Sdružení přátel Pardubického kraje

Valentin Oswald Ottendorfer (1826 - 1900)


07. 08. 2006 Narodil se 12. února 1826 ve Svitavách. V letech 1839 - 1844 studoval na piaristickém gymnáziu v Lito-myšli, poté krátce na filozofické fakultě v Brně a jako dvacetiletý přešel roku 1846 na studia filozofie do Vídně. Pro své politické názory musel po roce Vídeň opustit a v roce 1847 začal studovat práva na pražské univerzitě. Zde ho zastihly pražské bouře v revolučním roce 1848. Vstoupil do Akademické legie a účastnil se bojů na barikádách a po potlačení studentských nepokojů byl pro své styky s ruským revolucionářem M. A. Bakuninem pronásledován rakouskou policií. Po ročním pobytu v Němec-ku, kde se seznámil s pozdějším hudebním skladatelem a dirigentem Richardem Wagnerem (1813 - 1883) a kde se také účastnil mnoha pouličních bojů a demonstrací, se v roce 1850 rozhodl emigrovat do USA.
Po příjezdu do New Yorku zpočátku velmi těžce pracoval jako dělník, pilně však studoval jazyk a postupně se stal sazečem, redaktorem a hlavním asistentem a poté ředitelem redakce vydavatelství německých novin "New Yor-ker Staatszeitung". V roce 1859 se oženil s ovdovělou majitelkou novin Annou Uhlovou a stal se jejich spolumajitelem.

Ottendorfer se v New Yorku aktivně zapojoval do politického života, stal se předsedou či členem řady různých krajanských spolků a organizací, např. prezidentem newyorského pěveckého kroužku "New Yorker Liederkranzes", členem vedení Německé banky a spořitelny, německé nemocnice a pojišťovny "Germanie". V městské správě zastával funkci dozorce města nad řešením otázek ve školství. Byl významnou osobností USA, po tři roky (v letech 1870 - 1873) zastával čestnou funkci státního správce univerzity - univerzitního regenta a jako takový měl dohled nad vyššími školami v New Yorku. List "New Yorker Staatszeitung" se za vedení Ottendorfera stal největším a nejvlivnějším německým listem v Americe. Zisky z prosperity tohoto podniku využíval nejen k jeho dalšímu rozvoji a rozšiřování, ale i k bohaté nadační a charitativní činnosti.
Na své rodné město Svitavy nikdy nezapomněl a finančně je podporoval. Z jeho darů mohly být v roce 1886 otevřeny dva nejpotřebnější městské ústavy - nemocnice a sirotčinec spojený s chudobincem. Roku 1892 byla na tehdejší dobu nevídaným nákladem 300 000 zlatých zřízena Ve-řejná knihovna a čítárna ve Svitavách, na jejímž zřízení se cele podílel Valentin Oswald Ottendorfer. Budova postavená v americkém stylu stojí na místě rodného domku Oswalda Ottendorfera. Svitavská knihovna a čítárna vlastnila 22.000 svazků a byla největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě. Knihovnu navštívil v roce 1929 i první československý prezident T. G. Masaryk.
Nezůstalo však pouze u těchto budov a ústavů. Ottendor-fer měl podíl i na stavbě Vyšší zemské reálné školy ve Svitavách a městu věnoval úhrnem přes jeden milion zlatých. Svými finančními příspěvky do rodné vlasti se neomezil jen na město Svitavy, ale výrazně podporoval i jiná města Moravy. Značkou částkou přispěl na stavbu Německého domu v Brně, pomáhal i humanitním organizacím a různým spolkům v rodném kraji. Valentin Oswald Ottendorfer zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 75 let 15. prosince roku 1900 ve svém bytě v New Yorku. Ke stému výročí úmrtí v roce 2000 mu byla městem Svitavy odhalena na reprezentativní budově knihovny pamětní deska.
Nezůstalo však pouze u těchto budov a ústavů. Ottendor-fer měl podíl i na stavbě Vyšší zemské reálné školy ve Svitavách a městu věnoval úhrnem přes jeden milion zlatých. Svými finančními příspěvky do rodné vlasti se neomezil jen na město Svitavy, ale výrazně podporoval i jiná města Moravy. Značkou částkou přispěl na stavbu Německého domu v Brně, pomáhal i humanitním organizacím a různým spolkům v rodném kraji. Valentin Oswald Ottendorfer zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 75 let 15. prosince roku 1900 ve svém bytě
v New Yorku. Ke stému výročí úmrtí v roce 2000 mu byla městem Svitavy odhalena na reprezentativní budově knihovny pamětní deska.

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2006




Předchozí článek: Smrt legionáře Ciliaka
Následující článek: Oskar Schindler (1908 - 1974)


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml