|
| |
|
Hlinecké masopustní obchůzky jsou na seznamu světového dědictví UNESCO !
08. 05. 2011 Česko dosud v soupisu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO zastupoval pouze tanec ze Slovácka - tzv. verbuňk. Na seznam jsou zařazovány tradice, kterým hrozí úpadek či zánik a které skupina obyvatel pokládá za součást svého kulturního dědictví. O padesátce nových kandidatur z celého světa rozhodoval v listopadu v keňské metropoli Nairobi mezivládní výbor UNESCO pro nehmotné kulturní dědictví. Mezi nově schválené projekty nyní patří například španělská hudební a taneční kultura flamenco, francouzská gastronomie či tradiční čínská medicína. Obrovským úspěchem nejen pro Českou republiku, ale zejména pro Soubor lidových staveb Vysočina je, že bylo schváleno zapsání masopustních průvodů z Hlinecka. Dalším úspěchem je, že se podařilo zapsat také sokolnictví, které na zápis je navrhlo jedenáct zemí včetně České republiky. V seznamu nehmotného světového dědictví tak má Česko se slováckým tancem verbuňk už tři tradice. Vraťme se však k masopustním obchůzkám na Hlinecku. Hlavními postavami masopustu jsou Turci, ženuška, slamění, ras s kobylkou nebo kominíci. Každý rok v únoru se vydávají na maškarní výpravu po vesnicích, jako je Vortová, Studnice, Hamry a místní hlineckou část Blatno, kde se tradice masopustní obchůzky dodržuje a předává z generace na generaci. Masopust se koná většinou o víkendu před Popeleční středou. Mluvčí průvodu masek je laufr neboli strakatý - žádá o povolení obec i každého majitele domku, kam masky zavítají. Dále mezi tradiční masopustní postavy patří také rasové, kominíci, kobyly, medvěd, ale i židé či osoba slaměného. Na závěr masopustní obchůzky dochází k obřadu poražení kobyly. A čím je tak ojedinělý průvod na Hlinecku? Zejména tím, že si masopustní obchůzky a masky udržely svoji podobu po dlouhé generace po několik desetiletí. Na Veselém Kopci u Hlinska se bude masopustní obchůzka konat 19.2. 2011.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2010 Předchozí článek: Tuisté z Pardubic putovali po zajímavých místech jižně od Pardubického kraje Následující článek: Sušárna čekanky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
