Sdružení přátel Pardubického kraje

Lucien Khun - příslušník německého wehrmachtu

06. 08. 2007 Do rukou pardubického gestapa se 5. března 1945 dostal příslušník německé vojenské posádky wehrmachtu1 v Chrudimi vojín Lucien Khun. Pardubičtí gestapáci ho surově vyslýchali a zbili k nepoznání, okradli ho o vše2. Pocházel od tehdy francouzského Štrasburku v Alsasku3 z obce Brumat, a tedy byl francouzským občanem. Pochopitelně za mobilizace v roce 1939 narukoval do francouzské armády a s ní se zúčastnil akcí po 10. květnu 1940. Tak se stalo, že padl do německého zajetí. Protože nacistické Německo bezpro-středně Alsasko připojilo k německému území, stali se i tam žijící Alsasané německými občany. Mnohým z nich byla němčina úplně cizím jazykem. To byl případ i válečného zajatce Luciena Khuna.

A aby záležitost byla ještě komplikovanější, byli odvedeni do německého wehrmachtu nebo luftwaffe4. Právě k letecké zbrani se Khun dostal jako letecký mechanik. Začátkem roku 1945 už docházelo ke katastrofální vojenské situaci nacistického Německa. L. Khun v té době působil na východní frontě na území dnešní-ho Polska. Když dne 19. února 1945 osvobodila vojska 1. Ukrajinského frontu polský Krakov, byl letecký útvar, v němž L. Khun sloužil, značně deci-mován. Byli proto odsunuti do týlu, v tomto případě konkrétně na chrudimské letiště. Tam na vycházky chodíval vždy sám a bez kamarádů, takže víceméně hledal kontakty na české obyvatele. V tomto období války však mělo německé velení kritický nedostatek vojáků, a tak i tyto letecké specialisty přeřazovali k pěším útvarům s úmyslem je co nejdříve nasadit na východní frontu.
Tolik k uvedenému francouzsky (a špatně německy) mluvícímu vojákovi. Zachoval se dopis z 28. září 19455, který napsal Antonín Suchý z Chrudimě a zaslal jisté redakci v městě k publikaci. Pisatel byl zaměstnancem ČSD a sloužil jako strážník tratě na stanovišti u hlavního přejezdu poblíže chrudimského pivovaru. Popisuje na dvou stranách rukopisu podrob-nosti spojené s tragickým osudem tohoto vojáka, s nímž se seznámil právě na uvedeném pracovišti a tam s ním hovořil. L.Khun mu vyprávěl, že není Němcem a že má 3. března 1945 odjet na východní frontu. Prohlásil, že ho tam nikdo nedostane a že uteče. Tak učinil v noci ze dne 3. na 4. března 1945. A. Suchý se ho snažil varovat, protože byl nedostatečně oblečen do civilu a pak němčinu moc neovládal, češtinu pak už vůbec ne. Hned následující den byl zadržen v Nasavrkách a odvezen do Pardubic na gestapo. Za několik dní byl převezen do Chrudimě a uvěznili ho v kasárnách. V noci 14.3.1945 odtud uprchl, když mu pomohl další německý voják, původem Lucemburčan6. Dále pisatel uvádí, že L. Khun přišel na jejich strážní stanoviště a prosil je o poskytnutí pomoci a ukrytí před pronásledovateli. Tenkrát ho právě sloužící kole-ga ukryl do sklepa. Další přítel Rudolf Fořt ho rovněž znal a stýkal se s ním. A.Suchý dále uváděl, že ho společně nasytili, oholili i upravili. Uprchlík se snažil dostat někam k partyzánům, kteří snad byli u Ždírce v lesích. Následující den mu obstarali na cestu chléb a tuky, cigarety i peníze. I plánek cesty do Ždírce mu udělali. A. Suchému předal i adresu své manželky v Alsasku. Nicméně za 3 - 4 dny opět byl zadržen až v Německém Brodě. Znovu byl vyslýchán, ale nikoho z přátel neprozradil. Tentokráte se jeho tragický osud už započal naplňovat. Jako zběh byl odsouzen k trestu smrti zastřelením. Na Bílou sobotu v 5,30 hodin byl zastřelen7 v hliníku obecní cihelny, čemuž museli přihlížet příslušníci chrudimské posádky. Dle očitých svědků prý byl před popravou srdnatý a kouřil cigaretu. Pochován byl na hřbitově Sv. Kříže v Chrudimi v bedně od letecké bomby...
Po válce A. Suchý kontaktoval jeho manželku prostřednictví francouzského velvyslanectví a sdělil jí tuto smutnou právu. Velvyslanectví se tázalo na hrob, jeho umístění i skutečnost, zda je hrob důstojně upraven. Na přání rodiny byl krátce po válce exhumován a jeho tělesné ostatky převezeny do jeho rodiště ve Francii.

Poznámky :
1) Wehrmacht - nacistická německá branná moc.
2) Venkovská služebna pardubického gestapa sídlila v budově nynějšího magistrátu na Nám. Republiky č. 12. Okna služebny ve 3. poschodí směřovala na ná-městí. V blízkosti tehdejších kanceláří na schodišti i na chodbě jsou umístěny dvě pamětní desky, a to por. četnictva Trnky a odbojáře Františka Hladěny.
3) Alsasko s hlavním městem Štrasburkem leží nyní ve Francii. Žije tam 1,6 mil. obyvatel na 8 280 km2. V letech 1871 - 1919 bylo součástí císařského Ně-mecka. Podobně od 1940 - 1940 začleněno do Říše.
4) Luftwaffe - německá letecká zbraň, které velel válečný zločinec Hermann Göering.
5) Děkuji za poskytnutí materiálu Mgr. P. Šrámkovi z Okresního archivu Chrudim.
6) Neutrální Lucembursko bylo podobně přepadeno nacistickým Německem 10. 5. 1940. V roce 1938 zde žilo 300 tis. obyvatel na 2600 km2. Záhy bylo začle-něno do Německa, a to do župy Moseland a Gauleiter Simon ho spravoval. Dne 30. 7. 1942 muselo do wehrmachtu narukovat 12 tis. mužů. Mnozí sloužili či byli vězněni i na území dnešní ČR (Chrudim, Chrasta-va, Střekov, Neštěmice aj.). V Lucembursku vzpomí-nají 5 000 padlých a umučených občanů a vojáků.
7) K tomu následující poznámka. Byl jsem v kontaktu s pánem, který sloužil ve wehrmachtu za války. Ze-mřel letos v březnu. Líčil, jak bylo pro vojáky děsivé, když byli rozkazem určeni do popravčí čety. Odmítnu-tí bylo trestáno smrtí. Byli jim odebrány pušky a ná-sledovně nabity 5 ostrými a 5 slepými náboji, pak byly vráceny. Nikdo nevěděl, jaký má v nábojové komoře náboj. Považoval za zázrak, že ho to nepotkalo...

Autor: RNDr. Miroslav Vostatek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007




Předchozí článek: Splavnění Labe do Pardubic je ohroženo
Následující článek: Moravská Třebová - Moravské Athény


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml