Sdružení přátel Pardubického kraje

Vydejte se do Mladějova


16.02.2016 Návrh spojit doly na lupek na Hřebči nad Novou Vsí a nad Mladějovem úzkorozchodnou dráhou vznikl za první světové války. Schválen byl v roce 1918 a nedlouho poté se začalo s výstavbou směrem od Hřebče. Provoz na první části dráhy byl zahájen v roce 1919, do Mladějova dojely první vlaky s lupkem o rok později.
Po ukončení provozu v roce 1991 se dráha využívala již jen k dopravě obědů z místní závodní jídelny na Hřebeč a pouze jednou či dvakrát do roka vyjela parní lokomotiva s vlakem pro fotografy. V roce 1995 byla uzavřena smlouva mezi brněnskými příznivci průmyslové železnice a MŠLZ Velké Opatovice a od roku 1998 začaly první výletní turistické jízdy. V roce 2000 šamotku koupila firma PD Refractories. Tato společnost však neměla zájem na provozování mladějovské železnice. Koleje měly být vytrhány a vozy odprodány do Anglie. Zanedlouho však areál kupuje společnost Keramspal s.r.o., která vlastní nyní celý areál. V nájmu zde jsou dvě neziskové organizace, z nichž jedna zajišťuje Průmyslové muzeum Mladějov a druhá obhospodařuje Mladějovskou průmyslovou dráhu.
Dráha mladějovské železnice začíná v areálu závodu v Mladějově a po tříkilometrovém stoupání do stanice Veksl trať pokračuje podél zrušených lupkových dolů v lesnatém úbočí Hřebečského hřbetu, na šestém kilomet-ru se trať větví od výhybny u bývalého dolu Hugo a končí v areálu bývalého dolu Hřebeč u ústí štoly Jihlavská. Sjízdná část trati měří 6,5 km. Mladějovská dráha je v letní sezóně využívána k turistickému provozu. Výletní vlaky jsou vedeny zrekonstruovanými parními vlaky. Dráha navazuje na síť cyklostezek, přeprava kol je zdarma.

Mladějov však není pouze průmyslová železnice, ale také expozice věnovaná stavebním a zemědělským strojům. Ze stavebních strojů je největším unikátem lanový bagr Škoda D-500, jediný, který se v Čechách podařilo zachránit. Ten je nyní kompletně rozebraný. Dalším ojedinělým exponátem je dumper DR 50, který Průmyslové muzeum Mladějov získalo v roce 2004 z kamenolomu Boršov u Dušejova. V expozici se dále nachází několik traktorů, které doplňuje řada zemědělských strojů, jako například mlátičky, řezačky, pluhy či trakaře. Muzeum vlastní také několik silničních vozidel, jako jsou užitkové vozy a autobusy. Zatím jediným provozním autobusem je poválečná Praga RND.
Také v pokladně muzea dostanete razítko do vandrovní knížky v rámci putování Letní pecky, poznej všecky!

GPS souřadnice: 50.4809369N, 15.2264453E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014






Předchozí článek: Hrad Svojanov
Následující článek: Sklepení litomyšlského zámku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml