Sdružení přátel Pardubického kraje

Fakulta restaurování Univerzity Pardubice se podílela na obnově kaple sv. Isidora


11.10.2016 Fakulta restaurování Univerzity Pardubice se významným způsobem v uplynulých letech podílela na obnově a restaurování kaple sv. Isidora v Křenově u Svitav. Nyní je zrestaurovaná památka nominována na cenu Národního památkového ústavu PATRIMONIUM PRO FUTURO a fakulta tak možná rozšíří svá ocenění.
Kapli sv. Isidora v Křenově u Svitav, jež byla ponechána především během 2. pol. 20. stol. na pospas chátrání a devastaci, se rozhodli zástupci obce Křenov v poslední dekádě 20. stol. obnovit a restaurovat. Po úvodních obtížích s financováním projektu byla konečně v roce 2004 započata celková rekonstrukce. Nejprve bylo provedeno provizorní zajištění střechy i interiérové výzdoby. Následovalo zajištění statiky a komplexní oprava exteriéru budovy, tedy fasády a střechy.

K obnově kaple byla litomyšlská Fakulta restaurování Univerzity Pardubice přizvána již v roce 2012, kdy provedla komplexní průzkum nemovité interiérové výzdoby, jako jsou nástěnné malby a štukatury. V následujících třech letech pak postupně tyto prvky restaurovala.
Nově zrestaurovaná kaple je nyní jednou ze 13 památek a počinů navržených na udělení Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, a to v kategorii Obnova památky, restaurování. Cena nese podtitul: Společenské ocenění příkladů dobré praxe a vyhlašuje ji a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili. O letošní Cenu Národního památkového ústavu za dokončené projekty a práce v roce 2015 soupeří 25 kandidátů ve čtyřech kategoriích – třináct památkových obnov, sedm prezentačních počinů, čtyři zachráněné památky a jeden archeologický objev. Jestli si cenu za obnovu a nelehké a několikaleté restaurátorské zásahy v kapli sv. Isidora v Křenově odnesou též restaurátoři z Litomyšle, bude jasné už v září.
„Kaple sv. Isidora je příkladem tzv. barokního „Gesamtkunstwerku“, tedy uměleckého díla, vyznačujícího se propojením všech prvků výzdoby v kompaktní a harmonický celek,“ říká Mgr. art. Jakub Ďoubal, Ph.D., z Ateliéru restaurování kamene Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
„Na restaurátorských pracích se podíleli jak studenti, tak pedagogové naší fakulty, především z ateliéru restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů a z ateliéru restaurování a konzervace nástěnné malby a sgrafita. Na průzkumu se podílely ale i katedry humanitních věd a chemické technologie,“ dodává k týmu restaurátorů z Litomyšle, kteří se na obnově kaple podíleli, Jakub Ďoubal, vedoucí prvně jmenovaného ateliéru. Rozsáhlá poškození interiérové výzdoby památky způsobilo dlouhodobé zatékání vody, které zasáhlo především západní, částečně i východní část klenby a související partie stěn. Následná vysoká vlhkost zapříčinila další problémy jako biologické napadení, tedy plísně, řasy, houby, či aktivitu vodorozpustných solí. „Poškození se projevovala rozpojením omítek a štuků i jejich povrchových vrstev, které vyústilo v nejvíce zasažených partiích k úplným ztrátám omítek až na cihlové zdivo. Na výzdobu působily i statické problémy budovy projevující se především prasklinami,“ vyjmenovává komplikace při restaurování Mgr. art. Jan Vojtěchovský, vedoucí Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita litomyšlské fakulty.
Týmu Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se nakonec podařilo restaurovat klenby s námětem Devíti andělských kůrů, stěny s polychromovanými pilastry a pět nik se štukovými postavami zemědělských patronů se sv. Isidorem v čele. Restaurována byla i sakristie s klenbou zdobenou nízkým štukovým dekorativním reliéfem s motivy čtyř ročních období.
„Při restaurování jsme zvolili spíše rekonstrukční přístup, tedy doplňování chybějících partií děl. K tomuto způsobu práce jsme přistoupili na základě skutečnosti, že se jedná o poměrně kompaktně dochovaný interiér poč. 18. století bez výraznějších druhotných vlivů. Rekonstrukce maleb i štuků, i když částečně hypotetická, byla možná především díky dochování archivních fotografií mapujících interiér od počátku 20. století až do současnosti,“ dodává Jakub Ďoubal.
O udělení Ceny Patrimonium pro futuro se rozhodne v září. Jednotlivé památky bude posuzovat komise hodnotitelů sestavená z členů vědecké rady Národního památkového ústavu a dalších institucí, kteří na společném zasedání nominované počiny vyhodnotí.

GPS souřadnice: 49.6810061N, 16.6246756E

Autor: Tomáš Pospíchal
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2016








Předchozí článek: Městečko na dlani - Ronov nad Doubravou
Následující článek: Svitavy slaví 760 let města


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml