Sdružení přátel Pardubického kraje

Téměř zapomenuté pardubické fi rmy (XI. část)


5.02.2012 Bohuslavem Fabianem (nar. 1906, Svítkov), který vlastnil v letech 1937–1942 živnost v oboru trhovectví a prodej po poutích v ul. Teplého č. 1628, dnes pokračujeme v „maratónu“ po pardubických živnostech, jejichž podrobný osud zavál „nános“ historie a nedokonalá lidská paměť. Střípky z nejrůznějších podnikatelských oborů známých, méně známých či dnešní generaci „vymřelých“, umožňuje podrobný průzkum archivních pramenů, které však z větší části rovněž mlčí a poskytují badateli v této oblasti pouze základní faktografi i a omezené podklady pro další bádaní. B. Fabian prodával cukroví, ovoce tuzemské i cizozemské, dále uzeniny, limonády, ale i hračky a textilní látky.
Antonínem Gabrielem začínáme krátkou zastávku u podnikatelů, jejichž příjmení začínalo písmenem G. A. Gabriel (nar. 1913 v Pardubicích, příslušný do Ostřešan) vlastnil v letech 1938–1947 obchod smíšeným zbožím v Rašínově ul. č. 1700. Dne 14. 2. 1938 ohlásil A. Gabriel živnost. Dne 16. 8. 1946 si A. Gabriel podává žádost o převzetí živnostenského oprávnění Václava Petržilky (V Ráji č. 528), který provozoval velkoobchod droždím, ale svého živnostenského oprávnění se zřekl.
Emil Gabriel vlastnil (nar. 1910 v Proseticích, příslušný do Řetenic, okr. Teplice – Šanov) v letech 1938–1942 obchod automobilovou a moto výzbrojí (auto-motovelo potřeby) v ul. Sladkovského č. 1875. Obchodním zástupcem byl Bohumil Trnka (nar. 1898, Leskovec, Kamenice n. l., bytem Sladkovského č. 1882). E. Gabriel provozoval tuto živnost původně v Teplicích (Šanov), ale v důsledku okupace území byl nucen obchod opustit. Ve fi rmě zřejmě pracovala i Gabrielova manželka Marta (roz. Křížová, 1909). Dne 5. 11. 1938 je podána žádost pardubických fi rem s podobným zaměřením, aby nebylo E. Gabrielovi vyhověno o založení fi rmy. Jako důvod bylo uvedeno plné pokrytí pardubických zákazníků. K podpisům je přidáno 20 razítek. Žádost však byla vyřízena kladně. E. Gabriel bydlel až do mobilizace v Řetenicích č. 232, pak nastoupil do vojenské služby v Přelouči. Po návratu se z Řetenic odstěhoval do Touženína u Loun. Od 1. 11. 1938 byl přihlášen do Pardubic. Firmu provozoval E. Gabriel od ledna 1936 do r. 1938 v Teplicích, od r. 1938 v Pardubicích.

Josef Gabriel (nar.1924, Pardubice) vlastnil v letech 1946–1949 nábytkové truhlářství v Havlíčkově ul. č. 1016. Ze dne 6. 9. 1948 se zachovala žádost o vydání živnostenského listu. Jednalo se o převzetí fi rmy po svém otci, který fi rmu provozoval již od roku 1892! J. Gabriel ml. absolvoval dvou letou mistrovskou školu pro truhláře v Chrudimi a mistrovské zkoušky. Jeho sestra Veleslava vystudovala Karlovu univerzitu. Marie Gabrielová (nar. 1896, Semily) vlastnila v Havlíčkově ul. č. 1016 prodej ryb v letech 1937–1941. Pozornému čtenáři neujde stejná adresa.
František Gartner (nar. 1889, Vysoké Mýto) vlastnil v letech 1941–1943 elektrotechnický závod v Pernštýnské ul. č. 40. Dne 24. 5. 1941 došlo k opovědění živnosti. Ovšem fi rma byla za předchozího majitele v činnosti již od roku 1919. Jednalo se tedy o klasické opovědění, ale spíše o povolení prodeje určitého zboží.
Zlatníků v Pardubicích nikdy příliš mnoho nebylo. Krátce před druhou světovou válkou vlastnil zlatnictví Oldřich Gerhart (nar. 1904, Náchod) v ul. Sladkovského č. 67, bytem Hronovická č. 641. Z dubna 1938 pochází žádost o vydání živnostenského listu. Jaroslav Golombiowski vlastnil velkoobchod se součástkami velocipédů v Jindřišské ul. (dříve Sladkovského). Jednalo se o generální zastoupení a výhradní prodej výrobců továrny Génial v Lyoně. Z archivních pramenů nelze zjistit rok založení fi rmy ani rok jejího ukončení, ale zřejmě fi rma zanikla v posledním roce války či krátce po jejím konci.
Jan Goričan (nar. 1903, Pardubice) převzal v červnu roku 1939 po své matce Aloisii obchod se smíšeným zbožím, který byl v provozu již od roku 1901 poblíž sv. Anny č. 534. Dne 3. 4. 1939 vydal oznámení o předpokládaném vzniku obchodu potravního se stanovištěm u sv. Anny. Dne 15. 4. téhož roku Grémium obchodu v Pardubicích doporučilo vydání živnostenského listu J. Goričanovi. J. Goričan vypomáhal od roku 1930 v obchodu své matky (po smrti svého otce). Z tohoto důvodu musel ukončit předčasně studiu na průmyslové škole. O obchodu smíšeným zbožím Karla Gottlieba víme jen prostřednictvím zprávy o likvidaci obchodu dne 1. 10. 1937. Pro badatele jistě kuriózní způsob, jak se dozvědět o existenci dalšího „podnikatelského střípku“ z Pardubic.
Blažena Grelová (nar. 1909, Pardubice) vlastnila v letech 1935–1948 obchod s ovocem a zeleninou (zeleninové sadby po trzích) na Bílém nám. č. 137. Roku 1935 převzala živnost po své matce. Ze zajímavostí můžeme uvést dopis, adresovaný Okresnímu NV v Pardubicích (živnostenské komisi), ve které uvádí B. Grelová svůj velmi špatný stav, který má sloužit jako doklad o vydání rozšíření živnostenského listu. B. Grelová mj. uvádí, že jako dítě přišla nešťastnou náhodou o oko. Ze dne 25. 6. 1947 dokládá lékařské vyšetření MUDr. Antonína Faldyny o trpění „hostcem kloubovým a známkami dráždění sedacího nervu a zákalem na levém oku po zranění.“ Dne 18. 7. 1947 Hospodářská skupina ambulantních podnikání (obvodová úřadovna v Pardubicích) uvedla, že nemá námitek proti rozšíření živnostenského podnikání B. Grelové.
Trhovci prodávali zeleninu a ovoce na trzích v Pardubicích i po druhé světové válce, vystavovali své zboží vždy ve středu a v pátek. Kromě jarmarků existovaly i trhy denní, vždy v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu. Na jižní podélné straně Pernštýnského náměstí se B. Grelová pokusila přeměnu trhovecké (ambulantní) živnosti na obchod se stálým stanovištěm. Ústřední svaz obchodu však její návrh zamítl. Grelová se odvolala k Zemskému národnímu výboru v Praze dne 23. 2. 1948. Ten však ze dne 13. 7. téhož roku námitku Ústředního svazu obchodu potvrdil. Eliška Grofová (nar. 1899 v Domašíně, okr. Rychnov n. Kněžnou vlastnila přibližně kolem roku 1941 v Pardubičkách č. 201 povoznictví koňským potahem. Adolf Gros (nar. 1873, Bučovice na Moravě) vlastnil v letech 1934 1940 obchod textilní a konfekční na Wilsonově nám. č. 450. O činnosti fi rmy nevíme prakticky nic, jen datum potvrzení živnostenského listu (7. 8. 1934) a přerušen činnosti fi rmy bez uvedení důvodu (8. 3. 1940).
Židovský podnikatel Bernard Grosman vedl v letech 1937–1941 obchod s peřím a kožemi, dále suchými a surovými kožemi v malém v Milheimově ul. č. 612. Z rasových důvodů byla nad fi rmou uvedena vnucená správa (Rudolf Maisner, později od 20. 7. 1941 Hubert Hundt, Pardubice, Pražská č. 8).
Malvína Grosová (nar. 1880, Pardubice) vedla v letech 1932–1940 prodej sportovních potřeb všeho druhu na Wilsonově třídě č. 450. Z bohaté nabídky sortimentu uveďme např. tenisové rakety, míče, sportovní sítě, ale i obuv apod. Den 30. 10. 1940 je registrováno odhlášení živnosti.
Adolf Grosser (nar. 1888, Vlčovice) vlastnil v pardubickém hotelu Imperiál prodejnu originálních obrazů (náměstkem byl Jaroslav Dopita, bytem Pardubice, Teplého č. 1370). Obchod provozoval v letech 1940– 1943.
Ladislav Gruntorád (nar. 1905, Praha- Žižkov) vlastnil v letech 1930–1948 prodejnu zeleniny a okurek ve Štrossově ul. č. 277, později v Havlíčkově č. 1887).
Karla Grotterová (nar. 1902, Tuněchody, okr. Chrudim) vlastnila v letech 1939–1942 obchod potravinami a prodej sodové vody v kiosku i pardubického pivovaru (bytem Hůrka č. 1085), dříve Anna Víchová (bytem Labská č. 17). K. Grotterová působila před založením vlastní fi rmy jako samostatná vedoucí restaurace u Bělobranské dubiny, též jako prodavačka v jedné z fi remních prodejen Panis, rovněž i ve sběrně prádla fi rmy Večerník. Dne 10. 8. 1940 si podala žádost o koncesi k prodeji piva v uzavřených lahvích. Dne 13. 9. téhož roku odpovědělo Společenstvo hostinských, výčepníků a kavárníků v Pardubicích „Není žádných námitek pro udělení koncese.“ Městský úřad v Pardubicích však žádost K. Grotterové dne 26. 9. 1940 zamítl.
Josef Gróš (nar. 1906, Plzeň) provozoval kapelnictví v ul. Sladkovského č. 594 v letech 1930–1947, později v Praze. Živnostenský list byl vydán dne 4. 12. 1930.
Živnost byla provozována do konce r. 1938, pak odjel J. Gróš do ciziny, kde byl do konce r. 1944 zaměstnaný jako hudebník. V archivních pramenech je zmínka, že J. Gróš ve skutečnosti kapelnickou činnost od roku 1935 neprovozoval. Bohužel se více informací nezachovalo.
Marie Gruberová (nar. 1917, Police n. Metují, okr. Náchod) vedla dámské krejčovství na nám Viktorie v roce 1942. Zachovalo se pouze povolení žádosti dne 5. 5. 1942 o provozování živnosti.
Podnikatelskou činnost začínající písmenem G zakončeme Václavem Grusem (nar.1902, Pardubice), který v poválečných letech 1948–1949 provozoval krátce výrobnu vyšívaného dámského prádla, dále výrobu dětských šatů a souprav na Stalinově tř. č. 60 (Pasáž).
Firmou Habal a Kraus otvíráme podnikatelské aktivity začínající písmenem H. Předně je třeba říci, že fi rma Habal a Kraus není rozhodně zapomenutou fi rmou. O její fi remní značce jsme psal i na stránkách ZKPP. Archivní prameny k této fi rmě jsou však značně roztroušené a na následujících řádkách se objeví některé nové skutečnosti. Ve SOkA Pardubice jsou archivní materiály mapující činnost fi rmy v letech 1930–1948. Továrna na el. stroje a kompresory sídlila v Palackého tř. č. 292, později v ul. K Višňovce. Po roce 1945 se ocitla továrna v národní správě Čs. závodů kovodělných a strojírenských, n. p. Praha.
Jaroslav Habal se narodil 1904 ve Skutči, domovskou obcí byly však od roku 1918 Pardubice, ul. Pichlova č. 1494. J. Habal opověděl živnost 21. 1. 1927. Dne 17. 7. 1930 projednala živnostenská komise žádost Františka a M. Habalových o výstavbu elektrotechnických dílen, skladů a kanceláří. V komisi zasedal mj. i známý pardubický podnikatel B. Souček, který v Pardubicích vlastnil továrnu na oleje. Žádost byla kladně vyřízena. První elektrodílny byly ke kolaudaci připraveny již 7. 11. 1930. Stály na pozemku K Višňovce (někdy psáno též Na Višňovce) č. katastru 2505/II.
Z archivních pramenů se o činnosti fi rmy Habal a Kraus zachovala i stížnost podaná dne 13. 3. 1934 Antonínem Šulčíkem ul. Pichlova č. 760 na velký hluk, který vychází z dílen fi rmy HAK (Habal a Kraus) v pozdních večerních hodinách. Jaroslav Habal však oznámil, že má večerní práci na směny povolnou živnostenským inspektorátem. Práce ve fi rmě trvala do 21.30 hod. Firmě měla ve svých počátcích jednoho obchodního zástupce. Specializovala se na výrobu kompresorů, el. strojů, opravy těchto strojů. Své výrobky dodávala na tuzemské i zahraniční trhy. V archivních pramenech není doložen nic o druhém podnikateli Krausovi, jehož jméno tvořilo v kombinaci s Habalem známou fi remní značku HAK.
Václav Habětínek, původem vojenský krejčí z Košic (nar. 1895) vlastnil krejčovství v letech 1938–1939 v ul. Palackého č. 6. Dne 21. 11. 1938 si V. Habětínek podal žádost o povolení krejčovské živnosti v Pardubicích. Žádost byla ovšem poslána z Písku, kde V. Habětínek bydlel. Dne 2. 11. 1938 přišla od Spolku krejčí v Pardubicích kladná zpráva. V. Habětínek se přestěhoval do Pardubic, od 6. 3. 1939 bydlel Na Ležánkách č. 59.

Autor: PhDr. Petr Borovec
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2011






Předchozí článek: Sedmá velmoc a reklama - inzerce jako reklamní síla v regionálním tisku
Následující článek: Ústeckoorlická Kociánka


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml