Sdružení přátel Pardubického kraje

U Sebranic naleznete nejkratší funkční železniční trať


2.03.2012 Mezi Poličkou a Litomyšlí leží obec Sebranice, které dominuje raně gotický kostel sv. Mikuláše ze 13. století. Vesnici a její zemědělské tradice se však snaží zviditelňovat především Spolek archaických nadšenců. Za vznikem spolku v roce 2007 stojí zejména rodina Kmoškova, která se snaží veřejnosti přiblížit, jak probíhal život na českém venkově kdysi v minulosti. A tak zde probíhá ruční sečení obilí, jeho mlácení cepy, výroba došků nebo tavení železa či ruční pečení chleba v pravěké peci.
Že mají členové spolku smysl pro humor, dokazují však i další aktivity, z nichž některé jsou ve stylu Járy Cimrmana. A tak můžeme u silnice mezi Sebranicemi a Lubnou u kapličky na Kněžství spatřit nejkratší funkční železnici u nás.

Jak je totiž známo, již při plánování výstavby železnice Praha – Olomouc, byla jedna z variant vyměřována přes oblast Litomyšlska. Železnice zprovozněná roku 1845 se však této oblasti vyhnula. Roku 1869 je však zaznamenán zájem o připojení Poličky na tuto trať. Roku 1875 se uvažuje o výstavbě trati Choceň – Litomyšl – Polička – Nové Město na Moravě – Jihlava. Později byla zprovozněna železniční trať Choceň – Litomyšl, ale propojení dále směrem na Poličku se stále odkládalo. Na počátku 20. století se jednalo o dvou variantách. Jednou z nich byla trasa z Litomyšle přes Poličku a Nové město na Moravě až do Znojma. Mezi tím však již došlo k výstavbě trati ze Svitav přes Poličku do Skutče. Stále uvažované spojení Poličky a Litomyšle se však odkládalo. Až teprve roku 1907 byla zahájena příprava trati, v roce 1909 bylo zahájeno trasování. Rakousko-Uhersko mělo platit 70% nákladů, české země 15% zbytek měly uhradit okresy a podnikatelé. Tato železniční komunikace měla obsloužit až 30 tisíc obyvatel.
Projekt trati byl vypracován roku 1910. Trať měla být vedena z Litomyšle přes obce Osík, Dolní Újezd, Horní Újezd, Sebranice a Střítež do Poličky. Ve všech výše uvedených obcích měly být zřízeny zastávky. Pro Sebranice měla být zastávka právě u kapličky na Kněžství, tedy mezi Sebranicemi a Lubnou. Roku 1912 byl projekt schválen zemským výborem a ministerstvem železnic, ale jeho realizace byla odložena na neurčito. O dva roky později pochozí komise trať schválila trať na místě, bohužel však první světová válka její realizaci zastavila.
Až roku 1919 po vzniku Československa se opět hovořilo o železniční trati spojující Litomyšl a Poličku. Z jednání na ministerstvu železnic vyplynulo, že 30 procent nákladů na výstavbu musí složit obce a podnikatelé. Tyto prostředky se bohužel však ani po dobu následujících 15 let nepodařilo nashromáždit. Roku 1936 se konalo další jednání na ministerstvu železnic. To však prohlásilo, že nepovažuje tuto trať za strategickou. Zájemci o stavbu by museli složit celý kapitál potřebný k její realizaci. Druhá světová válka, která vypukla roku 1939, veškeré snahy opět přerušila. Těsně po jejím skončení, zaslala Litomyšl v roce 1945 ministerstvu železnic žádost o obnovení řízení ve věcech výstavby železnice. To však bylo zamítnuto s tím, že je nyní důležitější obnova stávající poničené železniční sítě. Tím vlastně veškeré snahy o železniční propojení Litomyšle a Poličky skončily.
Přesto však, jak již bylo uvedeno, část této železniční tratě stojí a to i s pomníčkem připomínající tuto dopravní cestu. Ten byl slavnostně odhalen a vysvěcen na svátek sv. Václava 28.9.2007 při oslavách 660 let první písemné zmínky o obci Sebranice. Součástí pomníku je i železniční trať dlouhá 4 090 m s rozchodem 1435 mm. Trať byla shledána nejkratší funkční železnicí v republice a zapsána do České knihy rekordů. Tato trať je vzpomínkou na nerealizovaný projekt železniční tratě z Litomyšle do Poličky.

GPS souřadnice: 49.7944908N, 16.2406078E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2011






Předchozí článek: Svojanov nabízí výjimečnou gotickou zahradu i spojení středověkého hradu s romantickým zámečkem
Následující článek: Jan Vincenc Diviš (1848 – 1923) a Přelouč v díle jeho vnuka básníka Ivana Diviše


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml