Sdružení přátel Pardubického kraje

Moravská Třebová a její památky

Zámecký portál z roku 1492

14. 08. 2007 Podobně jako většina měst, které vznikly německou kolonizací, ukrývá v sobě i Moravská Třebová mnoho druhů architektury. Řada staveb a uměleckých děl dodnes připomíná hospodářský rozkvět a vysokou kulturní úroveň města za vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína (1486 - 1622), kdy byla Moravská Třebová centrem humanistické vzdělanosti a dostala přízvisko Moravské Athény. Pro svou krásu byla Moravská Třebová vyhlášena roku 1956 městskou památkovou rezervací.

Dominantou města je zámek, kde se nachází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp - zámecký portál z roku 1492. Zámek je postupně rekonstruován a stává se vyhledávaným centrem kulturního a společenského dění. V centru města lze obdivovat pozdně gotické a renesanční mázhauzy, z nichž některé jsou opět využívány jako prodejny, úřady apod., zejména pozoruhodná je renesanční radnice. Další významné památky, především ojedinělý soubor renesančních kamenných náhrobníků, jsou soustředěny na nedalekém Křížovém vrchu. Hodnotná umělecká díla jsou zachována i z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci jako J. T. Supper, J. Pacák a další. Historické jádro města spolu s areálem zámku a Křížového vrchu je městskou památkovou rezervací.
Měšťanské domy jsou často zachovány jako přízemní mázhausy, vzniklé po požárech v letech 1509 a 1541. Lze zde sledovat vývoj stavebního slohu v průběhu 16. století. Nacházejí se zejména na náměstí T.G.Masaryka a v okolních ulicích. Fasády domů vznikly v 19. a 20. století - původní renesanční byly zničeny při požárech v letech 1840 a 1844.

Farní kostel sv. Josefa
Zde všude je možné sledovat vývoj renesančního stavebního slohu v průběhu 16. století s typickými valenými, křížovými a hřebínkovými klenbami, zdobenými svorníky, konzolami a portály. Pozornosti by neměly uniknout unikátní renesanční fresky v interiéru Turistického informačního centra na náměstí. Mázhausy v minulosti sloužily jako centra hospodářského dění ve městě, soustředily se zde řemeslné dílny, obchody a v některých se dokonce vařilo pivo. Takto zachovalé mázhausy, často s původní renesanční výmalbou, nemají v České republice obdoby. Příkladem zachovalého mázhausu s bohatě zdobenými freskami je interiér Turistického informačního centra na náměstí.
Radnice - byla postavena koncem 15. století v pozdně gotickém stylu a v letech 1540 až 1565 získala pod vedením místního stavitele Andrease Pfoffa současný renesanční vzhled. Z původní části se v přední části přízemí zachoval dolní mázhauz s půlkruhovým vstupním portálem zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. V prvním patře budovy se nachází horní mázhauz se síťovou hřebínkovou klenbou podepřenou štíhlým toskánským sloupem. Místnosti jsou vyzdobeny freskami, z nichž nejvýznamnější je Šalamounův soud v pracovně starosty, která byla původně síní konšelů, a alegorie Víra, Naděje, Spravedlnost a Síla. V zadním traktu budovy se dochovaly sloupové arkády se sgrafitovou výzdobou z roku 1565 otevřené do nádvoří. Neobvyklou součástí radnice je věž s cibulovitou bání pocházející z roku 1521 a zvýšená sedmibokou nástavbou z roku 1761, která nemá žádné základy.

Moravskotřebovaká radnice
Farní kostel svatého Josefa - Nachází se západně od historického centra města. Je součástí františkánského kláštera. Kostel existoval snad už ve 13. století a je ozdoben sochou sv. Josefa z roku 1690 od J. Heinze nad vstupním portálem. V klášteře se zachovala studna s originálním technickým vybavením a původní barokní knihovna. V interiéru se nacházejí nástěnné malby J. T. Suppera (s jeho autoportrétem) a Silvestra Suppera, v sochařské výzdobě vynikají plastiky J. F. Pacáka (zejména Víra a Naděje). Morový sloup - Nachází se ve středu rozlehlého náměstí T.G.Masaryka a je památkou na morovou epidemii roce 1715. Postaven byl v letech 1717 - 1720. Je dílem olo-mouckého sochaře Jana Sturmera. Překlad jednoho z latinských nápisů na morovém sloupu: "Postůj tu tiše, poutníku, a uč se dodržet slib, aby Nemesis znovu nevystřelila své jedovaté morové šípy. Bohu oddaní a smrti vyrvaní postavili sochu Neposkvrněné a čisté Matce Boží: Christian Oehlman se dvěma dalšími - voskařem Františkem Kilianem Temerem a Janem Batistou Fasoli. Bohu, Marii a Patronům dali vyhotoviti městský farář Jan Antonín Stehr, hradní direk-tor Christian Traumb, lékař léčící mor Petr Quirinus, měšťan a sládek Jiří Stiglitz a vdova po purkmistrovi Alžběta Rocterová."
Zámek - Jihovýchodně od náměstí nechal roku 1325 Jan Železný z Lipé postavil tzv. Nový hrad, který byl součástí městského opevnění. Koncem 15. století jej Ladislav z Boskovic přestavěl na renesanční zámek, což dokládá dochovaná renesanční brána z roku 1492 s medailony Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdalény. Jedná se o první datovanou renesanční stavbu u nás a jednu z nejstarších dochovaných renesančních památek severně od Alp. Na samotném portále jsou osazeny pouze kopie medailonů, originály jsou uloženy v muzeu.

Sousoší Kalvárie
Další přestavba zámku proběhla ve stylu severoitalské pozdní renesance probíhala v letech 1611 až 1618, kdy byl majitelem zámku Ladislav Velen ze Žerotína. V této době bylo také odstraněno opevnění ze strany města, čímž vzniknul prostor pro zámecké nádvoří, přibylo severní křídlo paláce s hranolovou věží a nádvořní arkády v přízemí i patrech.
Při požáru v 19. století byla značná část zámku zničena a následné úpravy byly provedeny v pozdně empírovém stylu.
Zámek v Moravské Třebové patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě. Díky tomu lze vysledovat vývoj renesančního slohu od prvopočátků až po jeho vrcholnou fázi. Nechybí proto v žádné české učebnici dějin umění.
Zámek je na rozdíl od většiny hradů a zámků v ČR v majetku města, nikoliv státu, a je komplexně zrekonstruován. Rostoucí počet turistů dokládá stále větší oblíbenost této památky, kde si můžete prohlédnout atraktivní zámecké expozice nebo tajemná zámecká sklepení. Areál zámku nabízí svým návštěvníkům posezení ve stylové zámecké kavárně a pro rodiny s dětmi nové dětské hřiště. V průběhu roku zámek ožívá celou řadou kulturních akcí. Zámecké interiéry spolu s Rytířským sálem jsou nově využívány pro konání svatebních obřadů.
Račte tedy vstoupit a potěšit své smysly krásou neobvyklé architektury. Nechte se unést zajímavými osudy zámeckého areálu a jeho obyvatel.

Kostel na Křížovém vrchu
Kostel na Křížovém vrchu sloužil od svého vzniku někdy na počátku 16. století jako kostel hřbitovní, kde měš-ťané pohřbívali své mrtvé. Na zdi a do podlahy budovy umísťovaly bohaté rodiny své náhrobní kameny a epitafy, upozorňující na význam zemřelých. Dnešní pozdně gotická podoba kostela je výsledkem radikální přestavby, kterou v roce 1603 uskutečnil stavitel Ondřej Balzer ze slezského města Nisy. Nad vchod umístil znak Moravské Třebové a erby pána města Ladislava Velena ze Žerotína a jeho první ženy Bohunky z Kunovic. Uvnitř kostela můžete usednout do původních renesančních lavic a prohlédnout si barokní sochy a obrazy, či fresky od J.T.Suppera.
Na jižní vnější stěně kostela se pak nachází ojedinělý soubor renesančních kamenných náhrobníků s vytesanými reliéfy bohatých řemeslníků a panských úředníků. Tento soubor náhrobků pak pokračuje v lapidáriu zřízeném z někdejší kaple u východní zdi hřbitova. Jedná se hlavně o náhrobky evangelíků, které byly v době rekatolizace použity k vydláždění kostela. Ke hřbitovu vedly z města kryté "Schody mrtvých" s renesančním portálem z r. 1575. nesoucím nápis "Blažení jsou mrtví, kteří umírají v Pánu", které bohužel na začátku roku 1999 padly za oběť místnímu žháři a původní došková krytina lehla popelem. V roce 2001 došlo k jejímu úplnému zrestaurování.
Sousoší Kalvárie, kterou kromě tří křížů tvoří barokní sousoší s postavami Panny Marie, sv. Jana a dvou andělů. Autorem je Jiří František Pacák po r. 1730, nově se v odborných kruzích diskutuje o autorství Severina Tischlera. Při cestě ke Kalvárii jsou zachovány čtyři kapličky křížové cesty vedoucí z farního kostela. Projektovány byly snad za účasti Santiniho, později necitlivě upraveny. Dnes jsou prázdné.
Kalvárie je posledním zastavením Křížové cesty, která měla začínat ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, pokračovat přes kamenný most sv. Jana a poté stoupat vzhůru, lemována barokními kapličkami. Postavena byla pouze Kalvárie a již zmíněné čtyři kapličky. Křížový vrch představuje unikátní komplex gotických, renesančních a barokních památek. Muzeum - stavba proběhla v letech 1904 - 1906. Součástí sbírkového fondu je i unikátní sbírka mimoevropského užitého umění (Holzmaisterova sbírka), s reinstalovanou expozicí starého Egypta, včetně mumie egyptské princez-ny Hereret.

Literatura: Pardubický kraj - Průvodce na cesty, Freytag & Bernard 2004; www.moravskatrebova.cz

GPS souřadnice: 49.75777N, 16.66390E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007


Sousoší Kalvárie
Kostel na Křížovém vrchu






Předchozí článek: Moravská Třebová - Moravské Athény
Následující článek: V Moravské Třebové mají největší českou mučírnu


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml