Sdružení přátel Pardubického kraje


Osobnosti kraje


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14


06. 06. 2007 Jindřich Valecký se narodil 18.září 1909 v Krucemburku (dříve též Křížová), okres Chotěboř na Havlíčkobrodsku. Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval v místě rodiště. Stroje byly jeho životním snem. Vyučil se strojním zámečníkem a absolvoval dvouletou průmyslovou školu v Pardubicích, tak zvaný mistrák. Všude byl úspěšný, neboť vynikal bystrostí. V roce 1928 nastoupil do Hedvíkova u Čáslavi k firmě Josef Bartoš a spol., kde začal svoji kariéru. Továrník Bartoš zakoupil v roce 1930 Polákův patent licího stroje se studenou tlakovou komorou, začal ho vyrábět a zavádět do technolo-gických výrobních procesů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



06. 06. 2007 Narodil se 17.4. 1774 ve Skutči v rodině pláteníka. Vzdělání dali malému Tomáškovi jeho bratři - Antonín, pozdější skutečský děkan, a Jakub, vrchnostenský úředník v Praze, později v Dolních Rakousích. Základy hudby získal v Chrudimi u ředitele kůru Pavla Josefa Wolfa. V roce 1787 zahájil gymnáziální studia v Jihlavě, která dokončil v Praze, kde také vystudoval práva. Vlastní pílí se vypracoval na klavírního virtuosa, houževnatým studiem si osvojil pevné základy hudební teorie a skladby.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



24. 05. 2007 Narodil se 2. 3. 1824 v Litomyšli. Narodil se v rodině zámožného, nakonec však zchudlého sládka. Už jako šestiletý veřejně vystupoval a udivoval hrou na klavír, začal také komponovat. Středoškolské vzdělání získal v Jihlavě, Německém Brodě, Praze a Plzni. Posléze v Praze studoval kompozici u J. Proksche. Působil zde také jako učitel v rodině hraběte Thuna. V roce 1848 si Smetana otevřel v Praze hudební školu a žení se s Kateřinou Kolářovou, s níž měl 4 dcery, ale pronásledovala ho nepřízeň osudu. Zemřely mu tři z jeho čtyř dcer a manželka se vážně roznemohla. Jako člen Národní gardy se účastnil revoluce, v roce 1856 se z existenčních důvodů rozhodl odejít do Göteborgu, kde až do roku 1861 působil jako pedagog, dirigent a klavírní virtuos. V drsném severském klimatu však jeho žena dostala tuberkulózu a na následky této nemoci zemřela v Drážďanech na cestě domů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



27. 04. 2007 V závěru turistické sezóny uspořádal turistický odbor Klubu přátel Pardubicka výlet na Králický Sněžník. Tato hora je nejvyšším vrcholem stejnojmenného pohoří, které nadmořskou výškou 1424 m.n.m. je druhým nejvyšším pohořím v Čechách a třetím v České republice. Zaoblená nejvyšší část Králického Sněžníku vystupující nad horní hranici lesa je vystavena větru a mrazu, sníh se zde udrží v průměru osm měsíců v roce. Pro dané klimatické podmínky bývá přirovnávána k severské tundře. Vlivem počasí zvětrávají skály, které vytvářejí skalní sruby a kamenná moře. Jedním z těchto skalních výtvorů jsou Vlaštovčí skály, které na jihozápadním hřbetu Králického Sněžníku vystupují jako strmé hřebeny lemované mořem hranatých balvanů.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2007



15. 03. 2007 Na letošní rok připadá 240. výročí narození spisovatele, národního buditele a katolického kněze Matěje Josefa Sychry, rodáka z Ústí nad Orlicí, kde spatřil světlo světa 21.12.1776. Jako kněz působil v Sebranicích u Litomyšle, v Německé Bělé ( dnes Bělé nad Svitavou), Bystrém u Poličky a šestnáct let v Jimramově (1808 - 1824), odkud odešel do Žďáru nad Sázavou, kde 19.3. 1830 zemřel a je tam také pochován. V posledně jmenovaném městě se také nachází knihovna, která nese spisovatelovo jméno, na níž byl před několika lety odhalen basreliéf (polovypouklá plastika mírně vyčnívající ze základu). Také v Jimramově se odhalením pamětní desky na katolické faře dostalo ústeckému rodáku na Českomoravské vysočině náležité úcty.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



15. 03. 2007 Tereza Svatová se narodila 31. března 1858 manželům Františku a Kateřině Albertovým v Žamberku, v domě Pod Radnicí čp. 149. Na svět přišla jako deváté, předposlední dítě. Dne 25. srpna 1860 vyhořela velká část Žamberka, oheň postihl také Albertovu rodinu. To se bohužel těžce dotklo jejich finančních poměrů. Proto se rodina rozhodla ještě ani ne dvouletou dcerku Terezu odvézt na výchovu do Ústí nad Orlicí k manželům Princovým. Terezina teta Tarsila Princová se provdala ve třiceti letech za šedesátipětiletého vdovce Františka Prince. Princ byl zámožný muž a spolu se ženou bydleli v honosném domě na náměstí čp. 86. Tereza jimi byla ve svých patnácti letech adoptována.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



15. 03. 2007 Josef Cibulka - rodák z Ústí nad Orlicí, čtyři třídy obecné školy vychodil ve svém rodišti, jednu v německé škole v Lanškrouně stejně jako nižší gymnázium. Vyšší gymnázium studoval v Litomyšli studium, ukončil v roce 1905 maturitní zkouškou. Po maturitě vystudoval teologii na České koleji v Římě a přijal kněžské svěcení. Po návratu do Čech přednášel dějiny církevního zpěvu a hudby a církevního výtvarného umění na bohosloveckém učilišti v Hradci Králové. Zprvu se zdálo, že jeho životním osudem se stane hudba. Systematický zájem o dějiny umění shledáváme u něj až během první světové války, kdy pobýval ve Vídni. Svůj doktorát si Cibulka nostrifikoval na tamní univerzitě, kněžské povinnosti nezanedbával. Zrod samostatného československého státu znamenal - pro tehdy již uznávaného pedagoga i vědce - povolání k novým úkolům. Na pražské teologické fakultě přednášel dějiny církevního umění a křesťanskou archeologii.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2006



16. 01. 2007 Ludwig Anton Artur Holzmeister (či Ludwig Viktor Holzmaister) se narodil 31. července 1849 v Moravské Třebové. Byl synem obchodníka střižním zbožím a snad i majitele grafitových dolů ve Starém Městě na severní Moravě. Mezi jeho předky se nejčastěji vyskytují obchodníci, úředníci či podnikatelé. Ludwig navštěvoval moravskotřebovskou farní školu a později školu v Klagenfurtu, kam se rodina i přestěhovala. Vyučil se v obchodě s textilním zbožím ve Štýrském Hradci, krátce pracoval ve Vídni, ale zanedlouho odešel za svým strýcem a kmotrem Antonem Wondrou do New Yorku.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006



29. 12. 2006 Vzhled a prostředí poddanského města města Kyšperka (dnes Letohradu) se kvalitativně změnilo vybudováním aristokratické rezidence v osmdesátých letech 17. století. Hynek Jetřich Vitanovský, který pan-ství spravoval v letech 1661-1681, si nechal postavit, pravděpodobně v místech tvrze, barokní zámek se zámeckou kapli sv. Václava. Tato stavba trvale ovlivnila panoráma města. Barokní umění proniklo ve druhé polovině 17. století i do menších měst v Českých zemích a utvářel se typicky barokní ráz české krajiny. Významnou roli zde hrála nejenom světská, ale i církevní architektura. Na kopci nad Kyšperkem byly pozůstatky hradu a pod kopcem na kraji města stála tvrz. Nové válečné techniky potlačily význam dříve nedobytných hradů a požadavkům pohodlnějšího bydlení a vyššího přepychu neodpovídalo bydlení v tvrzi.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006



29. 12. 2006 Životopis
TERÉZA NOVÁKOVÁ (31. 7. 1853 Praha – 13. 11. 1912 Praha)
„Tvůrkyně povídek a románů, které vycházejí z věrohodného zpodobení lidového prostředí východních Čech a soustřeďují se k nevšedním jedincům a k jejich konfliktům s okolím. Význačná činitelka ženského hnutí a organizátorka národopisného průzkumu východních Čech.“ 1) Teréza Nováková se narodila 31. července 1853 v Praze v Žitnobranské ulici číslo 525 (roh Žitné ulice a ulice V Tůních) jako dcera Františka Lanhause, úředníka České spořitelny, a Arnoštky rozené Deutschové. V dětství se učila od chůvy a matky zprvu německy a až od čtyř let ji učil otec mluvit česky. Do školy začala chodit v roce 1859. Navštěvovala soukromou školu Svatavy Amerlingové, na níž se vyučovalo ve vlasteneckém duchu se zaměřením k historii Če-chů (starší české dějiny, vlastivěda a čeká mluvnice). Školní docházku dokončila v roce 1869. Od roku 1865 navštěvovala také cvičební hodiny v Tyršově Sokole.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlické Modlivé doly
Trstenická stezka
Pardubičtí hlásní a ponocní
Očistcová kaple v Litomyšli







Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml