Sdružení přátel Pardubického kraje

Vojmír Vokolek v kostele sv. Václava v Hrbokově


6.11.2017 Tento výlet za freskami V.Vokolka se konal opět v režii Klubu přátel Pardubicka pod vedením ing. Marcely Timarové v sobotu 27.května 2017. Je to čtvrtý kostel s freskami v Pardubickém kraji, který jsme navštívili. V tomto kostele se slouží mše svaté pouze o sobotách v podvečerních hodinách, proto byla domluvena návštěva s panem farářem Brindou právě na tuto sobotu. Osmnáct turistů vyjelo z Pardubic už dopoledne do Seče na náměstí, odkud byla krásná a pohodlná procházka po modré turistické značce přes louky a po koňské značce lesem až do Hrbokova. Pan farář měl přijet až o půl druhé, takže čekání nám zkrátilo občerstvení v malé hospůdce na rozcestí při kávičce a pardubickém pivečku. V chodbě hospůdky mají vyvěšenou tabuli s fotografiemi a historií obce Hrbokov. Dokonce pan hostinský se uvolil a sám něco k tomu dovyprávěl. Postupně jsme se vydali ke kostelu, který byl od hospůdky nedaleko na dohled. Odpoledním autobusem přijelo ještě sedm členů KPP, celkem nás bylo 25 a ještě asi sedm kolařů a několik cizích lidí.

První písemná zmínka o kostele je z roku 1350. Jeho dnešní podoba pochází z let 1920 až 1922. Původně byl dřevený, poté kamenný románského a později gotického stylu. Svou nynější podobu pozdního empíru s nevysokou novogotickou věží dostal při přestavbě dokončené roku 1846. Hlavní oltář pochází z 2.poloviny 18.století, po jehož stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla, nahoře obraz v bohatě zdobeném rámu patrona zdejšího kostela sv. Václava. Zajímavostí zdejšího kostela je jeho moderní výmalba. Pochází z let 1958 až 1962. Autorem fresek je Vojmír Vokolek, rodák z pardubické rodiny tiskaře Václava Vokolka.
Pan farář přijel na motorce o půl druhé a otevřel nám kostel. Na žádost naší vedoucí aby nám něco řekl o historii kostela a freskách, pan farář oznámil, že toho moc neví. Proto nám přišly vhod informace, které jsme měli stažené z internetu nejen o historii obce, ale i výtah z bakalářské práce H.Staňkové o hrbokovských freskách. Všichni se posadili do lavic, Marcela se ujala čtení informací o obci a kostelu, a já pokračovala ve čtení a popisu samotných fresek. Při vstupu do kostela upoutá hned na první pohled krásná a veliká freska vymalovaná po celé stěně kůru včetně nosných prvků, která Nalevo v prostoru stolního oltáře (v kněžišti) je nad oknem vymalován Ježíš, jak rozmlouvá u studny se samařskou ženou, a nad tím je v oblouku následující nápis: „Kdo se napije z vody kterou já mu dám stane se v něm pramenem tryskajícím do života věčného“
Na protější stěně je nad oknem vymalován Ježíš, jak rozděluje chléb, a nad tím je v oblouku rovněž nápis: „Vzal chléb požehnal ho lámal a dával jim . poznali ho“ V obloucích obou oken se nacházejí latinské nápisy.
Nalevo v chrámové lodi je jako první znázorněn lurdský zázrak, kde Bernadeta hledí na Pannu Marii, tak různě nemocní, jak přicházejí prosit za své uzdravení. Dále je zde vyobrazena žena, kterak naplňuje nádoby vodou. V obloucích pod kůrem je několik nápisů:
„Řekla Maria Ježíšovi: Nemají víno a služebníkům: Udělejte všecko co vám řekne“
„Stálo tam 6 nádob k umývání. Řekl Ježíš: Naplňte je vodou. Naplnili je až po okraj“
„Řekl Ježíš: Teď naberte a doneste správci svatby“
V prostoru pod kůrem se nachází obrazová křížová cesta, vyobrazena klasickým způsobem v zarámování. Mezi obrazy je u dveří nad kropenkou vymalovaná holubička a nápis: „A dech Boží vanul nad vodami“. V dalším oblouku pod kůrem je opět nápis, ale ten jsem si bohužel nezaznamenala, ale z úryvků, který je z části vidět, se týká opět svatby zobrazené na stěně kůru.
Na pravé stěně od kazatelny je velká freska s mnoha postavami, z nichž někteří mají nad hlavami jména – Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Jakub menší, Tadeáš, Šimon, Tomáš, Petr. Pod těmito postavami je umístěna řada košů. Úplně nalevo sedí Ježíš a před ním stojí muž jménem Ondřej s chlapcem. Jako potraviny zde figurují ryby a chleby v rukou některých a na ošatce u nohou Ježíše. Tuto fresku neumím popsat (v bakalářské práci chybí, aspoň co jsem si stáhla z internetu), ale předpokládám, že se jedná o podávání pokrmů a nápojů z Božích rukou pro tělesné i duchovní nasycení smrtelníků.
Nápis, který je umístěn na stěně kazatelny, mne rovněž zaujal: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy vyučujte všechny národy a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všecko co jsem vám přikázal a já jsem s vámi po všecky dny až do konce světa.
V oblouku nad kazatelnou, který se klene nad okrajem kněžiště, je opět zajímavá freska. Nad kazatelnou je zobrazeno slunce, nápis i obloha hlásá a dlouhá postava ženy, která představuje právě tu oblohu a u jejích nohou je napsáno rukou jeho díla. Na okraji oblouku je napsáno následující: Ty dovedeš otevřít ruku svoji a laskavě nasytit všecko co žije. Na druhém konci oblouku je osazen kříž s Ježíšem z jehož boku tryská krev do poháru a namalovaná postava ženy představující Církev.
Velice zajímavá freska se nachází za kůrem ve výklenku, který zasahuje z kůru do věže. Tam jsme se nedostali, protože pan farář nemá klíče od kůru kvůli drahým varhanám. Ty má jen varhaník. Jak píše H.Staňková ve své práci, freska pojednává poslední soud. Uprostřed archanděl Gabriel s váhami a světelným mečem váží skutky lidí. Vlevo jsou hříšníci v ohni a archanděl Gabriel jim podává jako pomoc kalich a růženec. Napravo je samotné peklo. V plamenech se tu zmítá tělo s oddělenou hlavou a končetinami. Celý výjev je proveden v červených barvách včetně pozadí. Část této fresky byla součástí výstavy v galerii u Jonáše.
Rovněž stěny celého kůru jsou vymalovány biblickými postavami.
Do kostela nás pan farář vedl přes sakristii a v té jsem si vůbec nevšimla, že je rovněž celá vymalovaná. A stojí to zato. Je zde sice zúžený prostor a hůře se fotografovalo. Jsou tu společně v několika skupinách postavy Starého i Nového zákona, světci i andělé. Mezi nimi je tu Alžběta, Jáchym, Anna, Josef, pod nimi sedící Panna Marie s Ježíškem na klíně. Adam a Eva staří a oblečení do zvířecích kůží. Mezi nimi se nachází jejich syn Ábel, zde ještě naživu. Zajímavostí je andělský orchestr, kterému se pod nohama vine velký had s useknutou hlavou.
I když se zde, především v sakristi, nachází velké množství pavučin, celý kostel je vybílený a samotné fresky jsou velice světlé. Vzhledem k velké prosvětlenosti se špatně fotografovalo. Fresky jsou moderní, ale líbivé a hezky namalované, lidé jsou oblečeni civilně, postavy jsou vysoké a protáhlé (dle H.Staňkové). Je tu údajně zobrazeno v biblických postavách několik místních občanů. Bylo 14,00 hodin, Marcelka volala panu faráři, že máme prohlédnuto a my turisté budeme pokračovat v naší cestě. Měli jsme dost času, do Vápenného Podola to není daleko. Vraceli jsme se kus po silnici a loukou po stejné cestě zpět až na modrou turistickou značku. Tou jsme přišli od Seče a teď jsme po ní pokračovali až do Vápenného Podola přes les koňskou cestou. K rozcestníku v lese s názvem NA HRANICÍCH – 565m n.m. jsme došli ve 14,52 hodin a na autobus to bylo ještě 2,5km. V Podole jsme se různě rozprchli, několik nás se usadilo u ještě zavřené hospůdky u místního úřadu. Ostatní, jak jsme se později dozvěděli, našli malou hospůdku u bývalé samoobsluhy, a dokonce otevřenou. To byla i pro Marcelku vcelku nová informace, přestože to tam velmi dobře zná!!! Autobus přijel v 16,46 hodin a do Pardubic jsme přijeli s menším zpožděním krátce po půl páté. Parta osmi turistů pokračovala do pivovaru na dobré pivečko a malé posezení nakonec dnešního krásného výletu. Byl opravdu krásný, a to proto, že: „Nebylo nás moc, prohlídka kostela byla zajímavým kulturním zážitkem, měli jsme dosti času, nespěchalo se a navíc Marcelka vymyslela pohodlnou cestu vzhledem k počasí i terénu. Navíc zdejší krajina je o více než 300 metrů výše než Pardubice, takže tu bylo menší horko a foukal příjemný větřík. Zkrátka paráda!!!

GPS souřadnice: 49.8667514N, 15.6909764E

Autor: Jarmila Skalická
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2017








Předchozí článek: Relaxační turistické trasy Heřmanova Městce
Následující článek: Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml