Sdružení přátel Pardubického kraje

Chrudimské lokálky slaví 120 let

Foto autor

29.03.2020 Pojďme společně nahlédnout do historie vzniku tratí Heřmanův Městec – Chrudim – hrochův Týnec – Holice – Borohrádek s větvemi Hrochova Týnce do Chrasti a z Chrudimi města do Chrudimi, které nazýváme chrudimskými lokálkami.
Vznik dráhy má na svědomí cukr, respektive jeho výroba. Druhá polovina devatenáctého století se nesla v duchu rozmachu pěstování cukrovky a výroby cukru. První cukrovar na Chrudimsku vznikl v roce 1859 ve Slatiňanech, ale majitelé polností měli zájem o vybudování cukrovarů blíže k místům pěstování řepy. Zejména okolí Hrochova Týnce vykazovalo velkou aktivitu. Zde také vznikl první výbor, jehož zájmem byla výstavba místního akciového cukrovaru. A první kampaň se rozběhla už v listopadu 1871. Citelně však chybělo napojení na železniční síť. Nejbližší nádraží bylo v dnešních Koštěnicích. Majitelé cukrovaru uvažovali o vybudování vlečky odtud, nebo z Černé za Bory. Neúspěch však přinesl nedostatek financí. Další jednání se rozběhla až později, tentokráte v režii chrudimského okresu. Záměrem bylo postavit sekundární dráhu z povodí Chrudimky a Novohradky spojující Hrochův Týnec, Chrudim a Pardubice. Následovala neochota týneckého cukrovaru sáhnout hlouběji do kapsy a tedy i oddálení realizace, přestože zájemců o trať bylo více. To už existovaly cukrovary v Chrudimi a Moravanech, které taktéž potřebovaly dobré a levné spojení mimo jiné i s holickou rafinerií, kde se jejich surový cukr zpracovával.

Vývoj trasování nebyl jednoduchý. Větší část realizované trasy byla stanovena přípravným projektem z počátku 80. let. Nebylo však jasno, kde dráha naváže na jiné tratě. Totiž zda vést koleje z Holic do Borohrádku, což by spíše vyhovovalo společnosti státní dráhy (trasa Choceň – Meziměstí), a nebo naopak severněji přes Vysoké Chvojno do Týniště nad Orlicí, což by přineslo užitek také Rakouské severozápadní dráze (trasa Hradec Králové – Letohrad). Ponechat koncový bod v Holicích bylo zavrhnuto coby neperspektivní. Zpracován byl předprojekt, který uvažoval konečný bod v Týništi a vložení stanice Vysoké Chvojno a nákladiště Nová Ves. Zájem ukončit trasu v Týništi narážel na odpor majitele chvojenského panství. Rozpory v otázkách týkajících se hlavně finančních prostředků a dále komplikace spojené se změnou situování stanice ve Chvojně (odstranění úvrati) a též i jistá váhavost zájemců o výstavbu místní dráhy Hradec Králové - Holice způsobily průtahy, které načas verzi chrudimských zablokovaly. Roku 1894 byla v Praze vydána zpráva o rentabilitě uvažované dráhy Heřmanův Městec – Chrudim – Holice - Chvojno s odbočkou Hrochův Týnec – Chrast. Zpráva C. k. ministerstva obchodu o výsledku revize trati v létě 1894 stanovila odhad nákladů na stavbu všech tří sekcí podle tohoto projektu (H. Městec - Chrudim – Holice - Týniště a odbočky Hrochův Týnec - Chrast) a zároveň na základě obav dalších železničních společností z konkurence zdůvodnila zamítnutí zemského výboru, proč nelze vystavět třetí uvažovanou část dráhy z Prachovic do Závratce. Na zasedání Zemského sněmu království Českého dne 11. 2. 1895 bylo schváleno poskytnutí zemské garance na splacení a zúročení 70 % nákladů pro obě dráhy H. Městec - Chrudim město – Hrochův Týnec - Moravany - Holice - Borohrádek i odbočku Chrast – Hrochův Týnec. Nakonec byla usnesením sněmu z 21. 2. 1898 poskytnuta síti místní dráhy Chrudimsko-Holické o délce 56,7 km a zařizovacím kapitálu 6 825 000 K garanční zápůjčka 5 093 000 K, s příspěvkem zájemců 1 732 000 K. Ve dnech 4. až 21. srpna 1896 byla vykonána pochozí komise, kde se vyjasňovaly některé nejasnosti v situování objektů, např. v založení výtopen a vodáren, k čemuž měla být vypracována další studie. Skutečně ve výkresech větších stanic byly zpravidla lokomotivní remízy plánovány zcela jinde, než jak byly realizovány.
Na jaře roku 1898 byla zahájena stavba, která byla rozdělena na pět oddílů. I. a II. oddíl, trať z Heřmanova Městce do kilometru 23, tj. před těsně Hrochův Týnec, včetně spojky mezi chrudimskými nádražími, provádělo ji podnikatelství staveb Čeněk Staněk, Emanuel Jeřábek a Kašpar Vyleťal; zbývající tři oddíly, kam patřila i dnes již zaniklá větev do Chrasti u Chrudimě, budovalo pražské podnikatelství B. Bořkovec a Otokar Dvořák. Dohled zajišťovalo železniční oddělení Zemského výboru. Práce na III. oddílu v Chrudimi byly započaty 1. 2. 1898, v ostatních oddílech o měsíc později. Na většině úseků práce prováděné sedmi sty, maximálně dvanácti sty dělníky, rychle pokračovaly, neboť na trase nebyly potřeba nijak rozsáhlé zemní práce ani výstavba větších umělých staveb. Problémy působily hlavně požadavky obyvatel při vyvlastňování pozemků. Z důvodu úspory dosahovaly sklony trati až 21 promile, dopravní koleje délky 250 m byly zkráceny na pětinu až čtvrtinu, poloměry trati byly sníženy z 220 metrů na 190 metrů. Největší stavbou na trati je do dnešních dnů ocelový příhradový most přes Loučnou v Moravanech. Zajímavostí je podjezd, přejezd a nadjezd na okraji Vejvanovic.
Provoz byl zahájen v pondělí dne 25. září 1899. Slavnostního otevření se zúčastnili zejména představitelé obcí, okresu a průmyslových podniků, zvláštním vlakem do Moravan dojeli nejvyšší představitelé místodržitelství a zemského výboru, místodržící hrabě Coudenhove a představitel zemského výboru Vojtěch Schönborn. Ti zde po uvítání přestoupili na slavnostní vlak z Borohrádku, k němuž se v Hrochově Týnci připojil zvláštní vlak z Chrasti. V Chrudimi se za účasti veřejnosti spojený vlak setkal se zvláštním vlakem z Heřmanova Městce. Následovala slavnostní hostina v hotelu Bída. Po půl páté odpolední se vlaky rozjely s hosty zpět do výchozích stanic. V dnešní době z chrudimských lokálek existuje jen část. Větev z Hrochova Týnce do Chrasti zanikla v 80. letech minulého století – osobní doprava zde byla zastavena v lednu 1978, poté se ještě trasa nějaký čas využívala k odstavení nákladních vozů. Provozován zůstal jen krátký úsek z Chrasti do Chrasti město, a i ten byl v roce 2005 zlikvidován. V prosinci 2010 byla zastavena doprava na úseku Heřmanův Městec – Chrudim město a od roku 2013 je tu trvalá výluka a tak zde žádný vlak spatřit nelze. Výjimkou může být nějaké vozidlo pro údržbu dráhy, ale to opravdu jen sporadicky. Pravidelnými vlaky se nelze svézt ani mezi Holicemi a Borohrádkem. Naštěstí tento úsek vyloučen není a tak sem příležitostně míří třeba historické vlaky. V běžném provozu je dráha mezi Holicemi – Moravany až Chrudimí město a spojovací úsek na chrudimské „hlavní nádraží“. Proto až budete hledat námět na výlet, vydejte se vlakem do kraje dříve zaplněného mnoha cukrovary a poli plnými řepy. Přejme dráze, aby se dožila i dalších kulatých výročí, neboť s sebou nese nejen dopravní spojení, ale také kus historie našeho kraje.

GPS souřadnice: 49.9510922N, 15.7955758E

Autor: Oldřich Čížek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2019


Holice
Foto autor






Předchozí článek: Střípky z historie Pardubic - Pardubice za éry komorního města a po bitvě na Bílé hoře
Následující článek: Zapomenuté kapličky


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml