Sdružení přátel Pardubického kraje

Údolní přehrady na řece Chrudimce

Sečská přehrada. Foto: Archiv Destinační společnosti Východní Čechy

18. 12. 2008 Řeka Chrudimka pramení v oblasti Českomoravské vrchoviny ve Filipovském polesí. Má tři prameny – Filipovský ve Staré oboře, severozápadně od obce Svratouch, dále Chlumětínský – na jihovýchodním svahu kopce Oběšený nad Svratouchem a jako třetí pramen Herálecký na Votavovském kopci. Prameny vyvěrají v nadm. výšce 700 m. Pod rybníkem Krejcar u Kameniček vytvářejí říčku Chrudimku. Její tok je 108 km dlouhý, horní a střední tok je převážně kamenité řečiště, dolní tok je pozvolný. Chrudimka má celkem 32 přítoků – většinou malých potoků. Nejsilnější přítok je řeka Novohradka v dolním toku. V Pardubicích se jako levý přítok Chrudimka vlévá do Labe. Její povodí je maximálně hospodářsky využito.

Tato řeka po celá staletí přinášela nejen užitek obyvatelstvu, ale i zkázu. Byly zde časté povodně, které ničily nejen lidská obydlí, ale působily značné škody v krajině. Jedna z největších povodní byla 13. a 14. srpna 1880, která způsobila nedozírné škody. Proto bylo vyvoláno vodoprávní řízení, které se konalo v létě roku 1904 v Nasavrkách s tím, že se na Chrudimce vybudují následně tři přehrady.
První přehrada se v létech 1906 – 1912 budovala u obce Hamry, tj. v horním toku Chrudimky. Hamerská vodní nádrž je jedna z nejstarších přehrad u nás se sypanou hrází. Tato údolní přehrada je v terénní soutěsce mezi obcemi Hamry a Studnice. Přípravné práce byly zde zahájeny v roce 1904. Jádro přehrady je z betonu, násep je hlinitý s jílovým těsněním. Povrch hráze je vyztužen kamennou dlažbou, vodní plocha je 66 ha, objem přehrady 2 580 m3. Přehrada v tomto úseku měla zabránit katastrofálním následkům povodní. Nyní slouží jako vodní zdroj pitné vody.
Dále v létech 1924 – 1935 byla postavena Sečská údolní přehrada u obce Seč na středním toku Chrudimky v soutěsce mezi hradem Oheb a protějším vrchem Vildštejn. Přehradní hráz je z betonu a žuly, její výška je 35 m a vytváří jezero o ploše 194 ha. Délka přehrady je 7 km. Vodní kapacita činí 21 mil. m3. Sečská přehrada je v nynější době nejrozsáhlejší rekreační areál s oblíbeným střediskem vodních sportů v Pardubickém kraji. Z prostoru zříceniny hradu Oheb je nejkrásnější pohled na vodní plochu. Horní hráz přehrady je 160 m dlouhá a 7 m široká. Mimo to je zde ve skále hradu Vildštejna vybudován tunel 30 m dlouhý.
Při stavbě přehrady byla žula dopravována z lomu v Libkově lanovou dráhou, dlouhou 10 km. Jen pro posouzení – při stavbě bylo spotřebováno 1 450 vagonů cementu a 3 000 vagonů písku. Na severní straně koruny hráze je zřízen přepad pro období vody při povodních. Největší hloubka přehrady je 30 metrů.
Název Oheb nad přehradou se poprvé uvádí v roce 1315 jako majetek kláštera ve Vilémově. Hrad zde byl postaven ve druhé polovině 14. století pravděpodobně k ochraně vilémovského majetku. Písemné zmínky o hradu jsou v roce 1405, kdy jej vlastnil majitel protějšího Vildštejna – Ješek z Popovce a Ohebu. Na východní straně byl hrad oddělen mohutným příkopem a valem. Pravděpodobně jedinou stavbou byla obdélníková věžovitá budova. Ve druhé polovině 15. století byl hrad rozšiřován za držitelů Trčků. Význam hradu upadal po roce 1490 při dělení trčkovského panství.
V roce 1533 se Oheb uvádí jako pustý hrad.
Hrad Vildštejn je proti Ohebu na strmé skále. První zmínky jsou kolem roku 1315, kdy je v majetku Vilémovského kláštera.
Uváděný majitel je Hrabiše z Paběnic. Hrad je na strmé skále a pravděpodobný přístup byl po schodech nebo žebřících.
Hlavní budova byl věžovitý palác obklopený hradbou na kraji svahu. Další majitel Ješek z Popovce podnikal odtud loupeživé výpravy. Po něm se vystřídalo několik majitelů a v roce 1499 se hrad uvádí jako pustý.
Vybudováním Sečské přehrady, a tím zvýšením hladiny Chrudimky dnes nad ní vystupuje asi třetina skály. V hradní skále byl při stavbě přehrady vybudován tunel pro silnici vedoucí po horní hrázi.
V pořadí třetí přehrada v údolí Chrudimky je přehradní vodní dílo Křižanovice – Práčov vybudované v létech 1948 – 1953 jako energetické dílo. Výška přehradní zdi je 28,5 m, délka hráze v koruně je 137 m. Objem nádrže činí 2 mil. m3 vody. Voda z přehrady je vedena podzemním 3 km dlouhým přivaděčem na vodní věž a turbinu u Práčova. Její energie je využívána v energetických špičkách. Dále voda v nádrži slouží vodárenským účelům.
K vodnímu dílu Křižanovice náleží práčovská retenční nádrž.

Prameny:
K.V.Adámek – Slovník okresu Hlinsko
. Čechy – díl XIII. – J. Otto, Praha 1905.
Žďárské vrchy – turistický průvodce.
Krajem Chrudimky – Chrudim 1972.
Hrady, zámky a tvrze – východní Čechy.

Autor: Vlastimil Volák
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008




Předchozí článek: Zimní radovánky v Pardubickém kraji
Následující článek: Navštivte Železnohorský region !


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml