Sdružení přátel Pardubického kraje

Oskar Schindler (1908 - 1974)


07. 08. 2006 Jednou z nejvýznamnějších osobností Svitav 20. století je Oskar Schindler. Oskar Schindler byl rozporu-plnou osobností. Ve Svitavách dostal přezdívku Schindler - gauner. Byl členem nacistické strany NSDAP a německé výzvědné služby Abwehru. Za špionážní činnost proti Československé republice byl ve svitav-ském hotelu Ungar (dnešní hotel Slavia) zatčen a v Brně odsouzen ke dvěma měsícům těžkého žaláře. Později mu byl trest amnestií zkrácen na polovinu. Po ukončení tříletého svitavského reálného gymnázia byl krátce zaměstnán v podniku svého otce, kdy byl obchodním zástupcem Moravské elektrotechnické akciové společnosti v Brně. Později vystřídal řadu zaměstnání, jeden čas prodával i losy. V průběhu let 1931 - 1938 byl údajně šestkrát soudně trestán , z toho pětkrát pokutou pro rvačky a jednou pro nebezpečné vyhrožování. V roce 1935 se stal členem Sudetoněmecké strany (SdP), pravděpodobně v roce 1938 začíná pracovat pro německou zpravodajskou službu, byl vypracován plán jeho zatčení pro špionážní činnost. Avšak vzhledem k mnichovským událostem v září 1938 již nebyl odsouzen.

Byl obchodníkem a po německé invazi do Polska byl první, kdo se snažil vytěžit z tohoto teroru. V roce 1939 se dostává do polského Krakova, kde kupuje továrnu na výrobu smaltovaného nádobí. Získal také okolo 1 300 židovských dělníků, kteří v jeho továrně otrockým způso-bem pracovali. Tvrdí se, že původně byla jeho jediná motivace peníze, ale později se stále více snažil bránit své dělníky. Měl například tvrdit, že jeho nekvalifikovaní dělníci byli pro továrnu nepostradatelní, a pokud by jim někdo způsobil újmu, stěžoval by si a žádal náhradu od vlády.
Roku 1942 došlo k vojenskému přepadu Krakovského ghetta, při kterém vojáci přesunuli židy z ghetta do koncetračního tábora v Płaszowě. Židé, kteří se schovávali doma, byli namístě zavražděni. Schindler byl svědkem tohoto teroru. Byl velmi dobrým diplomatem a po tomto přepadu investoval veškerou svou energii do zachránění svých židů (Schindlerovi židé). Domluvil se s Amonem Göthem, velitelem Płaszowa, na přesunu 900 židů do přilehlé továrny, kde mohli být v relativním bezpečí proti vykořisťujícím německým jednotkám. Schindler byl dvakrát zadržen pro podezření ze spiknutí, ale ani v jednom případě nebyl uvězněn. Schindler velmi často uplácel své nadřízené, aby tím zabránil vyšetřování.
V roce 1944 přemísťuje svoji továrnu i vězně do Brněnce u Svitav. Pomocí seznamů, na kterých byli vězni uváděni pod fingovanými profesemi, Schindler převáží do Brněnce celkem 1 100 lidí. Transport tří set "svých" žen, který se omylem dostal do Osvětimi, získává Oskar Schindler pomocí úplatků zpátky a odváží do Brněnce. Krátce před skončením války Schindler organizuje odchod německých stráží z tábora a jeho dělníci mu pak pomáhají v útěku před Rudou armádou do amerického vojenského pásma. Na konci války Schindler emigroval do Argentiny. Poté, co zkrachoval, se v roce 1958 vrátil do Německa. Následovala série neúspěšných riskantních obchodních tahů. Oskar Schindler zemřel 9. října 1974 ve věku 66 let v Hildesheimu v Německu (Ve filmu Schindlerův seznam bylo řečeno, že zemřel ve Frankfurtu - pravděpodobně, protože je více známý). Za záchranu svých životů jsou mu Židé po celý zbytek jeho života vděčni a podporují ho ve chvílích, kdy se sám nemůže prosadit. Každým rokem je zván do Izraele, dostává řadu mírových cen i Záslužný kříž Konrada Adenauera. Byl oceněn titulem Spravedlivý mezi národy. V Aleji Spravedlivých v Jeruzalémě zasadil svůj strom. Je pohřben na římsko-katolickém hřbitově na hoře Sion v Jeruzalémě. Izraelské děti se o něm mohou dočíst ve svých učebnicích.
V roce 1994 Město Svitavy odhalilo Oskaru Schindlerovi v parku Jana Palacha naproti jeho rodného domu pamětní desku zasazenou do žulového podstavce s tímto textem: Nezapomenutelnému zachránci životů 1 200 pronásledovaných Židů.

Prameny: Jitka Gruntová: Oskar Schindler - legenda a fakta

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006




Předchozí článek: Valentin Oswald Ottendorfer (1826 - 1900)
Následující článek: Budova moravskotřebovského muzea slaví sto let své existence


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml