Sdružení přátel Pardubického kraje

František Škroup


05. 12. 2007 Narodil se 3. června 1801 v Osicích u Pardubic v učitelské muzikantské rodině jako páté dítě. V české hudbě je nejvýraznějším představitelem doby předsmetanovské. První seznámení s hudbou dostal u svého otce a od svých 8 let již veřejně vystupoval hrou na flétnu.
Po absolvování hradeckého gymnázia odešel do Prahy na práva, ale studia nedokončil. Ihned se zapojil do pražského hudebního života a rychle získal významné postavení. Ve svých dvaceti šesti letech se stal druhým dirigentem Stavovského divadla a o deset let později povýšil na kapelníka prvního. Po dvacet let byl prvním kapelníkem velké pražské opery (1837 - 1857).
Brzy se do popředí jeho zájmu dostalo ochotnické divadlo a spolu s jinými vlastenci založil v roce 1823 první českou operní družinu, která si vzala za úkol provozovat v Praze představení českých oper. Spolu s přáteli uváděl na scénu díla v českém jazyce. Pilně komponoval, složil mj. tři české a sedm německých oper.

23. 12. 1823 byla ve Stavovském divadle hrána česky tehdy oblíbená opera rakouského skladatele Josefa Weigla Rodina Švejcarská, kterou do češtiny přeložil básník a posluchač filosofie Simeon Karel Macháček. Opera byla provedena ochotníky, ale její úspěch (i finanční) přispěl k tomu, že od té doby bylo Stavovské divadlo otevřeno i pro další česká představení.
Úspěch této a dalších oper zpívaných česky byl pro Škroupa podnětem ke zkomponování první české opery "Dráteník", kterou napsal již jako 25letý a jelikož opera měla velký úspěch, rozhodl se zůstat u hudby na celý život.
1. září 1827 se stal druhým kapelníkem ve Stavovském divadle a 1. ledna 1837 byl jmenován prvním kapelníkem, zejména pro česká představení. V roce 1857 byl proti své vůli poslán v 56 letech do pense. Nesl to těžce a proto v roce 1860 přijal rád nabídku na místo kapelníka v Rot-terdamu, kde se stal brzy hluboce váženou osobností. Škroup napsal pět německých oper - Die Geisterbraut, Drahomíra, Der Meergeuse, Der Prinz und die Schlange, Der Nachtschatten. Zemřel v 61 letech v Rotterdamu 5. února 1862 a zde je i pochován.
František Škroup se zapsal do našich kulturních dějin dvěma význačnými díly. Za prvé jako skladatel písně Kde domov můj, kterou napsal v roce 1834 na slova Josefa Kajetána Tyla a která zlidověla a stala se 1918 českou národní hymnou. Tuto píseň Škroup také cituje v "Ouvertuře k otevření městského divadla v Chrudimi".
Za druhé je autorem vůbec první české opery Dráteník. Libreto k opeře napsal Josef Krasoslav Cchmelenský, s nímž připravil další české opery: Oldřich a Božena (1826) a Libušin sňatek (1835, poprvé zazněla až 11. dubna 1850).
Má též zásluhy o sbírání a vydávání "Věnce ze zpěvů vlasteneckých…". Škroup také zhudebnil řadu písní Vác-lava Hanky (1791-1861) pro jejich měkkou lyriku a dále procítěné verše svého přítele a krajana, básníka Josefa Jaroslava Langera (1806-1846). V letech 1836-1845 působil jako regenschori synagogy v Dušní ulici (Praha). V roce 1857 byl po 30 letech působení ve Stavovském divadle propuštěn a dán do penze pro neúspěch svých oper a neshody s tehdejším ředitelem divadla Stögrem. Poněvadž v Praze nenašel odpovídající místo, přijal v roce 1860 místo kapelníka u německé opery ve městě Rotterdam.
Po necelých dvou letech zde 7. 2. 1862 umírá a je pohřben na rotterdamském protestantském hřbitově.
Dílo: Dráteník, 1825, premiéra byla 2. února 1826. Libre-to k ní napsal J. K. Chmelenský. Oldřich a Božena, česká premiéra roku 1828.
Der Prinz und die Schlange, premiéra 1829, česky pod názvem Princ a had neb Amor mezi Amazonkami roku 1835.
Die Drachenhöhle, premiéra 1832.
Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, hudba.
Libušin sňatek, premiéra 1835 s velkými změnami uvedena znovu 1850 (prakticky jde o nové dílo)

Prameny: www.hamerika.cz, cs.wikipedia.org, Zprávy KPP číslo 1/2, rok 2004

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2007




Předchozí článek: Cestování (nejen) s Oušťáky
Následující článek: Sto let od narození Františka Filipovského


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml