Sdružení přátel Pardubického kraje

Sto let české aviatiky dle dobového tisku


14. 05. 2010 Pardubice si letos připomínají jedno významné výročí. V roce 2010 je to totiž přesně sto let od doby, kdy se o tomto městě na východě Čech začalo psát po celé Evropě. Od roku 1910 totiž nesou Pardubice díky Ing. Janu Kašparovi označení „kolébka české aviatiky“.
Pardubický rodák Ing. Jan Kašpar totiž na počátku roku 1910 začal se svými vlastními leteckými pokusy. Připomeňme, že Jan Kašpar se narodil 20. 5. 1883 v Pardubicích a již v době studia na pražské technice bylo jeho zálibou létání. Poté pracoval v Německu ve fi rmě Baase & Selve, která vyráběla součásti pro vzducholodě. Po roce se vrátil do Čech, kde pracoval v Mladé Boleslavi u fi rmy Laurin & Klement. Na podzim roku 1909 však začíná chystat stavbu svého letadla, původně na dvoře hotelu Veselka, který tehdy patřil jeho rodičům. V lednu 1910 pak dostal stavební povolení ke stavbě hangáru. Když však byly jeho pokusy se sestrojením vlastního letounu neúspěšné, rozhodl se Kašpar pro nákup stroje Blériot. Rok 1910 byl rokem velmi významným pro českou aviatiku i pro Parduubice, které se tak díky úspěchům svého rodáka stávaly středem pozornosti. Co tedy o pokusech Ing. Kašpara napsal v roce 1910 místní tisk?

Neodvislé listy ze dne 26. 3. 1910 se sice v reklamě věnují aviatice, ale zatím ještě nikoliv Kašparovi: „V pondělí dne 4. a v úterý dne 5. dubna uspořádá zdejší majitel biografu p. Vavruška dvě představení, při nichž jako zajímavou novinu přednese „Wrightův vzlet aeroplanu“. Dá se očekávat, že obě představení budou hojně navštívena.“ 16. dubna 1910 se však již i Neodvislé listy v článku nazvaném Aeroplan v Pardubicích podrobně věnují pokusům Ing. Kašpara: „Čilý náš inženýr p. Kašpar, syn majitele hotelu „Veselka“, překvapí veřejnost pardubskou co nejdříve veřejným vzletem svého aeroplánu, syst. Bleriotova. Zkoušky tyto dny konané na vojenském cvičišti vydařily se nad očekávání.
Hned v první den pokusného vzletu se po dvakráte do výše as 12–16 metrů a na dálku několik set metrů – žel však, že při druhém – trochu neopatrném prudkém přistání poškodila se vrtule a od pokusu muselo se přestati, an pan inž. svoji reservní zapůjčil do Prahy p. inž. Hieronymu a tak umožnil mu činiti pokusy pro nedělní vzlet v Chuchli. Po zhotovení vrtule nové, která nepracovala tak jako původní z továrny, podařilo se zase p. inž. Kašparovi v pátek dopol. několikrát se vznésti. Po úplném vyzkoušení a důkladném ovládání aeroplanu vynese se náš čilý aviatik do větší výše, což bez důkladného obeznámení není možno, nechce-li dáti život všanc, vždyť i výcvik v jízdě na kole, motoru atd., trvá delší dobu a snad žádný, kdo sedne poprvé na automobil, nežene se rychle do předu. My a celá veřejnost přejeme p. inženýru, by brzy obletěl Pardubice a z různých přítelíčků si pranic nedělal. Náhodou meškající náš fotograf – všudybyl p. Deyl – zachytil svoji momentkou různé snímky z prvního vzletu aeroplanu v Pardubicích; tytéž možno ve skříni naproti poště u něho si opatřiti.“ Sobota 16. dubna 1910, kdy Kašpar uskutečnil první dvoukilometrový řízený let, je považován za počátek české aviatiky. Naopak 21. dubna 1910 Neodvislé listy spekulují nad tím, že Ing. Kašpar možná bude činit další letecké pokusy v Plzni: „Pro velmi špatné počasí a silný vítr nebylo možno tento týden p. inž. Kašparovi žádné výlety podnikati, za to však pracoval pilně na svém vlastním stroji létacím, který bude pro 2 osoby a kterým hodlá podniknouti zkušebné lety již ve 14 dnech. Konstrukce stroje je úplně hotova, na motoru pracuje se neúnavně a tak se bohdá dočkáme v Pardubicích dvojího letu, z nichž jeden je vlastní dílo pana inž. Kašpara. O zdařilém výletu p. inženýra přinesly i zahraniční veliké listy zprávy, že obdržel již náš aviatik četné nabídky, z nichž zvláště lákavá je z Plzně a od „Aero klubu“, a pak z Ruska.
Co se nám ale nelíbí, že nám chce pan inženýr přeložiti své létací pokusy do Plzně (do Malešic) a tak připraviti nás o „primát“ v létání jako v prvním českém městě. Pan inženýr Kašpar v Plzni již byl a má tam první veřejný vzlet již 5. a 6. května konati, ovšem o příznivém počasí. Snad by to ale p. inženýr neudělal, aby odletěl do krajů cizích a nás nechal jeti za sebou, a záleží na povolaných činitelích, aby si první výlet zajistili, dokud čas. Snad mohly by naše čilé vlastenecké spolky akci vzíti do ruky – jako Severočes. jedn. Ústř. Matice aj.; vždyť něco podobného žádné město nedalo bysi ujíti. Což naše slavná městská rada?“
Jak však vidno z následujících článků, zůstal ing. Kašpar i nadále věrný Pardubicím, kde konal své letecké pokusy. Například v Neodvislých listech z 21. 5. 1910 se píše: „Dnes ráno o 5 hod. vznesl se p. inženýr Kašpar opět se strojem „Blériot“ a podařilo se mu dvakráte přeletěti vojenské cvičiště i s přiléhajícími pozemky. Skvostná to byla podívaná na klidný let aeroplanu ve vzduchu, jak ve výši 3–4 metrů nesl se nad rolemi, jak stočil se k vojenskému cvičišti, odkud po dvojím obletění bez doteku se zemí zamířil na místo vzletu. Dle sdělení několika účastníků, kteří čas pozorovali, byl ve vzduchu bez doteku země 8–9 minut. Jest to tento týden již druhý vzlet, který se tak zdařil, a možno veřejný vzlet co nejdříve očekávati. Jen klidné počasí na zkoušky.“
Pokusům Ing. Kašpara se však zdaleka nevěnoval jen místní tisk. Například Národní listy na počátku června 1910 přinesly tento článek: „Pardubice jsou prvním městem v Čechách, které může se pochlubiti zdařilým letem prvního českého aviatika. 1. června, ač let nebyl ohlášen, sešlo se k 8. hodině večerní asi 4 000 lidí, kteří marně však očekávali vzlet. Motor nefungoval následkem krátkého spojení v indukční cívce. Kašpar od letu vůbec upustil.
Dnes ráno o 5. hodině celý motor rozebrán a uveden v pořádek. Práce skončena v 8 hodin, inž. Kašpar obletěl jedno kolo na letišti a stroj zase uložil. Po celý den bylo pilně pracováno na pochroumaném létadle přítomného, nám všem milého hosta p. inž. Heina. Stroj bude snad zítra k letu připraven. Večer sešlo se as 5 000 lidí! A to nejen z Pardubic, ale také z vůkolních měst a vesnic.
Po 7. hodině stroj vyvezen z hangaru na letiště a na zkoušku obletěl za 14 minut asi sedmkrát letiště, na konec opsal velikou osmu a hladce přistál za bouřlivého jásotu obecenstva. Uletěl celkem asi 14 km.“ Neodvislé listy 4. června 1910 pak napsaly: „Pardubice mohou býti hrdy na svého krajana. Zvláště si v Pardubicích libujeme, že v bezprostřední blízkosti města při večerní procházce jak náleží létání užijeme. Po dnešním pěkném úspěchu nepochybujeme ani dost málo, že uskuteční se co nejdříve první přespolní let v Čechách z Pardubic do Chrudimě. Mimo to zdá se nám, že nám chystá inž. Kašpar společně s p. inž. Heinem zvláštní překvapení a těšíme se již na vzlet společný Čecha s Rusem.“ V Neodvislých listech se 18. června 1910 objevil inzertní článek nabízející fotografie z leteckých pokusů Ing. Kašpara: „Nejnovější snímky ze vzletu aeroplánu pana inženýra Kašpara v Pardubicích, asi 20 různých druhů, znázorňující úplný vzlet – jako: aeroplán samotný, přípravy k vzletu, plnění stroje, zkouška motoru, rozjezd aeroplánu, vznášení se od země, stroj letí do výše, ve výši as 10, 30 a 60 metrů, zatáčky aeroplánu, stroj snáší se k zemi, přistání k zemi, fotografi e p. inž. Kašpara atd. možno obdržeti ve fotograf. atelieru Deyl Pardubice, hl. poště, jakož i ve všech obchodech knihkupeckých, papírnických, trafi kách atd. v provedení fotogra- fi ckém po 20 hal., ve skvostném provedení světlotiskovém po 10 hal. Tablo-obraz s fotogr. p. inž. Kašpara,
obsahující celý vzlet, 12 obrázků fotograf. pouze 1 K. V den letu možno pohlednice i obrazy na letišti obdržeti.“ Po úspěšných pokusech se Ing. Kašpar rozhodl uspořádat v Pardubicích první veřejnou produkci. Proto 18. června 1910 vyšel v Neodvislých listech inzerát následujícího znění: „První veřejný vzlet aeroplanu v Pardubicích, uspořádá český aviatik inženýr Jan Kašpar Pardubic, v neděli dne 19. června 1910 mezi půl 6 a 8 hodinou večerní za klidného počasí na vojenském cvičišti ve prospěch Ústřední Matice Školské a Národ. Jednoty Severočeské. Při vzletu účinkuje oblíbená Šlemrova hudební kapela. Vstupné: Vyhrazené místo 5 K, I. místo 1 K, II. místo 50 hal. Za nepříznivého počasí uspořádá se druhý vzlet v stejném rozsahu dne 20 případně 21. t.m. v tutéž hodinu s platností vstupenek od prvního dne. Začátek a ukončení vzletu oznámí se ranou z hmoždíře. P.T. obecenstvo se zdvořile žádá, aby laskavě vstupenky viditelným způsobem nosilo a dbalo všech pokynů pořadatelstva; malým dítkám bez průvodu pp. Rodičů a s dětskými kočárky není přístup dovolen.“

Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo 1/2010.

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010




Předchozí článek: V Chrudimi byl otevřen hospic
Následující článek: Ostřetín – stručná historie obce od počátků do roku 1918


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml