Sdružení přátel Pardubického kraje

Královské věnné město Vysoké Mýto - doklad středověkého urbanismu

Vysoké Mýto - Pražská brána

19. 11. 2007 Oblast dnešního Vysokomýtska byla v raných počátcích přemyslovského českého státu krajem pohraničních hvozdů, který původně jen v několika málo ostrůvcích ustupoval řídké síti tvrzí a osad. Vedly tudy však důležité cesty, využívané vojensky a především obchodně. Z Prahy do Krakova vedla tzv. stezka Olomoucká, zmíněnou trasu prý mohli kupci urazit za tři týdny. Stezka, nazvaná později Trstenická, zřejmě částečně kopírovala tok řeky Loučné (dříve Trstenice), vyhýbala se mokřinám a vyhledávala pevnou půdu pro dřevěná kola kupeckých karavan.
Stezka musela být chráněna, udržována, musela mít zabezpečenou možnost odpočinku a řemeslné pomoci a pro tento účel se po jejím okolí zakládaly tvrze a hrady - Litomyšl, Vraclav a některé další. Zakládání opěrných bodů podporovali přemyslovští panovníci, zajišťovali si tak stálý příliv kupců a zároveň nechávali vzniknout opěrným bodům svojí moci. Výraznou změnu pro oblasti vzdálenější pražské moci přináší vláda Přemysla Otakara II. Tento energický panovník, právem nazývaný "železný a zlatý", promyšleně zakládal nová města, zval do nich i nové obyvatelstvo z německých zemí a opatřoval je četnými privilegii.

Zakládání měst vyžadovalo vhodnou politickou i hospodářskou situaci - zemědělská produkce musela být schopná zabezpečit větší počet lidí, nepodílející se přímo na její výrobě, muselo dojít k dostatečné stabilizaci státu a státní moci a konečně to také vyžadovalo silného panovníka a silnou královskou moc. Města panovníkovi nabízela zisk z poplatků, celních dávek, dokonaleji plnila úlohu starších hradišť. Královská města navíc představovala důležitou oporu panovnické moci. Regál, tedy právo zakládat města, měl u nás pouze panovník, mohl však udělit povolení šlechtici, duchovním osobám apod. Lokátor byl odborník, který zajistil vše potřebné - získával kolonisty, vyměřoval, dozíral na budování, opevňování atd.
Vznik města Vysokého Mýta velmi výstižně odráží tento proces. Starší hrad na Vraclavi, plnící funkci "stanice" a opěrného bodu na důležitých stezkách, po založení Vysokého Mýta zcela ztrácí důvod pro svoji další existenci. Přestává být udržován a v několika málo letech zcela zaniká, veškeré jeho funkce přebírá nově vznikající město. Místo nebylo zvoleno náhodně, plán realizovaný Přemyslem Otakarem II. předpokládal vytvoření sítě měst v souvislém pásu podél pohraničních oblastí a také podél tepen přemyslovských příjmů - právě oněch kupeckých cest.
Přesné datum založení Vysokého Mýta neznáme, předpokládáme ho někdy kolem roku 1260. Zakládací listina města Poličky podává svědectví, že roku 1265 Vysoké Mýto již stálo a bylo opevněno. S určitostí nevíme ani jméno lokátora, snad jím byl stejný muž jako právě v případě Poličky, Chrudimi nebo Čáslavi - Konrád z Levendorfu. Po založení se město nacházelo nějakou dobu v určitém provizorním stadiu, o délce a konkrétní podobě tohoto období mnoho nevíme. Nové obyvatelstvo pravděpodobně pocházelo ze severoněmeckých zemí, město bylo opatřeno tzv. magdeburským právem a po nějakou dobu (obyčejně se tak dělo na dvacet let) bylo osvobozeno od placení všech dávek.
Vysoké Mýto bylo založeno "na zelené louce", na jeho místě nestála žádná osada ani tvrz. Z toho důvodu má pravidelné rozložení, veliké čtvercové náměstí (největší v Čechách) a pravoúhle vedené okolní ulice. Domy na náměstí a v okolních uličkách mají půdorys úzkých gotických parcel, tvar vnitřního města kopírovaly hradby, opatřené příkopem. Uprostřed náměstí stávala radnice, do našich dní se však nezachovala. Celé město bylo původně dřevěné, definitivní středověkou podobu dostává do první poloviny XIV. století. Spolu se zbytkem opevnění, městskými branami a chrámem je také původní stavební půdorys největším pokladem vysokomýtské historické architektury.
Oproti staršímu naturálnímu hospodářství vesnic a osad města jsou v tomto období především zdrojem peněz, král do správního dění zasahuje prostřednictvím rychtáře. Brzy se však formuje vrstva měšťanů, ovládá městskou správu a rychtáře vytlačuje z jeho původních pravomocí. Jako jiná královská města, i Vysoké Mýto se brzy dostává do popředí mocenských zájmů.
Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli získává silný vliv ve východních Čechách jeho žena, královna Kunhuta. Na čas se uchyluje na hrad Svojanov. Vysoké Mýto se tak dostává do moci české královny, skutečným "věnným městem" se však stane o něco později. Po smrti Kunhuty zabavuje východočeské statky mladičký král Václav II. a své polské manželce Elišce Rejčce udílí věno 20 000 hřiven stříbra ve městech Chrudimi, Jaroměři, Hradci Králové, Poličce a Vysokém Mýtě. Královna si držení měst uchovává i za svého druhého manžela, Rudol-fa Habsburského. Ten ji ještě před svojí smrtí velmi štědře hmotně zabezpečil. Její důchod zvýšil na 40 000 hřiven stříbra s tím, že příjem byl zajištěn z královských měst Hradce, Chrudimi, Jaroměře, Poličky a Vysokého Mýta. Základ příjmů přitom spočíval v tom, že královně byl odváděn pravidelně plat od měšťanů za propůjčení území, na kterém město stálo a také daně, které nebyly zpočátku vybírány pravidelně. Vzniká tak institut královských věnných měst a Vysoké Mýto je jeho součástí.
Po smrti Rudolfa dokonce Eliška při bojích s českou stranou poskytne zázemí svých měst švábským oddílům Ru-dolfova bratra Fridricha. Dochází však k velmi zajímavé události - u Turova, při cestě z Chrudimi do Vysokého Mýta, je oddíl Švábů napaden a rozprášen skupinou místních obyvatel pod vedením zemana Ctibora z Uherska. O příčinách tohoto skutku, kdy se poddaní takto radikálně postavili proti z
ájmům své paní se můžeme jen dohadovat. Snad je k němu vedla neutěšená hospodářská situace, možná odmítali cizí vojáky v svých domovech. Proti Elišce se její města postaví ještě jednou - v roce 1315, po vypuknutí vzpoury většiny české šlechty pod vedením Jindřicha z Lipé Eliška nařizuje svým městům, aby přijala posádky slezských oddílů. Města jí znovu odepřou a stejně jako např. Praha se postaví na stranu krále - Jana Lucemburského. Můžeme v tom spatřovat rodící se politické ambice nové společenské vrstvy - měšťanstva.
Stát se měšťanem nebylo v dobách XIII. a XIV. století jednoduchou záležitostí. Pokud se člověk neúčastnil samotného procesu založení, musel si měšťanský status buď draze zaplatit, nebo splnit několik náležitostí - musel zakoupit dům, určitou dobu v městě žít, prokázat svůj řádný manželský původ, případně předložit "výhostní" (propouštěcí) list, pokud žadatel pocházel z poddanského prostředí. Do měšťanské rodiny bylo možné také přiženit se, některá města svůj status nabízela vzdělaným či jinak významným lidem. Důležitou skupinu obyvatel středověkých měst tvořili také Židé, ve Vysokém Mýtě ovšem nepočetní. Rozkvět Vysoké Mýto prožívá v dobách Karla IV., v husitských válkách mizí německá příjmení mezi čelními reprezentanty městského patriciátu a zaniká klášter. Rozvoj městům přináší doba Jiřího z Poděbrad i vláda Jagellonců. Naopak tvrdou ranou jsou neúspěšná povstání proti Habsburkům v roce 1546 a 1618 - Vysoké Mýto se účastní obou a výsledkem jsou tvrdé restrikce. Požáry, mor, tíživá přítomnost cizích armád jsou pojmy, které čteme v řádcích kronik po celé pobělohorské období. Století XIX. přináší do zemědělské oblasti východních Čech průmysl, vznikají dílny a zárodky pozdějších velkých podniků XX. století. Chloubou města a dokladem zručnosti místních lidí se tak stávají věhlasné firmy jako např. Továrna hasících zařízeni Stratílek či karosárma Sodomka. Velký vliv na formování města ve XX. století má i početná vojenská posádka. V období Rakouska-Uherska a první Československé republiky je to vliv po všech stránkách pozitivní. Po roce 1939 a zejména pak v souvislosti s příchodem sovětských vojsk v roce 1968 je naopak Vysoké Mýto vystaveno nepříznivým tlakům okupačních armád znamenajících ve svém důsledku hospodářský, ale zejména společenský a kulturní úpadek.
Rok 1989 přinesl vítané změny vedoucí k celkové obnově města. Jejich dopad na podobu někdejšího královského věnného města mohou posoudit i návštěvníci, které kromě největšího čtvercového náměstí a dochovaných hradebních věží uvítá i Městská galerie a Regionální muzeum.

GPS souřadnice: 49.95303N, 16.15535E

Autor: Zdeněk Horák
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2007






Předchozí článek: Naučná stezka okolo Poličky
Následující článek: Vysoké Mýto a statut královského věnného města


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml