|
| |
|
Moravská Třebová - Moravské Athény
14. 08. 2007 Předchůdcem města Moravská Třebová je Staré Město - obec ležící 3 kilometry severněji. Byla to slovanská osada vzniklá v době prvé kolonizace. Jmenovala se původně Stará Třebová, r.1535 je uváděna jako městečko, o 30 let později je opět vsí. Počátky samotné Moravské Třebové spadají do poloviny 13. století, kdy byl zdejší kraj osídlen německými kolonisty. Roku 1260 Moravskou Třebovou založil Boreš z Rýzmburka, který na rovinaté místo nad údolím Třebůvky přenesl původní správní osadu Staré Město (Tre-bow) a pozval sem osadníky ze středního Německa a Horní Falce. Město se od svého založení vyznačovalo pravidelným založením se čtvercovým náměstím a pravoúhlou sítí ulic, které vybíhaly z rohů náměstí k městskému opevnění. Městské opevnění Moravské Třebové tvořily hradby s menšími fortnami a dvěma hlavními branami. Obranné příkopy před hradbami bylo možné zaplnit vodou z rybníků vybudovaných jižně na Třebůvce a jihovýchodní konec města bránil malý hrádek s válcovitou věží a vlastním opevněním. Po Rýzmburcích se jako majitelé města vystřídali Lucemburkové, páni z Lipé, z Kunštátu a Poděbrad, Kostkové z Postupic a roku 1486 se zde usadili pánové z Boskovic, za nichž Moravská Třebová dosáhla svého největšího rozkvětu. Mezi nimi vynikali především Ladislav Velen ze Žerotína a Ladislav z Boskovic, během války se město proměnilo v centrum humanistické vzdělanosti a kultury, které jeho obyvatelům zajistilo období nebývalé hospodářské prosperity. K velké změně rovněž napomohly velké požáry v letech 1509 a 1541, po nichž bylo město velkorysým způsobem přestavěno. Dřevěné stavby nahra-dily kamenné domy a město získalo i zděné hradby s jedenácti baštami. Přechod na finančně náročnější kamennou výstavbu byl obvykle motivován získáním různých výhod: Kdo si tehdy postavil kamenné obydlí, získal například právo vařit a prodávat pivo. Vrchol rozvoje nastal na přelomu 16. a 17. století za Ladislava Velena ze Žerotína, který při úpravách zdejšího zámku začal využívat renesanční prvky daleko dříve, než jinde v českých zemích. Pro svůj hospodářský a kulturní rozkvět byla Moravská Třebová nazývána Moravskými Aténami. Od roku 1621 patřilo město Lichtenštejnům, za nichž nastal velký úpadek. Za třicetileté války město vydranco-vali Švédové a roku 1715 Moravskou Třebovou postihla morová epidemie, při níž zemřelo přes 900 lidí, tedy přibližně třetina obyvatel města. Časté přestavby po požárech pak v následujících desetile-tích téměř smazaly do té doby renesanční vzhled města. K dalšímu rozkvětu došlo až v 19. století, kdy se roz-mohlo hlavně soukenictví a plátenictví, na něž později navázala tovární textilní výroba. V této době došlo v souvislosti se stavebním rozmachem k odstranění opevnění a městských bran. Roku 1889 podpořilo rozvoj průmyslu dokončení železniční trati Česká Třebová - Prostějov. Po připojení Mo-ravské Třebové k Sudetám byla vystěhována téměř celá česká menšina, naopak po druhé světové válce pak došlo k odsunu německého obyvatelstva a jeho nahrazení českými osadníky. To vše silně poškodilo význam a hospodářství města. K tomu přistoupilo i to, že od roku 1960 Moravská Třebová již není ani okresním městem. Po privatizaci národních podniků některé textilky zanikly, zvýšila se nezaměstnanost a město bylo opět ochuzeno. Snad příznivý obrat přinese to, že se Moravská Třebová stala od roku 2002 pověřeným městem II.stupně, a tím opět správním centrem svého přirozeného okrsku. Literatura: Pardubický kraj - Průvodce na cesty, Freytag & Bernard 2004 www.moravskatrebova.cz
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007 Předchozí článek: Lucien Khun - příslušník německého wehrmachtu Následující článek: Moravská Třebová a její památky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
