Sdružení přátel Pardubického kraje

Tuisté z Pardubic putovali po zajímavých místech jižně od Pardubického kraje

Boskovice

08. 05. 2011 Na základě několikaleté spolupráce s členy Klubu přátel Boskovic, kteří nám pravidelně zasílají informační turistické ročenky VÍTEJTE NA BOSKOVICKU, jsme se rozhodli uspořádat letní turistické soustředění v jejich městě, abychom osobně poznali alespoň některé z nabízených historických, kulturních i přírodních krás REGIONU BOSKOVIC.
Město Boskovice leží na úpatí Hornosvratecké a Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce kolem 380m, asi 40 km severně od Brna a je pro nás dostupné vlakem na trati PARDUBICE-ČESKÁ TŘEBOVÁ-BRNO.
Ubytováni jsme byli v centru města v DOMOVĚ MLÁDEŽE STŘEDNÍ PEDAGOGICKÉ ŠKOLY, ve 2-3 lůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, společnou vybavenou kuchyní a jídelnou s TV přijímačem. Ubytovna prošla nedávno celkovou rekonstrukcí a tak vše vonělo novotou a čistotou. Její poloha zaručovala snadnou dostupnost jak vlakového i autobusového nádraží, tak i kulturních, sportovních a restauračních zařízení.

Soustředění se konalo ve dnech 21.- 28.8.2010 (sobota-sobota). Na nádraží nás přišli přivítat zástupci Klubu přátel Boskovic pan Bušina a paní Sokolová, kteří nás ochotně doprovodili do místa našeho ubytování a nabídli nám pomoc při organizování vycházek a výletů.
Po ubytování jsme se v doprovodu pana Bušiny vydali na procházku po historickém Masarykově náměstí, kterému vévodí farní kostel sv. Jakuba a renezanční radnice s věží a ochozem. V radnici je umístěna Galerie malíře Otakara Kubína, místního rodáka. Z náměstí jsme se vydali po červené turistické značce vzhůru na zříceniny hradu Boskovice, který nás nadchl svou mohutností, poměrně zachovalými hradbami s cimbuřím, jež jsou dobře dostupné a poskytují daleké výhledy na okolní zalesněné kopce i kopečky, města i vesničky. O skutečnosti, že se nacházíme uprostřed kopců, jsme se přesvědčili při sestutpu z hradu přes strážní věž Baštu (487 m n.m.) po naučné stezce HRADNÍ OKRUH, která nás vedla kamenitou lesní cestou prudce dolů do údolí říčky Bělé. Odměnou po náročném sestupu nám byla pohodlná cesta podél toku říčky, na němž je vybudováno několik miniaturních náhonů s jezy, vodními koly pohánějícími dřevěné mlýnky, jež jsou hlídané postavičkami vodníků a strašidel.
V neděli jsme uskutečnili vlakový zájezd do oblasti MALÁ HANÁ, který jsme zahájili prohlídkou městečka Jevíčko, kde nás na náměstí čekal kronikář města pan Fr. Plech, spolupracovník Klubu přátel Boskovic. Provedl nás starou židovskou čtvrtí včetně návštěvy synagogy a umožnil nám přístup na 50 m vysokou městskou věž, odkud je kruhový výhled. Na severu jsme viděli nám známý vrchol HUŠÁK nad MORAVSKOU TŘEBOVOU, na jih kopečky zatím neznámé DRAHANSKÉ VRCHOVINY, na západ zbytky německé dálnice budované za 2. světové války. Mohutným podchodem pod ní jsme se pak vydali polní cestou vzhůru na ČERVENÝ KOPEC s monumentálním památníkem vojáků, padlých v okolí za napoleonských válek. Kolem vodní nádrže Smolná, v níž se někteří v parném letním dnu osvěžili, jsme došli do města Velké Opatovice, kde jsme u kostela sv. Jiří obdivovali barokní sousoší Piety. Velký dojem v nás zanechala návštěva MORAVSKÉHO KARTOGRAFICKÉHO CENTRA, kde je umístěna 110m2 velká plastická mapa historických území MORAVY a SLEZSKA, vzniklá v 19. století, a dále kopie rukopisných map panství, velkostatků, mapy lesnické a rybniční.
Pondělí bylo věnováno putování po blízkém okolí města. Z náměstí jsme vystoupali lipovou alejí do místa dalekých výhledů na kopce Drahanské vrchoviny a naproti ležící dva vrcholy CHLUMŮ. Blízké výhledy nám poskytly půvabný pohled na věže kostela, radnice a nad nimi ležící zámek a úplně na obzoru zříceniny hradu BOSKOVICE. Další krátké zastavení bylo ve Westernovém městečku, kde se ocitnete uprostřed náměstí jako ve filmu Limonádový Joe. Z časů minulých jsme se po krátké chůzi borovými lesíky vrátili do přítomnosti, když jsme přišli na hráz Vodárenské nádrže, zbudované v letech 1985-89 za účelem akumulace vody pro vodárenský odběr. K hladině nádrže není povolen přístup, lze projít pěšky pouze po její hrázi, z které se nám naskytl neuvěřitelný pohled na romantické údolí obklopené hlubokými lesy bez jakýchkoliv známek civilizace, do níž jsme se vraceli naštěstí pomalu a nenásilně přes přírodní, naučný a odpočinkový areál ARBORETUM ŠMELCOVNA. Zde jsme obdivovali množství uměle vysázených okrasných jehličnatých a listnatých stromů i keřů, popínavých i ovocných dřevin, vodních a bahenních rostlin kolem romantického jezírka. Podle ukazatelů jsme došli "Cestou zapomenutých víl, skřítků a čarodějnic" k zahradnímu altánku, odkud byl výhled na všechnu tu krásu ve stráni nad říčkou Bělá. Podle ní jsme pokračovali po břehu rybníka a náhonu s klapajícím vodním kolem k bývalému mlýnu, dnes hotelu s příjemným venkovním posezením.
Další den jsme se vydali do zámku Letovice, který většina z nás znala pouze pohledem z projíždějícího vlaku jako mohutnou a do dáli novotou svítící dominantu města. Zámek je od roku 2004 v soukromém vlastnictví a je v něm prováděna komplexní rekonstrukce, zatím jsou opraveny střechy, fasáda a okna, přesto je částečně zpřístupněn veřejnosti. Většina ze 70 místností je bez podlah, omítek, vnitřního zařízení, v provozu je restaurace a hladomorna s mučírnou, a tak je prohlídka velkolepých zámeckých prostor zajímavá. Odpoledne jsme se vydali do nedalekého keltského skanzenu ISARNO, což je věrná podoba keltské vesnice z doby před 2. tisíci lety, zbudovaná v bývalém lomu a volně přístupná veřejnosti, i přes tento fakt zde bylo vzorně uklizeno.
Počasí nám zatím přeje, ve středu se ochladilo, ale je skoro jasno, tak se jde na rozhlednu na nedalekém MALÉM CHLUMU (488m n.m.). Vyrážíme z obce Doubravice nad Svitavou prudce vzhůru lesem, pak silničkou přes obec OBORA, upravenou, zářící různými barvami květů v zahrádkách, pak úbočím na vrchol kopce s nádherně svěží zelenou loukou, uprostřed níž trůní nevysoká dřevěná rozhlednička, avšak výhledy z ní jsou pohádkové do všech světových stran, a všude jako v pohádkách jsou vidět hrady nebo zámky; na západ LYSICE, na sever LETOVICE, na jih RÁJEC-JESTŘEBÍ, na východ zámek i hrad BOSKOVICE. Nemůžeme se vynadívat, ale fouká studený vítr, jdeme se ukrýt dolů do hlubokých lesů VELKÉHO CHLUMU, kde se též ukrývají pískovcové reliéfy J.Žižky, J.Husa a P.Holého, které vytesal amatérský sochař St. Rolínek, rodák z nedalekého Bořitova. V této obci obdivujeme románský kostel sv. Jiří ze 13. století s nádhernými sdruženými okny ve věži. Dnešní putování končíme v rozlehlém hostinci pivovaru ČERNÁ HORA, kde nabízejí kromě samozřejmě vynikajícího piva i menu za přijatelnou cenu a s poctivou domácí hovězí polévkou. Posilněni se ještě vydáváme na prohlídku nedávno zrestaurované Křížové cesty z roku 1864, vedoucí prudkým svahem ke kapli Sv. rodiny. Při obnově 14 zastavení byly použity místní ručně vyráběné cihly, zasazené litinové reliéfy byly odlity v Blanenských železárnách a jsou zajímavou ukázkou moderního pojetí biblických výjevů.
Ve čtvrtek jsme opustili hrady, zámky a kaple a vydali se konečně dobývat vrcholové partie Drahanské vrchoviny (nejvyšší vrchol SKALKY 735m n.m.). Dobývání jsme si ulehčili přesunem autobusem do obce ŽĎÁRNÁ (600m n.m.). Pak už jsme pokračovali turistickým pochodem polními cestami, odkud byly nádherné výhledy na hluboké ničím nedotčené lesy Drahanské vrchoviny. Ještě procházíme kolem polorozbořeného ohromného statku a neudržovanou třešňovou alejí se starými pokroucenými stromy jako posledními svědky civilizace a záhy se noříme do jehličnato-smíšených lesů s mohutnými duby i buky, kde se nachází proslavený houbařský ráj. A skutečně - bedly, hřiby i křemenáči zde rostou i na cestě, nikdo neodolá sběratelské vášni, přestože sbíráme jen ty nejlepší kousky, máme záhy plné tašky. A to nás ještě čeká odbočka k pramenům tajemné říčky PUNKVY, které vyvěrají uprostřed rašeliniště a stékají se do studánky, stále označené tyčí s logem TV 1, avšak hrneček průvodce pořadu L.Munzara už tu není.
Pak jsme pozvolně vystoupali až do výšky 730m, téměř na úroveň nejvyššího vrcholu SKALKY, vzdáleného už jen asi 1km, avšak z časových důvodů jsme se museli vracet dolů do obce SUCHÝ, a to přímo a dosti prudce po asfaltové cyklostezce. Po občerstvení v novém a příjemném Penzionu U Petra se vydáváme hledat zbytky plavebního kanálu, budovaného postupně v 16 - 18 století a sloužícího k plavení dříví z lesů kolen obce SUCHÝ na pilu ŠMELCOVNU u Boskovic. V husté chatové zástavbě kolem rybníku nacházíme opravdu jen zbytky kdysi patrně mohutných hrází kanálu, který je nyní opravdu už zcela suchý a částečně zasypaný zeminou.
Poslední den soustředění jsme dopoledne věnovali procházce židovskou čtvrtí Boskovic, která patří k nejzachovalejším v České republice. Provázela nás a výklad o historii a životě Židů včetně návštěvy synagogy maior, rituální lázně mikve a starého židovského hřbitova nám poskytla paní Sokolová z Klubu přátel Boskovic. Procházka se vzhledem k množství dotazů našich členů a díky nezměrné trpělivosti paní Sokolové s jejich zodpovídáním protáhla téměř na 4 hodiny. Byli jsme všichni nadšeni jejím zajímavým a poutavým vyprávěním na opravdu profesionální úrovni a jsme jí vděčni za její ochotu věnovat tak nám tolik času a pozornosti. Považujeme takto strávené dopoledne za pomyslnou "třešničku na dortu" našeho soustředění.
Odpoledne ještě většina účastníků navštívila krásný empírový zámek Boskovice, kde jsme obdivovali mimo jiné rozsáhlou expozici nábytku a obrazů. Procházku upraveným zámeckým parkem se vzácnými dřevinami jsme museli nechtěně zkrátit, neboť začalo silně pršet. Přesto jsme se večer ještě naposledy sešli v naší oblíbené restauraci ZÁLOŽNA, kde jsme zhodnotili letošní soustředění a shodli se na skutečnosti, že na jeho úspěšném průběhu mají velkou zásluhu členové Klubu přátel Boskovic, jmenovitě pan Bušina a paní Sokolová. Ještě jednou vřelé díky a brzy na shledanou se těší M.TIMAROVÁ a turisté Klubu přátel Pardubic.

Autor: Ing. Marcela Timarová
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2010




Předchozí článek: Skutečský rodák Václav Jan Tomášek a J.W.Goethe
Následující článek: Hlinecké masopustní obchůzky jsou na seznamu světového dědictví UNESCO !


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml