Sdružení přátel Pardubického kraje

Mají vůbec Králíky něco společného s Pardubicemi?


13. 08. 2009 Letošní Bílou sobotu o Velikonocích jsme se rozhodli udělat si výlet do Kladské kotliny, který jsme zahájili návštěvou města Králíky a jeho poutního areálu na Hoře Matky Boží (770 m). Když jsme se rozhlédli z vrcholku kopce od klášterního areálu, který je spojen s městem barokní křížovou cestou, naskytl se nám pohled, za jakým jiní jezdí do daleké ciziny. Stáli jsme uprostřed nedávno probuzené jarní louky pod obrovským solitérem rozkvetlé jívy a před námi se rozkládalo jedinečné panorama s téměř kruhovým rozhledem: masiv zasněženého Králického Sněžníku (1 423 m) zalitý jarním Sluncem mu jednoznačně dominoval. Dále jsme obdivovali Klepý – polsky výstižně pojmenovaný Trójmorski Wierch – evropskou raritu, odkud stékají řeky do 3 různých moří. Stýká se tu evropské rozvodí Labe–Odra–Dunaj. Pod námi ležely Králíky jako na dlani a na druhé straně dominovaly zasněžené vrcholy Suchého vrchu (995 m) a Jeřábu (1 002 m).

Ptáte se, co to má společného s Pardubicemi? Společné je překvapivě Povodí Labe a hlavně Pardubický kraj!
Základní údaje o Králíkách:
Staré město s hornickými, textilními, řezbářskými (Betlémy) a dřevozpracujícími tradicemi. Po 2. světové válce proběhl odsun Němců a v Tesle se tu vyráběly žárovky. Město se podařilo úspěšně dosídlit. Historické jádro města patří k nejlépe dochovaným a bylo prohlášeno Městskou památkovou zónou – v jádře má renesanční charakter. Město je východiskem na dosud neobjevený a nedoceněný, celoročně atraktivní areál Králického Sněžníku.
Některé zvláštnosti a zajímavosti:
- Můžete si prohlédnout barokní poutní areál, který dal vybudovat místní rodák, pozdější královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker. Jde o jeden ze 3 nejvýznamnějších poutních areálů královéhradecké diecéze. Je tu nově opravený Poutní dům nabízející celoročně služby poutníkům i turistům.
Město se nachází na nejjižnějším okraji Kladské kotliny, ale je v Čechách. Poblíž se nachází lomy na mramor.
Téměř neznatelný přechod z Povodí Labe do Povodí Dunaje. Zemská hranice a hranice Pardubického kraje jde korytem řeky.
Na evropském rozvodí Labe–Dunaj je letiště.
Rozvodněná jarní koryta řek, zejména Moravy jsou vy- hledávána vodáky. Od kláštera můžete vidět za dobré viditelnosti i nejvyšší horu Moravy Praděd. PEVNOSTNÍ TURISTIKA – možnost navštívit množství zpřístupněných pevnostních objektů z let 1935–8.
Snadná dostupnost – východisko do KLADSKÉ KOTLINY s centrem KLODZKO, kde je pohřben ve farním kostele náš 1. arcibiskup a též spoluzakladatel Jagellonské univerzity Arnošt z Pardubic – má tu krásný pomník.
Některé specifické problémy:
Území je v Politice územního rozvoje ČR zařazeno do specifi cké oblasti Jeseníky – Králický Sněžník. Oblast je charakteristická významnými přírodními hodnotami, ale ekonomický rozvoj je naprosto nedostatečný. Kdysi ještě v minulém století stála pod vrcholem Králického Sněžníku oblíbená lyžařská chata v místě, kde je dnes symbolická socha slůněte. V územním plánu je pamatováno na výstavbu chaty. Ujme se Pardubický kraj této mimořádně prestižní výzvy a pomůže obnovit chatu na vrcholu svého území? Kladská kotlina od pradávna měla logické spojení s českými zeměmi. Šla tudy s velkou pravděpodobností důležitá severojižní stezka. Je nyní na nás, abychom toto spojení začali budovat na úrovni odpovídající 21. století. Jde konkrétně o úsek Moravská Třebová–Wroclaw – přes oblast Králík a to je jedna z dalších výzev pro Pardubický kraj. Pokud chceme rozvíjet turistiku v Pardubickém kraji, máme tu skvělou příležitost.

GPS souřadnice: 50.08247N, 16.76265E

Autor: Ing. arch. Vladimír Rozehnal
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009






Předchozí článek: Tip na výlet: Putování za historickými zajímavostmi Litomyšlska
Následující článek: Železnice a Ústí nad Orlicí


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v ČESKÉ TŘEBOVÉ s kašnou a starou radnicí.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml