Sdružení přátel Pardubického kraje

Stanislav Uchytil


26.01.2019 je asi nejvýznamnější postavou československého zahraničního odboje v době druhé světové války, pocházející z Chrudimska.
Jeho vojenské osudy mezi roky 1939 a 1945 mohou evokovat postavu učitele Igora Hnízda z Svěrákova filmu Obecná škola. Zatímco ovšem Igor Hnízdo (respektive učitel Mejstřík, který byl předlohou) patrně popustil uzdu fantazii a jeho válečné zážitky jsou neprokázané, učitel Stanislav Uchytil byl skutečně Němci vězněn, bojoval ve Francii na západní frontě, působil v čs. jednotce ve Velké Británii. Na východní frontě v SSSR byl od r. 1944, zúčastnil se bojů v Karpatech, následně v Slovenském národním povstání a po jeho potlačení skutečně bojoval jako partyzán v Nízkých Tatrách. Plavil se Atlantským oceánem, Středozemním, Norským i Barentsovým mořem. Byl postupně pěšákem, tankistou, výsadkářem a nakonec po válce i generálem.
Jeho rodný dům v Chrudimi je opatřen pamětní deskou, jedna z chrudimských ulic nese jeho jméno. Jeho osudy byly ve velmi stručné podobě uveřejněny v různých příležitostných publikacích. Zkusme si s využitím archivních zdrojů o Stanislavu Uchytilovi povědět podrobněji.

Narodil se 30. srpna 1909 na adrese Chrudim II, Soukenická č.p. 155.
Otec František byl narozen 20.9. 1874 ve Stanu u Hlinska jako syn zemědělského dělníka. Do roku 1901 pracoval jako tovární dělník, od roku 1901 jako živnostník. Byl obuvníkem - až se třemi zaměstnanci. Z první světové války se vrátil jako ruský legionář. V době první republiky působil jako dlouholetý předseda Čsl. obce legionářské v Chrudimi. Byl členem Živnostenské strany a za tuto stranu též v Chrudimi radním. Zemřel v 20.1.1945 na následky věznění ve Svatobořicích u Kyjova.
Matka Marie, rozená Adamová, 15.9.1873 v obci Chuchel, okres Chotěboř, byla dcerou mlynářského dělníka. Do roku 1901 byla kuchařkou, pak v domácnosti. V letech1942 až 1944 byla, stejně jako její manžel, v koncentračním táboře Svatobořice. Zemřela 30.11.1949.
Stanislav měl tři bratry a sestru. Lze soudit, že rodina byla v Chrudimi známa a snad i oblíbena.
Po absolvování čtyřleté měšťanské školy studoval Stanislav učitelský koedukační ústav v Chrudimi, který dokončil v roce 1929. Následně absolvoval vojenskou službu od 1.10. 1929 do 26.3. 1931 na Slovensku v Liptovském Svatém Mikuláši, u 4. horského praporu. V jejím rámci absolvoval Školu pro výchovu důstojníků pěchoty v záloze v Košicích (mezi 15.10.1929 a 20.5.1930). Též prošel v roce 1930 jednoměsíční lyžařský kurz v Nízkých Tatrách. Do civilu odcházel jako četař aspirant v záloze. V roce 1931(od 1.března) byl stanoven na místo učitele ve Starých Ždánicích u Pardubic. Dále učil také v Časech a Kuněticích a to do 30.9.1935. Členem sociální demokracie se stal v Chrudimi v roce 1934. Byl organizovaným sportovcem v chrudimském AFK, členem Sokola a divadelním ochotníkem. Známým se stal jako představitel hlavní role chrudimskými ochotníky provedené Mahenovy hry Jánošík. Jako učitel organizoval mládež k národní i statní uvědomělosti.
V roce 1935, od 1. října, odjel pracovat jako učitel čsl. doplňovací školy ve Vojvodově, v okrese Rakovo v Bulharsku. Tam působil do 31.8. 1937. V roce 1937 se k 1.9. vrátil do ČSR a byl učitelem ve škole v Opatovicích nad Labem.
Jako voják v záloze absolvoval tři cvičení ve zbrani a mobilizaci v roce 1938. Všechna cvičení proběhla opět na Slovensku. První v Popradu 4.8.až 24.8.1933. Druhé 10.7. až 3.8.1935 v Podolínci u horského pěšího pluku č.3. Třetí 27.7. až 13.8. 1937 opět v Podolínci. Při mobilizaci v září 1938 nastoupil jako poručík pěchoty v záloze u 7. horského pěšího pluku v Popradu Gánovcích, v době od 25.9. do 16.11.1938, jako velitel pěší roty. Připomeňme, že od 1.1.1936 byl poručíkem pěchoty v záloze. Četnost vojenských cviční mladého učitele Uchytila na konci 30. let nám dobře ilustruje atmosféru vzrůstajícího napětí ve vztahu Československa a Německa. Ve školství působil S. Uchytil od 1.9.1938 jako učitel v Újezdu u Sezemic. Po návratu z vojenské služby, od prosince 1938, byl tamtéž jmenován zástupcem řídícího učitele.
Zářijové události znamenaly pro republiku ztrátu pohraničních oblastí a 15. března 1939 došlo k obsazení zbytku ČSR německou armádou. Uchytil se zapojil se do protiněmeckého odboje. Devátého května 1939 byl zatčen gestapem a byl více než měsíc ve vazbě v Pardubicích. Propuštěn pro nedostatek důkazů (a snad také z důvodů jakési dílčí amnestie) byl 19.6. 1939. Následně zbaven místa zástupce řídícího učitele a přeložen od července jako učitel v Ostřešanech. Byl patrně vyšetřován v souvislosti s odbojovou činností pracovníků nemocenské pojišťovny v Chrudimi. Šlo o šíření letáků propagujících zahraniční odboj. Také údajně jako učitel nerespektoval nová německá nařízení. Před Vánocemi 1939 se ke Stanislavu Uchytilovi donesla zpráva, že má být znovu zatčen. Rozhodl se tedy odejít do zahraničí. V Ostřešanech působil ještě do 9.1.1940 a následující den překročil hranici protektorátu u Veselí nad Moravou do Skalice na slovenské straně. Ze Slovenska pokračoval do Maďarska 15. ledna, přes železniční stanici Pustá Fedymeš, a 16.1.1940 se hlásil na konspirační adrese v Budapešti do služby v čs. zahraniční armádě. Ilegální organizací byl dále přes Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Alžír přesunut do Francie. Po letech vzpomínal, že se jednalo o poslední a náhodný transport... Dalším uprchlíkům, mezi nimiž byl i pozdější generál Karel Klapálek (velitel Čechoslováků u Tobruku) se již ze Sýrie do Francie dostat nepodařilo.
Cestou se v Bělehradě Stanislav Uchytil dozvídá o zatčení bratra Františka gestapem.
Do Francie připlul přes přístav Marseille. Tam ihned vstoupil do čs. zahraniční armády. Údaje z odvodu, konaného 14.2.1940 - učitel, svobodný, bez vyznání, výška 180 cm, chodidlo 28,5 cm , zdráv, služby schopen ... Druhý den nastoupil činnou vojenskou službu v Agde u 2.pěšího pluku, 1. roty. Velitel pluku, plukovník Jan Satorie, potvrdil, že osobně zná Stanislava Uchytila, že je skutečně poručíkem pěchoty. Od 1.května1940 byl Uchytil povýšen na nadporučíka. S plukem se účastnil bojů na frontě proti Němcům v červnu 1940. Připomeňme, že Francie byla na válku špatně připravena a to znamenalo deziluzi pro mnoho československých dobrovolníků. Jednalo se tedy o ústupové boje v prostorech řek Marna, Seina a Loira. Ústup přes Gien (jižně od Paříže – východně od Orleáns) do Séte (přístav nedaleko Agde na středomoř pobřeží) Pak následovala od 27.6. cesta lodí na Gibraltar a dále do Anglie. Stanislav Uchytil dostal za dobu francouzské kampaně od nadřízeného plk. Jana Satorie toto hodnocení : Funkci velitele čety splnil velmi dobře, jednotku vedl rozvážně a úspěšně i v těžkých situacích. Staral se po stránce materiální i zásobovací. Na jednotku působil vzorným příkladem. Z hlediska osobního i národního je důstojníkem vzorných kvalit.
Sedmého července připlula loď Viceroy of India do přístavu Plymouth v Anglii. Za účast v bojích ve Francii dostal S. Uchytil sice francouzský a čs. válečný kříž, ale zbytky československé zahraniční armády se musely znovu a nelehce organizovat. Uchytil byl přidělen k 2. praporu 1. čs. brigády. Od 27.9.1940 byl ustanoven velitelem 2. čety u 2. roty 2. pěšího praporu. Osmého října 1940 složil v táboře Cholmondeley zkoušku na velitele roty s prospěchem výtečným. Předsedou zkušební komise byl zástupce velitele Čs. samostatné brigády pplk. Vladimír Přikryl (později, v roce 1944, Uchytilův velitel ve slovenských horách).
Ve Velké Británii již jako velitel čety 1. roty 2. pěšího praporu absolvoval Assault and Battle School a též Assault course. V dotaznících uvádí zvláštní schopnost – řidič motorových vozidel. A důležitá poznámka : Hlásí se dobrovolně k vykonání zvláštních úkolů jakéhokoliv druhu ! Konkrétně dále v Británii absolvoval od 30.9 do 27.10.1941 kurz velitelů rot v rámci čs. brigády.
V únoru 1942 odmítl opakovaně npor. Uchytil vést kurz češtiny pro Němce v čs. brigádě. Pateticky argumentoval tím, že když se za 20 let v Československu česky naučit nechtěli, nebude je teď po svých válečných zážitcích doučovat. Záhy došlo ke změně zařazení, když S. Uchytil byl se svou půlrotou převelen do sídla presidenta Edvarda Beneše jako strážní jednotka.
Od 24.4. do 8.5. 1942 absolvoval výše zmíněný britský kurz pro zvláštní způsob boje. Od 21.8.1942 do 28.9. 1942 absolvoval výsadkářský kurz ve Velké Británii. Po té byl ustanoven velitelem čs. výcvikového střediska pro výcvik parašutistů. V roce 1943 absolvuje radiokurz pro důstojníky, dále 3 měsíční tankový kurz v britském výcvikovém středisku. Ve stejném roce pak od 6.7. do 26.7. absolvoval tankový technický řidičský kurz i zde anglické vysvědčení dokládá velmi dobré hodnocení výcviku na tanku Crusader III. Od 3.8. do 30.8. je frekventantem radiotelegrafního kurzu a od 31.8. do 27.9. střeleckého kurzu – vše ve Farnborough. Od 3.9. 1943 je přemístěn k tankové rotě jako velitel čety.
V Anglii Stanislav Uchytil nenacházel z důvodu přebytku důstojníků, zařazení přiměřené jeho hodnosti i kvalifikaci. Měl být vysazen do protektorátu, cvičil původně s výsadkáři, kteří později v protektorátu uskutečnili atentát na Reinharda Heydricha, v poznámkách se uvádí jméno Josefa Valčíka. Ovšem situace se měnila, velení začalo počítat s tím, že bude též třeba vycvičených výsadkářů – důstojníků - pro čs. jednotku do SSSR. Perspektiva kapitána Uchytila se tak postupně zcela změnila.

Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje 3/2018

Autor: Vlastislav Smutný
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo:






Předchozí článek: Dvě králická výročí
Následující článek:


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml