|
| |
|
Osobnosti kraje Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17  07. 08. 2005 František Zákrejs se narodil v Poličce v Liboháji čp 142 /Lázně/ 7. května 1839. Jeho otec Ignác byl vynalézavým tkalcovským mistrem, matka Anežka, rozená Čermáková, byla výbornou hospodyní a obratnou obchodnicí. František, jako i jeho dva bratři, šel zásluhou matky na studia. Gymnázium absolvoval v Hradci Králové, práva v Praze. Za svého pobytu ve Vídni roku 1864 přišel nešťastnou náhodou o pravé oko. Od listopadu 1865 do srpna 1872 byl zaměstnán jako okresní tajemník v Poličce. V roce 1868 se oženil s Brigitou Klimšoovu, dcerou obratného klempíře Václava Klimeše a Marie, rozené Kašparidesové.
Za svého poličského pobytu se velmi živě podílel na rušném kulturním životě, jehož páteří bylo ochotnické divadlo. Velmi často hrával s ostatními studenty (přála tomu zvláště jeho matka, a třebaže poměrně mlád, stal se díky své dramatické jiskře předním členem ochotnického družstva. Od prosince 1866 do, listopadu 1867 byl poprvé ředitelem družstva divadelních ochotníků, od 7. května do 7. října 1872 podruhé. V letech 1865 a 1866 byl zvolen režisérem. Delší čas byl revizorem účtů a jako ředitel družstva podle tehdejších zvyklostí vedl jeho pokladnu. Toto jeho poličské období je bezprostředně spjato nejen se vznikem divadelní hry Anežka, ale i rozvojem celé Zákrejsovy dramatické tvorby. Z jeho pera vyšlo mnoho divadelních her - jmenujme např. Národní hospodář, Naši vyhráli, Národovci. Kromě divadelní činnosti můžeme jeho iniciativní zásahy sledovat ve všech oborech tehdejšího veřejného života. Vzorně si vedl také jako tajemník okresního zastupitelstva, který uváděl v Poličce v život.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004  07. 08. 2005 Byl učitelem na venkovských i městských obecných a měšťanských školách, posléze jejich ředitelem.Byl nadaný, pracovitý, vynikal všestrannými znalostmi a měl malířské nadáni. Byl ilustrátor dětských pohádek. Od kolegů učitelů a umělců byl oslovován "mistře." Svůj pracovní elán a fortel dělil mezi školu a uměleckou tvorbu. Učitelství ho spojovalo láskou k dětem a vedlo k poznávání "dětského světa". Tato hřivna byla mu "mottem" k jeho umělecké činnosti - kreslil pro děti obrázky - zobrazoval ducha říkadel a říkanek, rozpočitadel a pohádek. Písmo a obrazy rámoval přírodními ornamenty - květinami, trávou, keři, stromy a ptáčky, to všechno dekoroval jásavými barvami v národních tóninách. Z hlediska uměleckého byl řazen do oboru knižní grafiky, kde stanul na stupni nejvyšším. Nic nekopírova1, měl vlastní stylistické předlohy a představy, nástrojem mu bylo pero a štětec. Byl malířem "dříčem," jeho ilustrační umění bylo na trvalém vzestupu. Dekoračně kresby usměrňoval k patrnému zjednodušování, posiloval figury a prohluboval myšlenkovou provázanost. Byl talentovaným a uznávaným umělcem, propagátorem české rázovitosti a vynikal znamenitými nápady. Byl "básníkem" pera a štětce, aranžérem Podoubraví. Namaloval první české leporelo domácích zvířat bez psaného textu, což byl pokrok ve výchově děti.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2005 Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
