|
| |
|
Budova moravskotřebovského muzea slaví sto let své existence
19. 10. 2006 Muzeum v Moravské Třebové vzniklo již roku 1872, na svou reprezentativní budovu si však muselo něja-kou dobu počkat. Jeho expozice se často stěhovaly do nejrůznějších budov ve městě. V roce 1877 muzeum sídlilo v prvním poschodí novostavby v Zámecké ulici č. 7, roku 1896 se muzeum přestěhovalo do budovy Městské spořitelny na Velkém náměstí. Po celou dobu se potýkalo s finančními problémy. V této nelehké situaci na přelomu století vstupuje na scénu moravskotřebovský rodák Ludwig Vinzenz Holzmaister, který se rozhodl plně financovat výstavbu nové mu-zejní budovy. Holzmaister se současně rozhodl toto muzeum zaplnit exponáty, které slíbil zasílat do Moravské Třebové ze svých cest. Svůj slib skutečně splnil. Stavba nové muzejní budovy byla zahájena 2. června 1904 dle návrhu moravskotřebovského stavitele Franze Habichera. Tato budova byla dokončena v roce 1906. Muzejní sbírky se zpřístupňovaly postupně, nejdříve byla 16. července zpřístupněna Holzmaisterova sbírka. Není bez zajímavosti, že Holzmaister osobně rozhodl, jak má být budova členěna a které prostory mají sloužit jednotlivým účelům. V nadační listině si pak vymínil, že to nebude nikdy změněno. Zde byl například kategoricky vysloven stejný požadavek jako u ostatních Holzmaisterem založených nadací, tedy že v muzeu se nesmělo mluvit jinak, než německy. Po celou dobu až dodnes nikdy nedošlo k přerušení čin-nosti muzea, zlaté časy muzea byly však dle PhDr. Jany Martínkové, vedoucí muzea za Holzmaisterova života, zejména do první světové války. „Znehodnocení měny po válce mu způsobilo finanční problémy, proto již financí do muzea od Holzmaistera tolik neproudilo,“ vysvětlila Martínková. Holzmaister byl tak zvaný protektor muzea, v Moravské Třebové měl své zástupce. Když byla hotova budova, založil muzejní nadaci, dohlížel na činnost z Ameriky a zhruba jednou ročně do Moravské Třebové osobně přijížděl. Naposledy zde byl v roce 1912. Válka přerušila veškeré kontakty, které byly obnoveny až po jejím skončení. Nejvýznamnějším exponátem moravskotřebovského mu-zea je egyptská mumie. I ta se do muzea dostala díky Holzmaisterovi, který ji koupil od starožitníka při svých cestách do Egypta. Nezachovala se sice žádná nálezová zpráva, v přírůstkové knize je však u mumie uvedeno, že pochází ze skalního hrobu v Thébách, a že se jednalo o mladou ženu z lepších kruhů. „V roce 1970 byl prováděn antropologický průzkum v Náprstkově muzeu, který po-tvrdil, že to je žena, která zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života. Měřila asi 170 centimetrů, a nenašlo se na ní nic, co by svědčilo o příčině její smrti. Takovou perličkou je, že neměla prořezané zuby moudrosti. Mumie není v nejlepším stavu, takže její průzkum asi nebyl jed-noduchý,“ vysvětlila Martínková. Mumie pochází z 1. století př.n .l. a nad prsty u nohou má napsané své jméno, které v překladu znamenalo květina. Její kartonáž a dvojitá rakev z cedrového dřeva, kterou si mohli dovolit jen bohatí Egypťané, dává tušit, že tato žena nejspíš patřila k thébské teokracii. Jak jsme se dozvěděli od vedoucí muzea, je tato mumie v českých muzeích tak trochu raritou. „Přístupné veřejnosti jsou kromě této mumie ještě mumie na Buchlově a Kynžvartě. Ná-prstkovo muzeum v Praze vlastní také mumie, ale nemají stálou egyptskou expozici, takže jejich mumie jsou k vidění pouze na občasných výstavách. Ale ta naše mumie je nejhezčí,“ tvrdí s úsměvem Martínková. Staroegyptská sbírka moravskotřebovského muzea čítá asi 140 předmětů, mezi nimi je množství drobných předmětů, jako jsou scaraby. Nejstarší jsou pak hliněné a kamenné nádoby, které jsou z doby okolo 3 500 let př.n.l. Egyptská výstava muzea je obohacena o egyptskou výsta-vu odlitků předmětů z Náprstkova muzea. „Máme tu i kopii kanopy, což byla nádoba, kam se vkládaly některé vnitřnosti z mumifikovaného těla. Tyto kanopy byly umís-těny poblíž mumie a byly součástí pohřební výbavy,“ upřesnila Martínková. Bohatá je také expozice věnovaná Japonsku. V moravskotřebovském muzeu se nachází japonská keramika, například šálky pro čajový obřad, které nemají ani v Náprstkově muzeu. V Japonsku se totiž Holzmaister zdržel nejdéle. Za pozornost stojí také čtyři samurajské meče, které jsou vystaveny přesně dle pravidel, jak se tyto meče mají vystavovat. Nejstarší čepel meče je prý z doby okolo roku 1420. Největší kolekce exponátů je z Indie. Z Tibetu pochází bubínek vytvořený ze dvou lidských lebek. Dnešní budova moravskotřebovského muzea již neslouží pouze pro muzejní účely, ale je dnes jakýmsi kulturním střediskem. Naopak prostory moravskotřebovského zámku slouží také jako muzejní expozice. Především jsou zde expozice mapující historii Moravské Třebové a okolí. Budova moravskotřebovského zámku je přístupna pouze v turistické sezóně do konce října, budovu muzea můžete navštívit celoročně. Velké oblibě se těší také mikulášský jarmark ve dvoraně, který probíhá každoročně již od roku 1992. Nechybí zde ani Mikuláš s čertem. Literatura: Moravskotřebovské vlastivědné listy 7/1996 – Vydalo Městské muzeum v Moravské Třebové
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 Předchozí článek: Oskar Schindler (1908 - 1974) Následující článek: Pardubická elektrárna a chrudimská strojírna Wiesner Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
