Sdružení přátel Pardubického kraje

VE VÍDEŇSKÉM ARCHIVU BYL NALEZEN ZAPOMENUTÝ PODKLAD Víme, jak vznikl požár v roce 1714.


7.07.2016 Kastelánka Nového Zámku u Lanškrouna Krasava Šerkopová se soustavně věnuje sběru informací o historii této nemovitosti.
V roce 2010 navštívila archiv rodu Lichtensteinů ve Vídni, kde získala fotokopie cca 400 stran dokumentů a dopisů z doby výstavby zámku (1698–1712). Překladu historických dokumentů získaných v archivu, které jsou psány barokním kurentem, anebo švabachem, se věnuje Milan Koudelka, který žije v jedné z obcí nedaleko Rudoltic. Už tři roky postupně překládá listiny z různých archivů, včetně toho lichtenštejnského. Díky spolupráci kastelánky a překladatele se podařilo v listinách objevit nové informace o výstavbě zámku, následcích jeho požárů, opravách a pozdějším velkém bourání. Zajímavé jsou informace ze života v zámku i podzámčí. Kastelánka může nyní návštěvníkům sdělit například to, jakou pokutu dostalo v roce 1703 pět rychtářů z okolí, kteří se pohádali a poprali v kantýně pro dělníky u zámku. Za poklad nalezený v archivu považuje kastelánka informace o hledání příčin požáru, který zámek poničil v roce 1714. „Donedávna se vědělo pouze to, že byla 14. dubna 1714 opravována část střechy poškozená vichřicí. Na opravě pracovali klempíři, kteří si zřejmě udělali na zahřátí ohníček, ten při odchodu asi neuhasili,“ uvádí kastelánka informace, které měla k dispozici před tím, než byly předloženy listin z vídeňského archivu. „Až nyní se v dokumentech podařilo objevit opravdový informační poklad,“ doplňuje. Jedná se o zprávu o výslechu dělníků, která byla zaslána knížeti.

„Je to velmi zajímavá výpověď dvou tesařů, purkrabího, drába a komorníka o možných příčinách požáru, o tom, kdo opravu vichřicí poškozených částí střechy před požárem přikázal, kde dělníci pracovali předtím, co dělali v době těsně před požárem, kdo a proč v části střechy rozdělal malý ohníček, v dokumentech je také zpráva adresovaná knížeti, díky které se majitel zámku o požáru dozvěděl,“ sděluje nadšeně kastelánka. Dopis adresovaný majiteli zámku jasně vyjadřuje ochromující zděšení knížecího úředníka, do něhož jej uvrhl neočekávaný požár.
Vyšetřovatelé se důsledně věnovali hledání viníka požáru a zaznamenávali výpovědi svědků. Po tři sta letech se díky jejich pečlivosti můžeme seznámit s tím, jak tesařský mistr popisuje, co se na zámku dělo v hodinách, které předcházely velkému požáru: „Ano, rozdělali jsme si v horním patře pod cihlovou střechou malý oheň, protože byla velká zima, o tomto ohni nikdo nevěděl kromě nás dvou, dvou robotníků a drába Tobiase. Poté, co jsme však asi kolem třetí hodiny odpolední svou práci ukončili, řekl mi ten Mates Lesch, abych si posbíral nářadí, a protože on tomu malému ohníčku nevěřil, chtěl jej sám uhasit. Pak jsem s těmi robotníky odešel, Mates Lesch však zůstal nahoře, uhasil oheň a nakonec odešel. Pak už nic nevím, ani jsem neviděl, co zde se přihodilo. Že nakonec zámek stál v plamenech, napadá mi, zda snad oheň nemohl vzniknout z jediné jiskry, která byla ukryta. Dráb nám sice říkal, abychom ten oheň uhasili, my však, protože byla velká zima a protože jsme oheň na zdi, vedle níž stála hned další zeď, na bezpečném místě rozdělali, jsme jej neuhasili, nýbrž jsme se u něj ohřívali až do dokončení naší práce. Nic dalšího nemohu vypovědět.“
Podle kastelánky Šerkopové se jedná s nejvyšší pravděpodobností o vůbec první překlady původního německého textu do češtiny.

GPS souřadnice: 49.9016847N, 16.5839756E

Autor: Petra Brejšová, město Lanškroun
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2016






Předchozí článek: CYKLOTRASA CHOCEŇ – BRANDÝS NAD ORLICÍ – ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Následující článek: KUJEBINA JE VYSOKÉ MÝTO


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Poutní areály Pardubického kraje
Zemské brány na pomezí kraje
Letištní terminál Jana Kašpara
Kamenné studánky - 2. cást




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Litomyšlská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je zbytkem městského opevnění.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml