Sdružení přátel Pardubického kraje

Smírčí kříže na Svitavsku

Horní Hynčina - kříž 1

30.11.2013 HORNÍ HYNČINA – POHLEDY
I. KŘÍŽ
Poloha: Kříž stojí ve svahu pod stavením č.p. 48 naproti domu č.p. 67 vedle podstavce misijního kříže na pravé straně silnice z Pohledů do Březové nad Svitavou. Popis: Nepravidelný oválný pískovcový křížový kámen natočený na jihovýchod, s málo zřetelným, poškozeným reliéfem řeckého kříže. Na čelní straně je v levé horní části znatelná horizontální rýha. Na zadní straně jsou nezřetelné číslice, pravděpodobně 863 nebo 868. Kámen stojí mírně vyvrácen, nakloněn na čelní stranu směrem k silnici. Je značně poškozen erozí, ale i mechanickým poničením. Rozměry: 70 x 75 x 24 cm Historie: V padesátých letech 19. stol. byla s křížovým kamenem spojena pověst vypravující o blíže neurčených válečných událostech. V době plenění vojska táhnoucího proti křesťanům byla právě Horní Hynčina spolu s okolím v okruhu 12 nebo 11 mil ušetřena plenění a křesťanství zde zůstalo zachováno. Na památku tohoto zázračného skutku byly v obci postaveny křížové kameny s vyobrazením kříže. Zmíněné táhnoucí vojsko by mohlo patřit k husitskému hnutí nebo k třicetileté válce. Pověst byla zaznamenána Aloisem Czernym, ale již v 19. stol. byla na ústupu a brzy byla zapomenuta.

Další pověst byla zaznamenána v průběhu druhé poloviny 19. stol., jednalo se o typickou cyrilometodějskou pověst, která se brzy v obci stala tradicí. U kamene se zastavovala procesí a celkově byl kámen držen ve velké úctě, přestože se jednalo o převážně německou obec. Úcta ke kameni ještě vzrostla, když přečkal nevyvrácen mohutnou povodeň, která jinak způsobila mnoho škody. Blízko kamene byl církevní misií postaven Misijní kříž a křížový kámen k němu byl přivalen jako klekátko. Kvůli pobouření věřících musel být kámen opět usazen na původní místo. Tento čin byl vnímán jako rouhání a neúcta k posvátnému místu. Cyrilometodějská tradice spolu s procesími ke kameni se v obci udržely až do roku 1945. Dnes však většina občanů Horní Hynčiny o existenci křížového kamene nemá vůbec ponětí.

II. KŘÍŽ
Poloha: Kříž stojí ve svahu naproti domu č.p. 1 na pravém břehu vyschlého potoka na začátku obce Horní Hynčina na pravé straně silnice z Pohledů do Březové nad Svitavou. Popis: Nesouměrný pískovcový křížový kámen s reliéfem latinského kříže natočený na východ. Asymetrie kříže způsobuje chybějící část na pravé straně kříže. To mohlo být způsobeno buď výběrem již nesouměrného kamene nebo ulomením části kříže před velmi dlouhou dobou, protože povrch lomu je již výrazně zaoblený. Kámen i vyobrazený kříž je erozí obroušen do oblých tvarů. Celý kříž je pokryt množstvím lišejníku a mechu. Rozměry: 80 x 58 x 20 cm Historie: Mezi obyvateli byla ústním podáním předávána pověst, že při velké povodni byl kámen přivalen z horní části vesnice nebo z Pohledů a zachytil se v kořenech vrby. Kámen byl nalezen majitelem protějšího domu a po nalezení na kameni vyobrazeného kříže zasazen do pravého břehu dnes již vyschlého potoka. Kvůli podobnosti obou kamenů v Hynčině byli lidé ještě utvrzeni v pravdivosti cyrilometodějské tradice. Pravdivost ani dobu vzniku této pověsti dnes již však nezjistíme. V horní části obce se dříve prý nacházel ještě třetí křížový kámen, ten ale dnes již nejspíše neexistuje – více viz dále: Nenalezené kříže: Horní Hynčina – Pohledy, III. kříž. Kameny jsou ve spojení s cyrilometodějskou legendou poměrně známé. Jsou zmiňovány v české i německé literatuře. Všemi třemi kameny se zabývaly Czerny1) i Ledel2). Z českých badatelů poskytl nejucelenější přehled ve své práci Sedlák3). Dva nalezené kameny (I. a II. kříž) jsou zmíněny i Ošancem a píše se o nich také v knize Kamenné kříže Čech a Moravy. Obec Horní Hynčina byla založena kolem roku 1236 za vlády Přemysla Otakara II. Tato skutečnost proto vylučuje možnost původu kamenů v souvislosti s cyrilometodějskou misií, protože dříve byl na místě obce pouze hustý hvozd a téměř nikdo zde nebydlel. Kameny by tedy neměl kdo na paměť dvou věrozvěstů postavit. Jejich původ byl kromě cyrilometodějské tradice přisuzován díky jejich rozmístění hraničnímu motivu nebo pamětnímu, případně smírčímu původu. Kvůli absenci jakýchkoli dějinných dokladů o původu kamenů je však dnes nemožné určit jejich pravý původ. Přesto jsou kameny významné svým proniknutím slovanských idejí mezi německé obyvatelstvo a dokladem přizpůsobení se místním tradicím.

Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 1/2013.

GPS souřadnice: 49.6889439N, 16.5552019E

Autor: Matěj Kmošek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2013


Horní Hynčina - kříž 2






Předchozí článek: Litomyšlský zámek nabízí adrenalinové prohlídkové okruhy
Následující článek: Vratislav z Pernštejna (1530 - 1582) a jeho rodina


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml