Sdružení přátel Pardubického kraje

Zajímavá technická stavba - suchý poldr u Žichlínku

Foto: autor

30.12.2012 Nedaleko Lanškrouna respektive na okraji obce Žichlínek byl před nedávnem vybudován tzv. suchý poldr. Smyslem poldrů je snížení kulminačních průtoků vodních toků. Žichlínský poldr vznikl na toku Moravské Sázavy jako reakce na katastrofální povodně v létě 1997.
Stavba je v ČR ojedinělá svým rozsahem. Nachází se v nadmořské výšce 345 m nad mořem, výměra je 166 hektarů (z toho je vodní plocha asi 10 %).
Tento poldr je situován do údolní nivy v prostoru soutoku Moravské Sázavy a Lukovského potoka pod obcí Žichlínek. Zde v minulosti bývaly louky, které byly ve dvacátém století rozorány. V době, kdy probíhala příprava poldru, byla již celá plocha pro budoucí zátopové území využívána jako orná půda i přesto, že toto území bylo záplavové a tudíž pěstování plodin nebylo v těchto místech rentabilní.
Zbudována byla čelní hráz, ve které byla postavena výpust a bezpečnostní přeliv. Čelní hráz má v koruně délku 1 574 m, sypaná hráz má u paty šířku 38,5 m, maximální výšku 7,5 m, šířka v koruně je 4 m. Kóta koruny hráze je 345,5 m n. m. Hráz má na průřezu tvar lichoběžníku. Nepropustnost hráze je zajištěna vnitřním nakloněným zemním těsnícím jádrem o mocnosti 2 metry. Největší plocha zátopy je 166 ha. Retenční prostor je 5,9 mil. m3. Betonový výtokový otvor hráze má velikost 6 x 1,6 m přičemž jeho velikost je nastavitelná. Těleso výpustě navazuje na bezpečnostní přeliv.

Při realizaci poldru musela být vytvořena i hráz k ochraně přilehlé železniční trati Česká Třebová–Zábřeh na Moravě. Na polovině 800 m dlouhého úseku trať převyšuje, na druhé polovině má korunu pod úrovní kolejiště. Hráz na severní straně trati je samostatně vybavena malým nouzovým přelivem. Byla provedena i revitalizace toku Moravské Sázavy, která se může přirozeně rozlévat a meandrovat. Zároveň byly i vybudovány zpevněné ostrůvky k budoucím hnízdištím ptactva. Součástí stavby byl i železniční most přes Moravskou Sázavu nedaleko Žichlínku. Větší části stavby byly dokončeny na podzim 2007, následně pak byly prováděny práce na rekultivaci řeky a vodních ploch.
Sympatické je, že zde nebyl pouze postaven suchý poldr, ale zároveň došlo i k revitalizaci území, dotčeného v minulosti zemědělskou velkovýrobou, melioracemi a napřímením toků. Vznikla zde nová půvabná koryta Moravské Sázavy a Lukovského potoka s meandry. Byla vybudována členitá jezera, tůně i mokřady. Vody byly vhodně zarybněny. Část poldru byla v minulém roce zalesněna. Spontánně zde vznikly podmáčené louky.
Ptactvo přitahoval poldr již během výstavby. V současné době zde lze pozorovat mnoho zajímavého: např. zdejší koncentrace semenožravých ptáků jsou jinde nevídané. V roce 2008 zde byli pozorováni mimo jiné jeřábi popelaví, sokol stěhovavý a ústřičník velký. Nejsnáze je poldr dostupný od silnice mezi Žichlínkem a Rychnovem na Moravě, kde je možné vylézt na jeho korunu, po které vede sypaná cesta často využívána zejména cyklisty.

Prameny:
Časopis stavebnictví 3/2007
Webové stránky Východočeské pobočky České společnosti
ornitologické – www.vcpcso.cz

GPS souřadnice: 49.8572947N, 16.6538736E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2012


Foto: autor






Předchozí článek: Smírčí kříže na Svitavsku - Bohuňov, Březina
Následující článek: Turistické putování Naučnou stezkou ŽAMBERK –KUNVALD


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml