Sdružení přátel Pardubického kraje

Zámeček:obrázky z archivních map a paměti krajiny


19.05.2019 1. ÚVOD˂BR˃ Mám radost, že téma areálu Zámečku v Pardubičkách konečně po 30 letech začíná být předmětem zájmu širší veřejnosti. Areál Zámeček má neuvěřitelnou historii dosahující svým významem globální, všelidské úrovne. Navíc je jeho problematika též spojena se zelení, která je jedinou a nezastupitelnou složkou životního prostředí, která toto prostředí nenarušuje. Řešit tento areál nekomplexně, nebo nevyužít co nejvíce jeho potenciál by bylo neodpustitelnou chybou. Jako pardubický urbanista a člověk bydlící delší dobu doslova na dohled od areálu Zámeček bych se rád podělil o pár zjištění z archivu map našeho atelieru. Budu rád, když některý z pamětníků má zjištění opraví nebo upřesní.

2. ETAPA OD VZNIKU AREÁLU ZÁMEČKU DO KONCE 1. REPUBLIKY: 1885-1935 ˂BR˃ Asi čtvrt hodiny cesty na východ od kostela sv. Jiljí v Pardubičkách si nechal postavit hrabě Jiří Larisch - Mönnich v roce 1885 "letohrad" v tehdy módním renesančním slohu. Architektem a stavitelem byl zřejmě osvědčený František Schmoranz starší ze Slatiňan.˂BR˃ Předměstská vila, nebo Zámeček stojí na mírném návrší (230m n. m.) a má vyhlídkovou věž, která byla okrasou okolní přírodní krajiny. Les obklopující vilu byl zbytkem středověkého lesa Mnišského. Na západě byl borový les vymezen dnešní ulicí Národních hrdinů, která vedla od kostela sv. Jiljí směrem ke Spojilu a dále do Sezemic. Ze severní strany od železniční trati bylo zajištěno dopravní napojení z Dašické ulice na Vystrkově v prostoru prastaré křižovatky U KAPLIČKY. Kaplička byla za komunistů zbourána a po Sametové revoluci nahrazena hernou. Od kapličky odbočovala cesta do Drozdic zvýrazněná na mapě. Tato cesta vymezovala areál Zámečku na východě. Velmi starou cestu připomíná torzo ulice Drozdické u trati (obr.č.1) a na severním okraji Drozdic kamenný kříž s 2 lipami datovaný 1863 (obr. č. 2) Areál Zámečku byl na severu od železniční trati oddělen postupně vznikající zástavbou malými rodinnými domky čtvrti FAMILIE. Na jihu areál sousedil s volnou krajinou. Byl vybaven většími konírnami, k dispozici byla poblíž i dostihová dráha. Toto období souvisí se slávou parforsních honů v Pardubicích během nichž se Pardubice stávaly mezinárodní sportovní metropolí. Zahrada v okolí domu byla udržována profesionálním zahradníkem.Vila plnila reprezentační funkci pouhých 50 let. ˂BR˃˂BR˃ 3. OBDOBÍ TOTALITNÍCH REŽIMŮ: 1939-1989 ˂BR˃ Roku 1937 kupuje Zámeček obec Pardubice pro jezdeckou jednotku Školy důstojníků v záloze. Krátce na to začíná 2. světová válka a nejtemnější období vily. Je tu umístěna jednotka Schutzpolizei a v areálu Zámečku jsou popravováni čeští vlastenci vč. obyvatel Ležáků.˂BR˃ Cesta do Drozdic je přeložena a malý kopeček sousedící na východě je připojen do areálu střelnice. Po ukončení 2. světové války tu byla umístěna československá armáda. Její kulky jsou prý zakonzervovány v našem domku. V padesátých letech bylo komunisty rozhodnuto vybudovat nový průmyslový areál u Černé za Bory. Vlečkový systém byl napojen na novou trasu železnice do Chrudimi pro kterou se velmi dobře hodil právě vyvýšený a zalesněný areál Zámečku.˂BR˃ Do Zámečku se nastěhoval n.p. Tesla, který v 1. etapě vybudoval v zahradě nízkopodlažní haly včetně nové vrátnice. V Dašické ulici začal jezdit trolejbus. Pro Teslu sloužila jeho stanice U kapličky a přístup ul. K Pardubičkám. A trafika u závor mohla mít dobrý obrat. Je tu stále se staženou roletou (obr.č.3). ˂BR˃ Nikdo si tehdy nedovedl představit, že to někdy bude zase jinak… ˂BR˃˂BR˃ 4. OBDOBÍ TRANSFORMACE: 1990-? ˂BR˃ Ale stalo se to a mamutí TESLA postupně zmizela ze scény. Vystřídal ji tchajwanský FOXCONN. Nebylo to ale hned a prázdné objekty tiše dlouhé roky chátraly (a chátrají dosud). Teprve v roce 2014 (!) se začalo něco dít. Na scéně se objevuje Československá obec legionářská a další nadšenci, kteří by rádi chtěli, aby tu vzniklo něco smysluplného, varujícího před totalitními režimy a poskytujícího osvěžení a radost v rozbouřeném světě. ˂BR˃˂BR˃ 5. ZÁVĚR ˂BR˃ Areál Zámeček je celostátně unikátní lokalita, těžce zdevastovaná totalitními režimy. Čeká na to abychom jí bez předsudků konečně pomohli. ˂BR˃ Revitalizace celého areálu má silný morální rozměr vzhledem k hrdinům, kteří tu za nás položili své životy. ˂BR˃ Popisky:˂BR˃ Mapa č. 1 Výřez ÚP 1947 Mikuškovic, Kerhart˂BR˃ Mapa č. 2 Výřez archivní mapy v systému S-1952 Padesátá léta.˂BR˃ Mapa č. 3 Schema propojení Pietního parku Zámeček 2019 Ing.acrh.V.Rozehnal˂BR˃ Obr.1 Torzo ul. Drozdické při pohledu od žel. trati˂BR˃ Obr.2 Kamenný kříž na bývalém rozcestí u Drozdic˂BR˃ Obr.3 Trafika u bývalých závor v ul. K Pardubičkám už je na důchodu. Chodilo se tudy do Tesly.˂BR˃ Obr.4 Věž Zámečku má na konci ledna 2019 nové krovy˂BR˃ Pozn. Mapy Architektonický atelier Ing.arch Rozehnal  Vosmek ˂BR˃ foto: autor článku, obr. 4 Tomáš Rozehnal˂BR˃ Podklady: Šárka Kuchtová: Příběh Larischovy vily.˂BR˃ Rozhlasový seriál "Na nedělní vlně z Pardubic" 2019

GPS souřadnice: 50.0278067N, 15.8033450E

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2019








Předchozí článek: Mlýn Podměstský v Týnci nad Labem
Následující článek: Pardubičtí hlásní a ponocní


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml