Sdružení přátel Pardubického kraje

Dvě králická výročí


26.01.2019 Dilema
V červnu letošního roku slavily Králíky výročí 450 let od první písemné zmínky o městě. Někteří se přirozeně divili, že budeme slavit 450 let, když v roce 1967 proběhly oslavy výročí 600 let. Tento nesoulad vznikl nepřesnou interpretací staršího pramenu a nyní snahou o co nejserióznější uchopení dané problematiky. Vedení města bylo před rokem 2017 vystaveno volbě, zda navázat na výročí z roku 1967, spjaté s dokumentem z r. 1367, nebo vzít za relevantnější záznam z roku 1568. V prvním případě by však Králíky v roce 2017 neměly slavit 650 let jakožto výročí první písemné zmínky o městě, protože se tu píše pouze místě, ke kterému se, a to dost nejasně, vztahuje slovo Greylichs, ze kterého se později vyvinulo pojmenování Králíky.

První známou hodnověrnou písemnou zmínkou o Králíkách je až dokument z roku 1568 – od kteréhož data v letošním roce uběhlo 450 let. První, šestisté, výročí odkazuje ke staršímu pramenu a lidé ho při oslavách v roce 1967 přijali. Jeho interpretace jako první zmínky o městě je však zavádějící. Druhé výročí nemá tak vysokou cifru a je pro řadu Králických novinkou, ale je serióznější.

Co je „montana in Greylichs“
Z roku 1367 se dochoval dokument, kterým Karel IV. postupuje některá svá panství Čeňku z Potštejna. Jde tu o vzájemnou výměnu některých panství, kterou inicioval panovník ze strategických důvodů. Ve výčtu panství (či území, majetků), které přecházejí na Potštejna, je uvedena také celnice v Mladkově a „montana in Greylichs“.
Spojení montana in Greylichs je tou první zmínkou, k níž se vztahovalo výročí 600 let v roce 1967. Interpretace těchto slov je však velmi nejasná a dovoluje spíše vyvodit, co neznamenají, než co nám zaručeně říkají. Takřka jistě lze říci, že se tu výslovně nehovoří ani o osadě, ani o vsi, ani o městě. Ve středověké latině se slovem montana označují hory, pohoří (a ty na Králicku jsou) nebo také doly či krajina s doly (a v horách opravdu dolování často probíhá, viz horník, hornictví apod.).
Výraz Greylichs pak možná souvisel s přídavným jménem, jehož význam v tehdejší němčině znamenal hrozný, strašný; to mohlo souviset s charakterem divokého, dosud nekolonizovaného, území, kde žijí vlci atp. Odsud vychází i pověst o princezně Panylii, hledající ústraní pro své truchlení, která měla o místě dnešních Králík prohlásit, že je strašné (greulich), a že je tedy vhodné, aby se tu usadila. Výraz Greylichs však může odkazovat i k přídavnému jménu přivlastňovacímu, které by zamenalo Grulichovy. Celé spojení pak lze interpretovat jako strašné hory, strašné doly, doly ve strašné krajině či Grulichovy hory nebo doly, přičemž onen Grulich mohl být organizátorem tradované důlní činnosti – která však, pokuď vůbec probíhala, nebyla dlouhodobě úspěšná, protože žádné další hodnověrné zmínky o ní ani o osídlení Králicka až do roku 1568 nenacházíme. Taktéž tzv. Klaudyánova mapa z roku 1518 zobrazuje blízký Mladkov, Jablonné či Mezilesí (Mittelwalde), avšak v místech dnešních Králík vidíme pustý les.

Další okolnosti
Proti existenci města již ve 14. století svědčí i další ukazatele: V této době není evidována žádná králická fara – kdyby bylo město, mělo by faru. V listině se zmiňuje celnice v Mladkově. Celnice se budovaly na okrajích kolonizovaných území a za nimi býval tzv. pomezní hvozd. V Mladkově tedy nejspíš opravdu končilo kolonizované území ve směru na východ.
K pokusu o kolonizaci Králicka, který zřejmě skončil nezdarem, prof. Musil dodává, že Žampachové, kteří území dále drželi, permanentně bojovali s nedostatkem financí, panství různě zastavovali, dělili, prodávali a zase kupovali a že zřejmě ani nevynikali v organizačním talentu – zkrátka po 200 let nenastala příliš vhodná příležitost k dalšímu pokusu o kolonizaci Králicka.
Konečně problém je i samotná datace listiny Karla IV., která sice uvádí rok 1367, ale zmiňuje také, že k popisovaným převodům došlo už v roce 1357. Je pravděpodobné, že v roce 1357 vznikl jakýsi koncept, který byl z nějakého důvodu oficiálně zlistiněn až v roce 1367. Je tedy otázka, zda případné výročí odvozovat od roku 1367, či 1357.

Kolonizace Králicka v 16. st.
Vhodná situace k dalšímu pokusu o osídlení Králicka nastala až v polovině 16. st., kdy se Zdeňku Žampachovi z Potštejna podařilo znovu sjednotit žampašské panství a měl zájem udržet i Králicko, a tak zahájil kolonizační akci v našem regionu, při níž, pravděpodobně kolem roku 1548, založil město Králíky jako správní a hospodářské centrum králického panství.
Zdeněk Žampach však v roce 1562 zemřel a všechna panství pak spravoval i jménem svých nezletilých bratrů nejstarší Zdeňkův syn Jan Burian Žampach. Když v roce 1568 došlo k rozdělení žampašského panství na čtyři díly, připadlo podle všeho Janu Burianu Žampachovi právě Králicko. A právě v tom roce Jan Burian Žampach posílá pro komorníka desk zemských, aby přesně vytyčil hranice panství mezi ním a majetky sousedních Černhauzů z Mezilesí. Z jednání se dochoval protokol, v němž jsou vyjmenovaní svědkové z Králík. Když byli dotazováni na předchozí situaci na panství, vyjadřovali se v tom smyslu, že ji neznají; i to je nejspíš poukazem na to, že město, tedy Králíky, ze kterého svědkové pocházeli, na místě neexistovalo příliš dlouho, nejspíš právě tak 20 let (1548–1568).

Práce s prameny
Králicko je jako region mimo hlavní zájem historiků, takže se mu věnují spíše laičtí nadšenci. Lze říci, že dosud jediným profesionálem je v tomto ohledu profesor František Musil, jehož články a kniha Dějiny Králicka problematiku dostatečně zpracovávají. Zřejmě jako jediný komplexně pracuje s použitím relevantních historiografických metod a na základě vlastního studia pramenů v odborném smyslu – je tak základní autoritou v historickém popisu našeho kraje.

Zajímavost na závěr
Historie pohybu lidí na Králicku je zřejmě mnohem starší, než se dosud uvádělo – potvrzuje to nález bronzové sekyrky v katastru Prostřední Lipky (ověřeno archeology ve Vysokém Mýtě). I to je příkladem nutnosti provádět korekce s postupujícím bádáním.

GPS souřadnice: 50.0844114N, 16.7606225E

Autor: Mgr. Michal Kos
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018






Předchozí článek: První den svobody v Poličce
Následující článek: Stanislav Uchytil


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml