Sdružení přátel Pardubického kraje


Osobnosti kraje


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13


10.08.2011 Pardubický rodák JUDr. Kamill Resler, významný český právník a bibiliogfi l, vstoupil do dějin české justice jako obhájce ex-offo nacistického válečného zločince K. H. Franka.
On, jenž za okupace projevil mnohokrát své vlastenectví, byl náhle postaven před těžký úkol… Připomeňme, že již ve 30. letech se stal Resler terčem kritiky českých fašistů, když obhajoval S.K.Neumanna proti dr. Stanislavu Nikolaunovi. V roce 1938 jako žalobce Advokátní komory (dále jen AK) v Praze se postavil proti snahám Vlajky provádět v české advokacii antisemitské zásahy. V roce 1939 navrhl stíhání JUDr. Hübschmanna za jeho úlohu v pouličních pogromistických nepokojích a jeho útok na sociálně demokratického poslance Langra. Když kárná rada AK Hübschmanna zprostila viny, podal Resler 15. března 1939 – v den nacistické okupace – odvolání a 25. září t.r. na dotaz Nejvyššího soudu potvrdil, že trvá na Hübschmannově odvolání. Od jara 1939 převzal zastoupení komunisty MUDr. B. Vrbenského (1882–1944) a zakročil proti tomu, když gestapo rozkrádalo majetek v jeho bytě.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2010



10.08.2011 V podvečer v úterý 21. září 2010 projížděl na kole ulicí Za Humny v Sezemicích pan farář Milan Vrbiak a pospíchal na bohoslužbu. Stačil však zastavit a sdělit mi smutnou zprávu, že před krátkou chvílí zemřel pan Oldřich Ullrich. Chodíval jsem k panu Ullrichovi na kus řeči a naposledy jsme si spolu popovídali při mé návštěvě 8. září. Slíbil jsem, že zase brzy přijdu, ale nebylo nám souzeno… Snad vyprávění babičky tehdy malého Oldřicha bylo příčinou, že se staly jeho láskou historie a genealogie.
Předkové pana Ullricha přišli do našeho kraje spolu s řadou dalších imigrantů z Kladska v roce 1792.
Pan Oldřich Ullrich se narodil 1. májový den roku 1914 v Sezemicích v muzikantské rodině. V Sezemicích byl i pokřtěn a zde také v kruhu své rodiny a v přítomnosti duchovního 21. září zemřel.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2010



08. 05. 2011 Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů období před Bedřichem Smetanou - Václav Jan Křtitel Tomášek (nar. 17.4.1774 ve Skutči, zemřel 3.4.1850 v Praze), syn tkalce, plátením později i starosty Skutče, má ve svém životě míně známou goethovskou kapitolu, s níž vás chci seznámit. V Praze žil na Malé Straně v paláci potomka bělohorského vítěze Jiřího Františka Augusta hraběte Boquoye (1781 - 1851), matematika a vynálezce, za jehož skladatele se Tomášek sám označil ve vlastním životopise. Dostával od něj roční plat 400 florinů. Boquoy byl nejen jeho mecenášem, ale i žákem. Právě on Tomáška od roku 1815 opakovaně vybízel, ať zhudební verše německého "knížete básníků" J.W. Goetha (1749 - 1832) a aby s ním navázal osobní styky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



08. 05. 2011 | Letos v srpnu jsme si připomněli nedožité osmdesáté narozeniny spisovatelky Milady Večeřové. Narodila se v Dolním Ujezdě u Litomyšle. V dětství onemocněla tuberkulózou kostí a strávila čtyři roky (1940-1944) v Hamzově dětské léčebně v Košumberku (tehdy se léčebna jmenovala Zemský ústav pro tuberkulosní děti). Vystudovala gymnázium v Litomyšli a poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština-ruština.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



08. 05. 2011 Karel František Edvard Kořistka se narodil 7. února 1825 v Březové na Moravě. Studoval od roku 1835 na nižším gymnáziu v Jihlavě, vyšší třídy pak absolvoval v Brně. V letech 1841-43 studoval matematiku, fyziku a astronomii na univerzitě ve Vídni a rovněž navštěvoval přednášky na polytechnice. V roce 1843 pokračoval ve studiu na báňské akademii v Banské Štiavnici. Díky podpoře profesorského sboru po smrti svého otce (1845) mohl svá studia v roce 1847 dokončit. V březnu roku 1848 byl v Banské Štiavnici ustanoven asistentem matematiky a fyziky u profesora Christiana Dopplera.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010



06. 10. 2010 Dne 4. července 2007 uplynulo 200 let od smrti slavného dolnočermenského rodáka P. Tadeáše Hűbla, prvního českého redemptoristy, vzdělaného kněze. Čermná, nyní Dolní Čermná, jej vždy zařazovala mezi své slavné rodáky (vyjma komunistické totality). O vážnosti našeho rodáka svědčí zápis kronikáře Jana Coufala v obecní kronice: "Jest pro nás ctí, že P. Tadeáš Hýbl vyšel z Čermné a je důkazem toho, že i z našich chaloupek a statků vycházeli do světa uvědomělí synové národa, kteří se ve Vídni svému národnímu a náboženskému poslání nezpronevěřili a celý svůj život obětavě věnovali službě lidu."
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010



24. 06. 2010 Před časem jsem našel v Jiráskově díle " Z- mých pamětí" jeho za jímavé vzpomínky na spolužáka Bohdana Jelínka/21.6.1851-19.5.1874/, rodáka z Choltic na Přeloučsku. Přetiskujeme je a doplňujeme Jelínkovou podobiznou a fotografií jeho rodného domku s pamětní deskou.

Alois Jirásek: Vzpomínka na B. Jelínka (In: Z mých pamětí, MF Praha 1980)
V obou kvintách bylo nás čtyřiasedmdasát; když jsme se pak za rok sloučili, měla sexta žáků jedenašedesát. Ani ti všichni nebyli z našich kvint. Z litomyšlsiké přibyl František Pavelka, nyní plukovník ve výslužbě; z loňské sexty zůstal i v naší Bohdan Jelínek, s kterým jsem se záhy spřátelil. Sedali jsme pak ve školní lavici vedle sebe, já časem jako jeho stráž, když Jelínek zapomenuv na profesora a na všechno, začal črtat i za vyučování verše tužkou do malého notesu. Notesy míval plné veršů, zlomků i celých básní.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



08. 04. 2010 Je tomu už dvacet let od chvíle, kdy se uzavřelo bohaté dílo Miloslava Lesného (3. 2. 1903 – 17. 12. 1989), malíře patřícího do početné skupiny tvůrců, kteří propadli kouzlu krajiny Českomoravské vysočiny a Železných hor a opětovně v ní nacházeli náměty pro svou uměleckou tvorbu. Malířské dílo Miloslava Lesného představuje významnou součást bohatství regionálního výtvarného umění a jeho tvůrce je výraznou osobností kulturních dějin Chrudimska. Pedagog, režisér ochotníků, autor několika výtvarně zdařilých kolekcí loutek, kulis, dovedný fotograf a současně člověk s nesmírně širokým kulturním rozhledem, který byl i dobrým klavíristou a houslistou. Jeho hlavní zaměření však patřilo výtvarnému umění, zpočátku se věnoval zejména grafi ce, kde mohl plně uplatnit své kreslířské nadání, později stále více inklinuje ke krajinomalbě. Pražský rodák Miloslav Lesný (původním jménem Miloslav Blažej Lederer), se po působení na školách v Moravském Žižkově, v Kovčíně, Nepomuku a Kolinci, kde poznává šumavskou krajinu, dostává na Chrudimsko ve třicátých letech minulého století.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



08. 04. 2010 Pokračování z minulého čísla Vlastivědných listů Pardubického kraje

Co můžeme autorovi vytknout?
Především malou drobnou nedůslednost, spočívající v tom, že kniha má nepatrně jinak formulovaný titul a podtitul na obálce, na titulní straně a v tiráži. Zdá se, že se tento způsob úpravy knih stává všeobecnou módou.
Při velkém počtu často neznámých fotografi í překvapuje, že nebylo místo pro fotografi i alespoň pamětní desky v rodném Žumberku, stejně jako hrobu v Chrudimi, kde se dramatická cesta nedožitého šedesátníka Laušmana skončila. V reprezentativní knize velkého formátu se také nenašlo místo pro krátkou informaci o autorovi. Několik tiskových chyb, např. kolize v označení náměstí v Pardubicích (Zborovské-Zbraslavské), kde žila krátce Laušmanova matka, nepokládáme za významné.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



02. 02. 2010 Na žulové pamětní desce na budově OÚ v Žumberku u Miřetic na Chrudimsku se od 18. 9. 1993 nachází tento text: „V tétoobci se narodil 30. 8. 1903 Bohumil Laušman, sociálně demokratický politik, poslanec Národního shromáždění a ministr průmyslu v letech 1945–1948. Zemřel v komunistickém žaláři dne 9. 5. 1963. Čest jeho památce!“ Desku připravila organizace ČSSD v Chrudimi a odhalil ji tehdy čerstvě nový předseda ČSSD Miloš Zeman za přítomnosti Laušmanova přítele a spolupracovníka z doby exilu Dr. Ing. Rudolfa Krupičky.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml