněnému. Kromě toho bylo viníku poručeno, aby na místě svého zlého činu zasadil smírčí kříž s nápisem o spáchaném činu. Byla to i výstraha jiným násilníkům, aby se podobného zlého činu vyvarovali. Po čase nápis sešel, kříž omšel, jeho ramena se nepřízní počasí zaoblila. Zůstala jen nejasná pověst o násilnickém činu.

Jaroslav Vorlíček (1907–1995 Polička), úředník Okresního úřadu ve Svitavách v.v.; věnoval se historii, národopisu a kulturním tradicím města, psal do kulturního měsíčníku města Poličky Jitřenky.

GPS souřadnice: 49.7011806N, 16.2752303E

Autor: Miroslav Andrle
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2012






Předchozí článek: V Bystrém u Poličky vznikl mezinárodní betlém
Následující článek: Smírčí kříže na Svitavsku - Dolní Újezd, Desná


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Zřícenina hradu LANŠPERK založeného ve 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml